Připravujete se na porod?

“Já už nechci, já du domu,” ozvalo se z vedlejší místnosti rozhodné prohlášení. Tou místností byl porodní sál a hlas patřil ženě, která už několik hodin rodila.

Já sama jsem necelé dvě hodiny před narozením dcery svému muži na jeho “miluju tě” zcela neláskyplně odpověděla, že to je mi teda naprosto k ničemu (v dané chvíli jsem prý použila nyní nepublikovatelnou variantu) a ať jde k čertu. Dnes jsem samozřejmě ráda, že můj porodními bolestmi vyvolaný vzdor ignoroval. Zrovna mě totiž podpíral při cestě ze sprchy, v níž mi – poskakující na balónu – prováděl masáž zad. Vůbec nevím, kam bych se zavěsila a komu nadávala, kdyby tam se mnou tehdy nebyl.

Oproti všem předporodním přípravám a předsevzetím jsem nakonec rodila v klasické poloze na zádech. V přípravném kurzu vyzkoušenou porodní stoličku jsem letmo zahlédla v rohu sálu těsně před tím, než se mi dostalo vysvobozující epidurální analgezie, díky níž jsem zbytek náročného porodu vůbec dokázala zvládnout. Při představách o svém samozřejmě že co nejpřirozenějším porodu jsem možnost “epidurálu” zcela vyloučila. Na porodním sále jsem pak byla ráda, že jsem dopředu o této možnosti věděla.

V posledních týdnech těhotenství jsem hltala všechny dostupné informace o tom, jak poznat, že rodím, kdy odjet do porodnice, co nezapomenout apod.

Vytvořila jsem si své představy o tom, jak by to všechno mohlo proběhnout, jak budu v pohodě a jak to všechno hravě zvládnu. V den porodu ovšem představy vzaly za své už ve chvíli, kdy mi začaly první porodní bolesti. Z praktických příprav k porodu se nakonec jako velmi užitečná ukázala pouze po několik týdnů prováděná masáž hráze. Jsem přesvědčená, že jen díky tomu v poslední fázi porodu nemusela mladá lékařka dělat nastřižení, ke kterému se už chystala.

Na porod se zkrátka nedá připravit.

Můžete si o něm přečíst stohy článků, nastudovat a vyslechnout spoustu rad, jak se v dané situaci chovat, procvičovat správné dýchání či si vybrat polohu, která by se vám při porodu nejvíce líbila. Žádný kurz a nikdo na světě vás však nemůže připravit na to, jak vy sama budete porod zvládat a jak bude právě ten váš vypadat. Je to jedinečná zkušenost. A proběhne i bez toho, že byste předem cokoli věděla.

Předporodní kurz se může hodit

Nikomu však určitě neuškodí trocha teorie ani případný nácvik úlevových poloh při porodu či zacházení s novorozencem, které nabízejí v kurzech přípravy k porodu některá mateřská či jiná centra pro ženy i většina porodnic.

Kurzy se mohou od sebe výrazně lišit jak náplní, tak dobou trvání (od jednorázových přes víkendové až po několikatýdenní), a tím i finanční částkou, kterou za ně zaplatíte. Některé lze navštěvovat už od prvních měsíců těhotenství (zaměřují se na celé období gravidity, např. na správnou životosprávu a hygienu, na změny v těhotenství, výběr porodnice). Pro samotnou přípravu k porodu a na první poporodní týdny však postačí předporodní kurz pořádaný nejlépe v porodnici, kterou jste si pro tento důležitý životní okamžik vybraly.

Například: v porodnici, kde jsem rodila já, bylo možné navštěvovat kurz přípravy k porodu sestávající z šesti tematických bloků, z nichž každý trval dvě hodiny. Místo v kurzu jsem si musela rezervovat už po 20. týdnu těhotenství. Navštěvovat jsem ho začala ve 31. týdnu těhotenství, což mi přišlo jako dobře načasované – po jeho absolvování mi stále ještě zbývaly tři týdny do porodu (tedy teoreticky, protože nakonec jsem dva týdny přenášela).

Pokud docházíte na předporodní kurz do porodnice, máte určitou výhodu: seznámíte se s  prostředím, v němž chcete přivést své dítko na svět.

Když si svoji porodnici předem prohlédnete, víte aspoň trochu, do čeho jdete. Součástí kurzů bývá prohlídka přípravných místností i porodních sálů. Dozvíte se o různých typech porodu, o způsobech mírnění bolestí, co následuje v nejbližších hodinách po porodu, jaká je péče o novorozeně přímo na porodním sále, jaký je průběh pobytu na oddělení šestinedělí, podrobnosti o případné nadstandardní péči a můžete se samozřejmě na cokoli zeptat.

Kurz bývá veden porodními asistentkami, případně lékaři, účastní se i budoucí tatínkové, pokud chtějí. Seznámí vás tu také s domácí péčí o miminko, upozorní na specifika období šestinedělí, dozvíte se cenné informace o kojení a technikách kojení, o důležitých poporodních očkováních a vyšetřeních a další praktické věci spojené s péčí o novorozené dítko. Součástí bývá promítání filmů s porodní tématikou.

Kromě předporodních kurzů většina porodnic pořádá i krátké jednorázové informativní schůzky, kde se dozvíte vše podstatné o vámi vybraném gynekologicko-porodnickém pracovišti.

Pokud byste nechtěly docházet do žádného kurzu, máte alespoň tuto možnost nahlédnout do porodnice, kde chcete nebo máte rodit.

Na kurz předporodní přípravy jsem si při vlastním porodu sice vůbec nevzpomněla, přesto bych ho brala znovu, a to i v případě dalšího těhotenství. Právě kvůli zmíněnému pocitu, že přicházím porodit své dítě do prostředí ne zcela neznámého, a také proto, že těch několik podvečerů strávených s partnerem a dalšími lidmi nad společnou věcí bylo příjemným zpestřením v období očekávání neznámého. A rady týkající se poporodní péče o miminko mi k užitku coby prvorodičce rozhodně byly.

Náš tip
Pokud se chystáte k výběru porodnice, může pro vás být užitečná internetová verze Průvodce porodnicemi ČR.

Podělte se s námi i vy o své zkušenosti s porodem, s předporodními kurzy a s péčí v porodnicích. Mohou být pro ostatní čtenářky cenné.