in ,

Pomoc, máme reflux!

Život s dítětem s refluxem

Mnozí z rodičů několik dní (týdnů) po tom, co si donesou své novorozeňátko z porodnice domů, zažívají krušné chvíle.

Dítě často pláče, je nespokojené, blinká. Rodiče pak tento stav připisují špatné kvalitě mateřského mléka nebo jeho nedostatku. Mají zkrátka pocit, že když dítě pláče, je určitě hladové. V posledních letech je poměrně běžnou příčinou takového chování miminka reflux.

Možná se vám bude hodit i článek o tom, co který pláč dítěte znamená. Najdete jej ZDE

Co to je, jak ho rodiče mohou „diagnostikovat“ a jak se s ním dá fungovat, se pokusíme shrnout v následujících řádcích.

Co je reflux?

Zjednodušeně řečeno – gastroezofageální reflux (GER) je způsoben samovolným, opakovaným návratem obsahu žaludku zpět do jícnu, a někdy až do úst. Jeho příčinou je nedokončený vývoj funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem, který se vyvíjí až do prvního roku života. Pokud nemá dítě jiné problémy, i přes častější blinkání dobře prospívá, mluvíme pouze o refluxu a stav nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu.

Avšak za jistých okolností může přítomnost kyselého žaludečního obsahu vyvolat změny na sliznici jícnu a také mimojícnové problémy. Potom mluvíme o refluxní nemoci jícnu, tedy onemocnění způsobeném patologickým (chorobným) gastroezofageálním refluxem. Vznik příznaků závisí na množství a složení vracejícího se obsahu a délce jeho působení na sliznici jícnu. Děti s refluxní nemocí mívají problémy s prospíváním.

U dětí do jednoho roku je reflux běžným jevem. I přesto, že některé děti (a tím pádem i jejich rodiče) potrápí intenzivněji a déle, není třeba propadat panice, naopak je dobré vědět, že jde v podstatě o normální jev. Od narození do 3. měsíce života se reflux objeví asi u 50 % dětí.

S věkem se stav upravuje a v jednom roce života přetrvává asi jen u 1 z 300 dětí. Častěji se objevuje u dětí předčasně narozených a nezralých. Příznaky přetrvávající ještě po 18. měsíci života je možné považovat za nemoc – patologické.

Faktory, které rozvinutí refluxu podporují, jsou například dědičnost (přítomnost GER u sourozenců nebo rodičů), nízká porodní hmotnost, neurologická onemocnění a poruchy svalového napětí, chronická onemocnění dýchacích cest, zvýšený nitrobřišní tlak či nevyzrálá koordinace sání a polykání. Zhoršení stavu obvykle nastává při viróze nebo při prořezávání zubů.

Problém dnešní doby?

Proč se reflux objevuje zejména v posledních letech? Neznaly ho snad naše mámy a babičky? Proč máme až nyní pocit, že se každé druhé dítě trápí právě tímto problémem? Předkládáme vám alespoň jedno z možných vysvětlení.

Příčin existuje zřejmě více, ale je pravda, že lékařská věda významně pokročila a zdravotní péče je důkladnější – zachycuje mnohem více nemocí už při malých náznacích a k dispozici má velké množství přístrojů, které k této diagnostice napomáhají. Před 20–30 lety se nepoužíval ultrazvuk, a tak tento problém jednoduše nebyl diagnostikován. Děti blinkaly a potom přestaly, „vyrostly z toho“. Matky to zřejmě braly spíše jako fakt, který (příliš) neřešily jako PROBLÉM.

Dalším faktorem, který může ovlivňovat zvýšený výskyt refluxu, je průběh těhotenství a vedení porodu. Současné rodičky jsou druhou či třetí generací, v níž je těhotenství „masivně zachraňováno“. Zase se tak dostáváme k pokroku medicíny, který je na jedné straně úžasný a umíme díky němu zvládnout mnohé krizové situace. Avšak na druhé straně může medikace během těhotenství a různé zásahy do přirozeného průběhu porodu ovlivnit zdravotní stav děťátka a jeho adaptaci na život mimo dělohu.

Třetím faktem, který nabírá na intenzitě, je cílená reklama firem vyrábějících umělá mléka – na trhu jich najdeme velmi mnoho, kromě jiných i speciální antirefluxní (AR). Reklama může svádět k řešení „jednodušší cestou“.

Vyřešte svůj problém = dejte dítěti mléko, které ho nebude trápit! V antirefluxních mlécích je totiž obsažena zahušťující složka, která udrží obsah v žaludku. Některé děti po podání umělého mléka přestanou blinkat a rodiče se radují, že je „konečně klid“. Jiné se však kvůli tomu potýkají se zácpou, zahleněním a případnou alergií.

Při hledání příčin zvýšeného výskytu refluxu je velmi důležité polohování miminka. Čerstvé maminky se obávají dávat děti na bříško, protože se hodně mluví o souvislosti mezi touto polohou a SIDS (syndromem náhlého úmrtí novorozenců). Ano, děti bychom neměli dávat spát na bříško. Ale během dne by děťátko mělo být v poloze na bříšku několikrát.

V této poloze si zpevňuje šíjové svalstvo, postupně se učí držet hlavičku a v souvislosti s refluxem připomeňme zejména to, že při pobytu na bříšku si také posiluje břišní svalstvo, takže jeho trávicí trakt je potom schopen lépe pracovat i s potravou, která se vrátí ze žaludku.

Příznaky a diagnostika

Většina kojenců občas po jídle ublinkává. Někteří blinkají často, po každém kojení, ale jedná se pouze o malý objem (asi jedna čajová lžička – vyzkoušejte to sami a rozlijte čajovou lžičku vody, abyste měli představu, jak velký objem tekutiny to je, případně jak velká skvrna vám po ní zůstane). Jde jen o takové, jak říkáme, „ublinknutí“. Dítě si na odříhnutí může vyžadovat i delší dobu – asi do 30 minut.

Děti s refluxem se často jeví jako nespokojené, plačtivé, zejména když jsou hned po kojení uloženy do vodorovné polohy. Zhruba za 10–15 minut může nastat tato plačtivá reakce, ale po zvednutí do náruče dítě reaguje tím, že se uklidní.

Zjednodušeně řečeno – pokud dítě po kojení uložíte do vodorovné polohy, potrava se mu vrací ze žaludku do jícnu, což ho může obtěžovat podobně, jako když nás pálí žáha. Zvedneme-li ho, potrava se zase vrací zpět do žaludku a pocit nespokojenosti odeznívá.

Mnoho maminek v takové situaci váhá, jestli dítě nepláče z hladu, a pro jistotu ho znovu po krátké době od předešlého kojení přikládá k prsu. Když se potom dítě ocitá, kvůli „domnělému hladu“, u prsu každých 30 minut, mnohé ženy dojdou k závěru, že mají málo mléka, a předčasně přistoupí k zavedení umělé stravy. Toto je však chybný postup. Tyto děti trpí spíše přejedením než nedostatkem mateřského mléka.

Život s dítětem s refluxem

Má skutečně reflux?

Co tedy můžete udělat, abyste zjistili, “odkud vítr fouká” a v čem hledat problém?

Jednoduchá domácí diferenciální diagnostika:

Vždy je třeba mít jistotu, že dítě dobře saje a přísun mateřského mléka je dostatečný. K tomu vám poslouží sledování pomočených plínek (6 za 24 hodin) a vzhledu stolice (žlutá, žlutohnědá, jako míchaná vajíčka). Pokud jste si jistí, že je tento faktor v pořádku, a dítě sice blinká často, ale vždy je to pouze malé množství, měli byste začít zkoušet tzv. režimová opatření.

Máte-li opakovanou zkušenost, že plačtivé dítě po zvednutí do náruče ztichne, nemusíte podléhat mýtům o tom, že vás snad chce terorizovat, a když ho budete nosit na rukou, tak vám z nich „nesleze“ do 10 let. Možná je to dítě s refluxem, které po kojení potřebuje trávit delší dobu ve svislé poloze, aby se mu mlíčko usadilo v žaludku.

Může to znamenat, že je nutné dítě nosit někdy i 30–40 minut. Nemusí ho však nosit jen máma, vždyť se jistě dají najít i jiné ruce, které jsou ještě k dispozici, nebo si lze pořídit nějaké nosítko – např. šátek či babyvak.

Pokud nebude stačit „domácí“ diagnostika, v rámci té medicínské můžete absolvovat USG (sonografické) vyšetření, které je k běžné diagnostice u nekomplikovaných stavů postačující. Dalším vyšetřením (pro komplikovanější případy) je 24hodinová pH-metrie, při níž se měří kyselost prostředí v jícnu a podle toho se pak hodnotí přítomnost žaludečního obsahu. Jde o invazivnější vyšetření, dítě musí mít do jícnu zavedenou sondu celých 24 hodin, což vyžaduje jeho hospitalizaci.

O potřebě vyšetření rozhodne vždy pediatr s ohledem na stav a věk dítěte.

Příznaky refluxu u kojenců

  • zvracení po jídle
  • pálení žáhy, plynatost, bolest bříška
  • podrážděnost dítěte
  • zakuckávání při kojení, odtahování od prsu
  • neprospívání (refluxní nemoc)
  • opakované záněty průdušek a plic (hlavně u starších dětí)

Tyto příznaky se obvykle nevyskytují všechny najednou u jednoho dítěte.

Život s dítětem s refluxem

Pro některé je možná trochu náročnější, pro jiné jen velmi málo odlišný od života s „běžným“ kojencem. Asi budete muset o něco častěji prát, protože vaše děťátko bude mít kvůli ublinkávání větší spotřebu oblečení. Možná budete hodně unavení z častého a dlouhého nošení svého potomka.

Jak bylo zmíněno výše – pokud víte, že právě nošení dělá vašemu miminku dobře, je jen třeba najít způsob, jak mu to dopřát a zároveň mít alespoň na nějakou dobu volné ruce a neničit si záda.
Co se týče léčby refluxu, při mírných stavech se přistupuje ke konzervativní léčbě, tedy k režimovým a dietním opatřením.

Režimová opatření zahrnují zvýšenou polohu všude tam, kde dítě spí nebo si hraje během bdění. Ve spánku je vhodná poloha na zádíčkách, přičemž podložka by měla svírat 30–40stupňový úhel s vodorovnou rovinou.

U dětí starších jednoho roku se doporučuje poloha na levém boku s mírně zvýšenou polohou hlavičky. Dítěti v postýlce je třeba podložit matraci (nebo nožičky postele), ne hlavičku dítěte. Pod matraci můžete dát polštář či poskládanou deku.

V době bdění zabezpečíte zvýšenou polohu např. v polohovacím lehátku (ovšem jen na nevyhnutelně nutnou dobu, ne na celý den!), na polštáři položeném na podložce (dítě na něm leží od pasu nahoru, nedávejte ho pouze pod hlavičku!) nebo nošením v šátku či jiném nosítku (ze zkušeností vyplývá, že matky, které jsou více „nosivé“ na základě svého přesvědčení, ohlašují problém s refluxem méně často).

Vhodnou polohou pro nošení miminka je také tzv. tygřík – dítě leží na předloktí dospělé osoby tvářičkou směrem dolů.

Dietní opatření představují zahuštění stravy. I když dítě výlučně kojíte, můžete mu několik minut před krmením podat přípravek na zahuštění stravy. U nás je k dispozici instantní přípravek ze svatojánského chleba Nutriton (volně prodejný v lékárnách).

Děti s refluxem je třeba krmit častěji a v malých dávkách. Vždy dbejte na odříhnutí a na šetrnou manipulaci s dítětem po jídle. Miminka mohou vyžadovat odříhnutí i několikrát během jednoho kojení, po 2–3 minutách. Obvykle to zjistíte podle toho, že děťátko během pití pláče, odvrací se nebo se u prsu vzteká. (Takováto reakce však může mít i jiné příčiny, například že mlíčko teče pomalu, nebo naopak příliš rychle.)

Dalším přípravkem, jenž se objevil v nedávné době, je antirefluxní sirup Gastrotuss, který se dětem podává po kojení. Jeho úkolem je utvořit na povrchu žaludku jakoby gelovou zátku, která zabrání návratu obsahu žaludku zpět do jícnu.

Chirurgická nebo farmakologická léčba nastupuje pouze ve výjimečných případech a musí o ní rozhodnout dětský gastroenterolog. V posledních letech se však již téměř neprovádí.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře