Šťastní rodiče si domů přinesou dlouho očekávaný uzlíček, nedokážou se přestat kochat pohledem na malého živého tvorečka a jsou plni očekávání, co jim nový život s děťátkem přinese.
S každým dalším dnem objevují nové věci, nabírají zkušenosti. Na vlastní kůži zjišťují a poznávají, že v prvním týdnu života děťátko téměř nepláče, zatímco od druhého týdne se tímto způsobem ozývá čím dál častěji. Nejsou zcela přesvědčení, že pláč miminka je přirozeným jevem. Ale ano, je! Děti v tomto období vývoje totiž pláčou ze stejného důvodu, ze kterého lidé mluví. Pláčou, aby rodičům řekli, co je trápí, co jim chybí. Není třeba se dětského pláče bát, je jen zapotřebí odhalit příčinu, proč k němu došlo.
NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY pláče dítěte:
- hlad nebo žízeň
- chlad či přílišné teplo
- neoblíbené činnosti (oblékání, koupání, kapání do nosu apod.)
- nervozita maminky přenesená na dítě
- nuda při nedostatečné pozornosti rodiče
- únava
- kolika – tou trpí asi 20 % kojenců
- problémy s kojením, jako je nedostatek mléka, přeplněné prsy, příliš silný spouštěcí reflex,
- nesprávná poloha při kojení
- plynatost
- nežádoucí reakce na složky v matčině stravě
- nemoc
- gastroezofageální reflux
Na základě výsledků vědeckého bádání bylo dokázáno, že dětský pláč je naladěný na vnitřní tóninu svých rodičů a při jeho poslechu jim zvyšuje krevní tlak, stupňuje nervozitu. Pláč jako jediný nástroj komunikace novorozence je přírodou nastavený tak, aby v krajním případě zachránil i jeho život. Dětský pláč rodiče skutečně často otravuje a stresuje, je ale zároveň jejich první rodičovskou zkouškou. Aby obstáli, měli by k ní přistupovat v co nejlepší duševní pohodě, s láskou, bez nervového napětí.
5 PRAVIDEL, JAK SI POČÍNAT při plačícím dítěti:
- 1. Snažte se odhalit důvod pláče miminka v klidu, jinak se situace změní na začarovaný kruh, kdy rodiče přenášejí nervozitu na dítě a opačně.
- 2. Nejste ani neschopní, ani vinní za pláč děťátka! Pláče, protože vám prostě něco oznamuje.
- 3. Nezapomeňte! Nahněvaný a neklidný rodič nezjistí důvod pláče a nemůže dát dítěti to, co potřebuje.
- 4. Pokud jste přetažení a podráždění, požádejte někoho z rodiny nebo kamarádku, aby vám na chvíli na dítě dohlédli, a vy si najděte jinou činnost.
- 5. Potřebujete-li úplně vypnout, uložte dítě bezpečně do postýlky a na pár minut si ve vedlejší místnosti pusťte pohodovou hudbu anebo si jen poseďte a vydechněte.
Z různých pozorování a výzkumů vyšlo, že novorozenec během prvního a druhého měsíce běžně pláče jednu až tři hodiny denně.
Délka pláče se liší podle individuality dítěte. Asi čtvrtina dětí pláče hodně, z toho polovina z nich velmi často. Některé děti propláčou přes den pět až šest půlhodin před jídlem a před spaním, jiné pláčou jen koncem dne. Jsou i takové, které si s oblibou zaměňují den a noc, pláčou hlavně tehdy, kdy by rodiče chtěli a potřebovali spát.
Noční pláč novorozenců je spojený především s hladem. Nezáleží na rodičích, ale na dítěti, kdy přestane vyžadovat krmení o druhé hodině ranní. Později může noční pláč souviset s přílišným teplem, žízní, plným nosem, s náhlou bolestí.
Všechny příčiny stojí za pozornost starostlivých rodičů. Častým jevem, ne příjemným, je pláč podvečerní. Máma by si po celodenní péči o miminko ráda oddechla, otec přijde z práce a nechápe, proč doteď usměvavé děťátko spustí nepochopitelný nářek. Rodiče mu domlouvají, nabídnou mu láhev, přebalí ho, pohoupou, ale nedaří se jim pláč utišit. O co tedy jde? O potřebu vybít přebytečnou energii? O reakci na napětí okolí nebo na máminu únavu? Pravděpodobně o všechno dohromady. Všechny „normální“ malé děti jednoduše pláčou a existují různé, praxí ověřené způsoby, jak je možné je utišit.
12 MOŽNOSTÍ, JAK POSTUPOVAT, když dítě pláče:
Zažeňte hlad
Pokud se dítě po nakrmení uklidní, pláč signalizoval hlad. Někdy se hlásí o jídlo i v noci, což pro maminku znamená častější vstávání a únavu. Ale co může být radostnější než spokojenost vašeho dobře napapaného děťátka?
Uhaste žízeň
Pokud je dítě na umělé výživě a mlíčko z láhve s přestávkami jen „usrkává“, zkuste mu nabídnout vychlazenou převařenou vodu anebo čaj ze sterilní láhve. Možná má jen žízeň. Při plném kojení vodu ani čaj nepodávejte a dítěti i „na žízeň“ nabízejte vždy jen mléko z prsu.
Přitulte se k němu
Často je to jen potřeba lásky, proč dítě pláče. Přiviňte si drobečka, polaskejte ho, dopřejte mu pocit bezpečí. Mýty o „návykovém varování“ jsou dávno vyvrácené. Dejte mu v jeho uplakané chvíli najevo, že jste s ním.
Hlaďte ho
Jemné hlazení a drbání zádíček či bříška dítě většinou utiší anebo mu pomůže odříhnout si, čímž se mu uleví. Když ucítí teplo vaší ruky, uklidní se. Nezapomeňte ale nejdříve zkontrolovat, jestli nepotřebuje přebalit.
Pokolébejte ho
Pohoupejte ho v náručí, v kolébce, speciální postýlce nebo v šátku na nošení dítěte. Rytmický houpavý pohyb často může pohněvané dítě dokonce uspat. Pravidelný rytmus v houpacím křesle ho „ukolébá“ stejně, jako kdybyste ho vozili v kočárku sem a tam. Pokud máte dost energie, podnikněte s ním rychlou „kočárkovou“ procházku okolo domu. Mírné natřásání po chodníku většinou zabere.
Noste ho
Dítě nošené v šátku nebo v babyvaku cítí vaši blízkost, volnýma rukama ho můžete hladit. Možná se rozčiluje jen kvůli něčemu, co se mu právě v té chvíli nelíbí – například přebalování, koupání, oblékání – nošením si ho můžete „udobřit“.
Dejte mu něco dumlat
Čistý mámin malíček může zapůsobit přímo magicky, ale se stejnou oblibou si cumlá i vlastní pěstičku. Pokud se rozhodnete pro dudlík, vyberte svému děťátku takový, který má přirozený tvar, a před každým použitím ho sterilizujte.

Upoutejte jeho pozornost
Při pohledu na zajímavou hračku nebo maňáska dítě aspoň na chvilku zapomene, proč vlastně pláče. Prohlédněte si spolu fotografie, tapety, obrazy na zdech v bytě. Postavte se s ním před zrcadlo a prohlížejte se navzájem.
Povídejte si s ním
Promlouvejte k dítěti milým, klidným hlasem. I když nepřestane hned plakat, ucítí vaši přítomnost. Vždyť mámin hlas si pamatuje ještě z bříška. Nikdy na ně nekřičte, dosáhnete opačného efektu.
Zpívejte
Nemusíte mít hlas Lucie Bílé, abyste mohli plačící dítě zaujmout písničkou. Dítě zpozorní, zachytí rozdíl od mluvené řeči, uklidní se. Navíc začnete pěstovat pěkný návyk na případné uspávání písničkou.
Nikdy plačícím miminkem netřeste!
Pokud dítě vytrvale pláče a vám už „tečou nervy“, nikdy s ním netřeste, mohli byste mu ublížit. Ať vás ani nenapadne ho uhodit! Bezbranně leží a naříká, je na vás odkázané, samo si neumí poradit.
Nechte ho chvíli plakat
Pokud nezabrala ani jedna metoda na zastavení pláče a jste přesvědčeni, že dítě nemá hlad, žízeň, není mokré ani nemocné, bez výčitek ho nechte chvíli plakat. Trochu pláče mu neublíží, a jestliže mu skutečně nic není, po deseti minutách by se mělo utišit.
Tip MÁMA a já:
Neporovnávejte své dítě s jiným, je to frustrující! Jestliže jedno dítě propláče půl dne a druhé jen spokojeně papá a spí, neznamená to, že jedno je „zlé“ a druhé „hodné“. Každé dítě je osobitou individualitou a tak k němu je třeba i přistupovat.
JAK POROZUMĚT „ŘEČI PLÁČE“?
Jednou vaše miminko pláče krátce anebo pokňourává, jindy spustí silný nářek nebo se hlásí podrážděným, hlasitým křikem? Věřte, že s přibývajícími měsíci se intuitivně naučíte porozumět jeho pláči. Buďte jen vnímaví a trpěliví.
Malý pomocník orientace v dětském pláči:
Chci jíst – krátký pláč nízko položeným hlasem
Něco mě bolí – hlasitý, silný nářek, po přerušení ještě naléhavější
Chci se zabavit – nepříliš hlasitý naříkavý pláč
Jsem unavený/á – vytrvalé pokňourávání nosovým hlasem
Trápí mě plynatost – typicky podrážděný, hlasitý a vytrvalý pláč
Jsem nespokojený/á – mrčení se střídá s tichým poplakáváním
Chci si poplakat – uvolňující pláč na konci dne
POTĚŠUJÍCÍ ZPRÁVA NA ZÁVĚR:
Pokud patříte k rodičům, jejichž miminko pláče často a hodně, nezoufejte! Známý americký pediatr doktor William Sears, specialista na „high need babies“, tedy na „náročné děti“, povzbuzuje:
Vydržte! Výsledek bude stát za to! Děti, které hodně pláčou:
- jsou všeobecně aktivnější a čilejší,
- rychle a dobře fyzicky i komunikačně vyspívají,
- jsou méně vystavené syndromu náhlého úmrtí novorozence,
- vyžadují neustálé podněty a komunikaci, proto se rychleji intelektuálně vyvíjejí,
- potřebují víc lásky, mazlení, pozornosti, jejich emocionální svět se permanentně obohacuje,
- když skončí „plačtivé období“, objevíte v miminku úžasné a sebejisté dítě.