Křesťané tímto svátkem oslavují to, že Ježíš Kristus po ukřižování vstal z mrtvých.Naši českou tradici představuje velikonoční pomlázka – název vznikl od slova pomladit (dříve se také užívalo „pomládka“). V různých nářečích má různá pojmenování: mrskačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, korbáč, karabina, čugár, šibák, tatar, kocar, žíla… Někde se chodí na pomlázku, jinde na mrskačku, mrskut, šmekustr, šmigrust.
Muži šlehají ženy a kluci holky, aby do nich přešla síla z pomlázky (z proutku). Za to dostávají malovaná vajíčka (kraslice) nebo jiné dobroty.
Proč vajíčko?
Vajíčko je od pradávna symbolem života, nejstarším symbolem plodnosti, úrody a stále se opakujícího života. Symboly českých Velikonoc jsou: velikonoční beránek, zajíček, kraslice, pomlázka.
Jak je to ve světě?
Ve Francii, kde se Velikonoce jmenují Joyeuses Paques, provozují zajímavou hru. Házejí si vajíčky – kdo chytí vajíčko hozené největší rychlostí tak, aby se nerozbilo, vyhrává.
V Norsku dodržují tradici malování vajíček a lyžovaní na horách, velikonoční svátky se tu ale pojí i s řešením vražd: TV stanice vysílají detektivní příběhy, například od Agathy Christie, noviny publikují články, kde mají čtenáři uhodnout, kdo je pachatelem.
V USA je Velká noc nenáboženským svátkem. Podle dětských pohádek vajíčka během této noci přinesl velikonoční zajíček a poschovával je v domě a na zahradě, aby je děti, až se v neděli ráno vzbudí, mohly hledat.
V Austrálii mají Velikonoce začátkem podzimu. Nemají tady velikonočního zajíce ani králíka, a to proto, že jim jednou králíci zničili celou úrodu.
V některých zemích, např. v Číně, se Velikonoce vůbec neslaví.
Velikonoční zvyky
- Na Velký pátek se lidé v některých krajích chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu – potom je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Nesmělo se prát prádlo, protože by se máčelo ne do vody, ale do Kristovy krve (je to den ukřižování Krista). Bylo také zakázáno hýbat se zemí (orat, kopat) – tak se projevovala úcta k zemi – matce.
- Na Bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek, který se donesl k poli, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby stavení bylo ochráněno před požárem. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Na Bílou sobotu se zvony vrací z Říma a opět se rozezní.
- Na Boží hod velikonoční (neděle) vrcholí velikonoční svátky a končí půst. Při velikonočním obědě hospodář rozdělil vajíčko na tolik kusů, kolik bylo v rodině členů – pokud někdo v tomto roce zabloudil, měl si vzpomenout, s kým jedl vajíčko, a našel by cestu domů. Každá návštěva dostala kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu – aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Nesmělo se zametat, stlát lůžkoviny, vynášet hnůj z chléva, mýt nádobí nebo čistit boty.
Naše tipy na zdobení vajíček s dětmi:
- Zdobení ovazováním rostlinnými částmi – nasbírejte venku při procházce listy ze stromů, trávy, květiny, jetel, čtyřlístek (trojlístek), řebříček apod. Jednotlivé rostlinky upevněte na vajíčko pomocí nitě a celé vajíčko pak zabalte do fáčoviny, příp. do čtverečků ze starých punčoch, a vařte v cibulových slupkách. Budete mít vajíčka krásně přírodně vzorovaná.
- Mramorování – potřebujete dobře osušená a omytá vajíčka. Rozřeďte olejové barvy, které pomocí brček nakapete do misky s vlažnou vodou. Zamíchejte – na hladině se vytvoří mramorový vzor. Vajíčkem v držáčku přejeďte po mramorové hladině, barva se zachytí na povrchu vajíčka. Až vajíčko zaschne, přetřete ho bezbarvým lakem. Vzniknou nádherné abstraktní motivy.
- Jiný typ mramorování – potřebujete vajíčka, potravinářské barvy, rýži, uzavíratelnou nádobu, papírové ubrousky. Vajíčka uvařte natvrdo, rýži rozdělte do nádob, přidejte k ní barvu a promíchejte (nejlépe po uzavření nádoby protřepte). Potom vajíčka vložte k rýži a dobře nádobou zatřeste. Vznikne velmi zajímavé mramorové vajíčko.
- Barvení vajíček temperovými, potravinářskými barvami nebo přírodními. Jak získat přírodní barvy:
- žlutá – šafrán, kurkuma
- červená – přidáním octa do odvaru ze slupek červené cibule
- bledě zelená – jarní osení, jetel, listy břízy, petržele, kopřiv, jmelí, špenát
- červenohnědá – odvar z cibulových slupek
- modrá – borůvky
- světle modrá – červené zelí
Jak osušit obarvená vajíčka?
Po vytažení z barevné lázně odsajte stékající barvu savým papírovým ubrouskem a vajíčko položte na „fakírskou“ podložku, tj. na hroty hřebíků zatlučených do dřevěné desky. Barva tak nesteče a nebudete mít na vajíčku tmavou skvrnu. Na závěr vajíčko potřete olejem a vyleštěte měkkým hadříkem.
Přejeme Vám krásné Velikonoce!
Komentáře