in ,

Preventivní vyšetření kyčlí

Trojí síto

I vám se narodilo miminko a lékaři či sestřičky na vás chrlí informaci za informací? Nebo právě naopak? Jednou z vašich prvních povinností bude přebalování vaší ratolesti.

V porodnici je již dnes zvykem dát dítěti papírové pleny od prvního dne. Naše maminky nás ještě balily „na široko“, ale nám teď radí něco úplně jiného. Jak rozluštit tento rébus? A k čemu je to všechno vlastně dobré? Začneme pěkně po pořádku.

Jsou jednorázové pleny vhodné?

Jsou papírové pleny vhodné pro novorozence? Ano, a to nejen proto, že dnešním maminkám šetří čas, během kterého se mohou věnovat dítěti, místo aby trávily hodiny praním, vyvářením a žehlením plen látkových. Papírové pleny jsou pro dítě vhodnější i z toho důvodu, že lépe sají, povrch zadečku zůstává suchý. Kvalitní pleny jsou zároveň i dostatečně prodyšné a obepínají stehýnka dítěte tak, aby chránily před protékáním, ale zároveň nebránily pohybu dítěte a neuzavřely neprodyšně kůži, což by mohlo vést k rozvoji kožních plísňových onemocnění. Kvalitní plena by dítěti měla vyhovovat prakticky za všech okolností a není třeba ji měnit z obavy před možnou alergií na některou ze složek pleny. Tohle je však převážně jen hygienická stránka věci.

Proč se kyčle vyšetřují?

Každý novorozenec v našem státě stále podléhá povinným preventivním vyšetřením. Jedním ze zákonem daných vyšetření je i prověření (ne)správného postavení kyčlí. Ve středoevropské oblasti je relativně vyšší výskyt diagnózy DDH (vývojová dysplazie kyčelních kloubů). Znamená to, že se rodí významné procento dětí s nedovyvinutými kyčelními klouby, či špatným postavením kloubní hlavice vůči kloubní jamce. Výsledkem jsou nestabilní, nebo částečně či zcela vrozeně vykloubené kyčle. Pro další vývoj je pak velmi důležité včasné odhalení takových jevů. Když se věnuje těmto problémům dostatečná pozornost, vhodná léčba a péče může zabránit pozdějším poškozením a poruchám hybnosti kloubů, které mohou vyústit například až v artrózu v mladém věku.

Vyšetření kyčlí ultrazvukem

Jak a kdy se provádí vyšetření kyčlí?

Vyšetření novorozenců a kojenců se provádí tzv. trojím sítem.
Základní metodou je vyšetření pohyblivosti a stability kloubu. Lékař provádí speciální pohyby s nožičkama dítěte a hodnotí odpor a pružnost kloubu. Postižený kloub se při pohybu chová jinak než kloub zdravý. Za normálních okolností jsou pohyby kloubů na obou stranách plynulé a přirozené a mají obvyklý rozsah. Prováděním cviků může lékař nalézt odchylku. Takovéto vyšetření proběhne obvykle ještě v porodnici, následuje kontrola mezi 2.–3. týdnem věku. Dítě má v této době vyšetřeny kyčle také ultrazvukem. Následují minimálně ještě dvě kontroly, a to v 6 týdnech a ve 3 měsících. Naši generaci paušálně vyšetřovali ve třetím až čtvrtém měsíci života rentgenem.Ultrazvuk je mnohem šetrnější metoda a nutnost rentgenování kyčlí až na výjimky zcela nahrazuje. Nezatěžuje vyvíjející se organizmus RTG zářením a dá se použít brzy po narození.

Kdy a jak balit “na široko”?

V případě špatného postavení v kyčelním kloubu nebo podezření na ně, zvláště tehdy, pokud se v rodině vyskytovala vrozená vada kyčlí, doporučuje často ortopéd nebo i pediatr balit dítě „na široko“, to znamená poskládat dvě látkové pleny na třetiny, potom na polovinu tak, aby vznikl látkový pruh široký 15–20 cm, který se vloží do plenkových kalhotek přes papírovou plenu. Záleží pak na dalších vyšetřeních a na zjištěném vývoji kyčlí, zda budete dále balit dítě na široko, nebo již nebude takové opatření potřebné. To vám sdělí ortopéd při kontrolních vyšetřeních, řiďte se jeho radami. Zjistí-li lékař-specialista při vyšetření některý příznak nedobrého vývoje kyčlí, určí další postup léčby. Dítě je sledováno častěji v pravidelných intervalech klinicky i ultrazvukem, při některých vadách připadá v úvahu i rentgenologické vyšetření. Mezi další pomůcky napomáhající správnému vývoji kyčlí, které může ortopéd naordinovat, patří mimo jiné třmínky nebo speciální peřinka. Dítě je pak sledováno déle, minimálně do 6 až 9 měsíců. V případě nejasností se výjimečně provádí i CT vyšetření, které ale představuje několikanásobně větší rentgenovou zátěž než běžný RTG snímek.

Když je to vážnější…

Mezi vážnější vady kyčelních kloubů patří subluxace a luxace. Subluxace je postavení kloubní hlavičky na okraji jamky, o který se tlačí, a tím deformuje a následně i bolí. Luxací rozumíme úplnou ztrátu kontaktu hlavičky kloubu s jamkou. Takové stavy jsou většinou součástí vrozených vad a syndromů. V takových případech se zjišťuje, jestli se dá hlavička stehenní kosti reponovat do jamky a v takovém postavení zafixovat.

U malých dětí s lehkými dysplaziemi předepisuje ortopéd za tímto účelem zmíněné speciální pomůcky: například „Frejkovu peřinku“, což jsou vlastně vyztužené kalhotky na popruzích, či „Pavlíkovy řemeny“, což jsou popruhy, do kterých se uchytí nožičky a kolínka tak, aby byly ohnuté, ale pohyblivé. Jsou velmi dobrou pomůckou, neboť zahrnují i dynamickou část léčby a pomáhají hlavičce kloubu formovat jamku. Používají se pod tímto názvem po celém světě a je to vynález českého ortopéda.

Když jsou kyčle nestabilní nebo přetrvává-li chybné postavení, pokouší se ortopéd v nemocničních podmínkách vaziva uvolnit, dostat hlavičku na správné místo, což se dělá tzv. over head trakcí, a tohle postavení fixuje sádrovou oboustrannou dlahou. Pohled na tuto léčbu zpočátku vyvolává u matek obavy, ale děti ho dobře snášejí a je to poslední pokus před nutnou operací. Zde je třeba říci, že jde o poměrně náročný operační výkon, jednak technicky, jednak z hlediska zásahu do organismu. Ale pokud jde o tento případ, je to jediná schůdná cesta, kterou lze předejít pozdějším těžkým následkům tohoto onemocnění.

Pokud jde o závažnou diagnózu, která může vést k invaliditě, je třeba jí věnovat přiměřenou pozornost ze strany neonatologa, pediatra a ortopéda. Ale hlavně to vyžaduje dobrou spolupráci a pochopení ze strany rodičů. I k tomu by měl přispět tento článek.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře