Sestavení jídelníčku pro děti v období předškolního věku bývá velmi problematické. Nejen že děti některá jídla odmítají, ale často nechtějí ochutnat ani nově nabízené pokrmy.
Faktem je, že dítě musí každou novou potravinu zkusit často i více než 10x, než si ji oblíbí a začne považovat za trvalou součást svého jídelníčku. Je to období, které je spojeno s celou řadou změn, děti se učí novým dovednostem, získávají nové zkušenosti a ty, které už mají, dále rozvíjejí.
Děti se méně zajímají o jídlo, a naopak se zvyšuje jejich zájem o okolní svět. Chuť k jídlu je v tomto období ovlivněna i pomalejším růstem. Pro rodiče je tato skutečnost velmi obtížně akceptovatelná, mají totiž strach, že jejich dítě zaručeně trpí hlady. Je však pravděpodobné, že prostě teď víc nepotřebuje.
Děti by neměly být do jídla nuceny, ani by jim neměla být slibována odměna za to, že se najedí. Jídlo by mělo být radostí, a nikoli povinností nebo nástrojem k prosazení vůle rodičů!
Jak vůbec nakoupit?
Zdravé jídlo by se především mělo skládat z kvalitních surovin, kterých je v současnosti na našem trhu dostatek. K rozeznání kvalitních surovin napomáhá nejen základní znalost zdravé výživy dětí, ale také sledování etiket výrobků, které umožňuje vybírat ty vhodnější.
Na co se při čtení obalů v obchodě zaměřit?
Doba trvanlivosti výrobku by měla být samozřejmostí, dále je dobré podívat se i na složení výrobku. Jednotlivé suroviny jsou uspořádány sestupně, to znamená tak, že na prvním místě je surovina, které je v potravině nejvíce. Můžeme tak snadno poznat kvalitní výrobky od těch nějakým způsobem “ošizených”. Příkladem může být například čokoláda. Pokud ve složení naleznete na prvním místě cukr, potom ztužený tuk a až někde dále kakaové máslo nebo prášek, bude se jednat o méně vhodný (méně kvalitní) výrobek v porovnání s takovým, který má ve složení na prvním místě uvedeno například kakaové máslo.
Ze složení můžeme odlišit také to, kolik obsahuje potravina přídatných látek (zejména barviv a konzervačních látek), které nemusí být pro dětí vhodné. Snažte se proto nešetřit na ceně a vybírejte pro děti takové potraviny, které jsou co nejpřírodnější (pozor – to není totéž jako potraviny označované bio!).
Jaké potraviny se pro děti hodí?
Co se týče mléčných výrobků, měly by děti dostávat zejména polotučné mléčné výrobky – měkké nezrající sýry (lučina, žervé, tvaroh), jogurty do cca 5 % tuku a tvrdé sýry do 45 % tuku v sušině.
Maso je vhodné dětem podávat pouze libové a čerstvé, přednostně z mladých zvířat (kuřecí, telecí). Sledování informací na obalech pomůže vybrat i vhodnou šunku – s co nejvyšším obsahem masa (například 80 % vepřové kýty).
Při výběru nápojů zjišťujeme, zda neobsahují zbytečná barviva nebo velké množství přidaného cukru.
Bohužel ne všechny výrobky lze nakupovat podle informací na obalech – například pečivo, ovoce a zelenina často balené nejsou. Snadněji si ale všimneme, zda je ovoce čerstvé, nezkažené, nemělo by být ani poškozené. Tím se vyhneme rychlejšímu zkažení a podání takové potraviny dítěti.
TIP:
Děti si jídlo spíše oblíbí, pokud je do jeho přípravy zapojíte. Nechte je, aby vybraly recept, společně pak připravte seznam a i s dítětem vyrazte na nákup. Správné nakupování pak spolu můžete probrat přímo v obchodě.
Po nákupu jdeme do kuchyně
I čerstvé a kvalitní suroviny je možné nevhodným kuchyňským zpracováním snadno znehodnotit. Zapomeňte proto na smažení, přípravu těžkých “českých” jídel (oblíbené smetanové omáčky s knedlíky apod.).
Zaměřte se hlavně na vaření či dušení ve vodě a v páře, krátké restování a opékání. Obezřetně zacházejte také s kořením, děti by neměly dostávat jídla příliš ostrá a pikantní, upřednostňujte proto spíše zelené bylinky, a to čerstvé i sušené, mletý kmín a sladkou papriku.
Opatrně je třeba zacházet i s česnekem a cibulí, po kterých může být dětem těžko. Aby nedocházelo ke zničení většiny vitaminů, doporučuje se vařit potraviny po nejkratší možnou dobu. U malých dětí je ale třeba mít jistotu, že byla potravina (zejména maso a vejce) dostatečně tepelně upravena.
TIP:
Pokud už máte děti trochu odrostlejší (řekněme ve věku 4 nebo 5 let), můžete je pomalu zapojovat do přípravy jídel. Děti totiž velmi rády pomáhají. Zatímco budete krájet zeleninu, mohou děti něco omývat, vybalovat z obalů, sypat do misek nebo míchat.
Učíme děti jíst
Děti jsou velmi konzervativní strávníci, ale není nemožné je o chutnosti nového pokrmu přesvědčit. Jídlo pro ně musí být atraktivní, je proto vhodné střídat pokrmy s různou teplotou, chutí, barvou i konzistencí. Nezapomínejte také na fantazii.
Z “neoblíbených” luštěnin nemusíte dělat vždy pouze polévku nebo kaši, dětem totiž velice chutnají například pomazánky. Někteří malí strávníci také po jistý čas odmítají, pokud jsou jednotlivé potraviny smíchány. Proč jim ale z několika druhů zeleniny dělat salát, když můžete připravit kupičky?
Buďte tedy trpěliví a první odmítnutí neberte jako doživotní. Po čase si děti zvyknou a jídlu na chuť přijdou.
TIP:
Pokud vaše dítě odmítá jíst například maso, zkuste ho zamaskovat do jiného oblíbeného pokrmu – například do omáčky na těstoviny nebo rýži, zapéct s bramborami a zeleninou atp. Osvědčují se i nenápadné lži tipu: “To není maso, to je sekaná.” (Další tipy a triky, jak do dětí jídlo dostat, najdete na www.vyzivadeti.cz.)
Desatero zdrav výživy dětí
1. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež.
2. Nenechejte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5–6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě.
3. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie).
4. Několikrát denně dětem podávejte mléčné výrobky, přednostně polotučné.
5. Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky.
6. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny.
7. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně.
8. Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5–2,5 litru tekutin denně.
9. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov.
10. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem.