Mikuláš
in

Zkroťte čerta i Mikuláše

Sedmiletý Adámek má hrůzu z mikulášských svátků a nechce se zúčastňovat žádné z akcí pro děti.

“Když měl tři roky, byli jsme na jedné z nich a velmi ho tam vylekal čert. Byl stále v pohybu, skákal sem a tam a ptal se dětí, zda doopravdy poslouchaly maminku, protože pokud ne… – pohrozil jim. Adam se strašně rozplakal a nepomohlo, že jsem ho ubezpečovala o tom, že čert není skutečný, ale jen převlečený strejda. Od té doby nechce jít nikam, kde by se mohl setkat s čertem,” říká jeho máma Eliška.

Mikuláš jako strašák

“No počkej, všechno řeknu Mikulášovi!”

Mnozí rodiče si v předvánočním čase takovéto hrozby neodpustí. Když se dítě vzteká, když se hádá se svým sourozencem nebo když dětský pokoj vypadá jako bojiště, stává se muž s bílým plnovousem výchovným pomocníkem rodičů v nouzi. Navenek mají výhrůžky většinou úspěch. I ti největší lotři zkrotnou.

Jenže výchova, která je vybudovaná na strachu, může mít neblahé následky. Výhrůžky Mikulášem nebo čertem mohou už i tak přítomný strach u dětí jen zesílit – často se špatným koncem. Úzkostlivé děti potom často trpí neklidným spánkem s nočními můrami, problémy s koncentrací, neustálým napětím a rychlou únavou – tvrdí dětští psychologové. V těžších případech se k úzkostlivým stavům přidruží i deprese, snížená sebedůvěra a schopnost prosadit se. Nezřídka se vyskytují i tělesné potíže (bolesti hlavy, břicha…).

perníčky

Zrušíme Mikuláše?

Když nadejde dlouho očekávaný předvečer svátku svatého Mikuláše, v některých rodinách se rok co rok opakuje stejná situace.

Mikuláš vyzpovídá dítě, tváří se, že o něm ví téměř všechno (dítě tím je zaskočené), málo co pochválí, a protože snad ani jedno jediné dítě není tak poslušné, jak by si rodiče přáli, přijde ke slovu čert s řetězy a pytlem. Umíte si představit tu hrůzu, kterou prožívá malé dítě, když ho chce čert odtrhnout od maminky a strčit do pytle? Dítě zažívá duševní otřes a vás by pomalu mohli obvinit i z psychického týrání dětí.

Co tedy dělat?

Zrušíme Mikuláše a čerta a zakážeme jim vstup do příbytků i do mateřských škol, jako to udělali kompetentní lidé například ve Vídni? Takové radikální řešení asi není nutné. Postavu Mikuláše je však třeba prezentovat s rozumem a v souladu s existujícími poznatky z dětské psychologie.

Zkroťme čerta i Mikuláše

Mikuláš by tedy neměl vystupovat jako výchovný strašák, výchova hrozbami není účinná, na to už přišli mnozí rodiče. A čert by měl pytle, kterými straší děti, raději nechat v pekle. Děti se už dávno seznámily s dobrými a špatnými pohádkovými postavami z knížek, které jim rodiče čtou večer před spaním. Znají tedy i čerty.

Je samozřejmě něco jiného, když se dítě střetne s čertem tváří v tvář, čert drnčí řetězy, vyplazuje jazyk a dělá bl-bl-bl. Jenže to je už “zkrocený” čert, který vystupuje pod vládou dobrých mocností Mikuláše a anděla a všechno spěje k pozitivnímu konci – rozdávání dárků. Přesně tak se to děje i v pohádkách. Dobro vítězí.

Jak překonat strach

Je možné uvedeným psychickým otřesům z Mikuláše a čerta předejít? Jak děti před nimi ochránit?

Jednou z přijatelných možností je dítě postupně připravovat. Velmi pomalu, krok za krokem. Například tím, že bázlivé dítě bude nejdříve spolu s mámou přes okno nebo z odstupu sledovat Mikuláše, jak rozdává venku dětem dárečky. Nebo můžeme vzít dítě na náměstí či besídku, kde bude jen pozorovatelem toho, co Mikuláš s čertem “vyvádějí”. Podle reakce dítěte můžeme sami posoudit, zda je už vhodné pozvat tyto čarovné bytosti i domů. Můžeme se rozhodnout i pro návštěvu samotného Mikuláše a čerta.

Mimochodem – domov, tedy místo, kde má dítě okolo sebe známé lidi, u kterých může hledat v případě nouze oporu, je z psychologického hlediska na překonávání strachu velmi vhodný – je jakýmsi ostrovem jistoty, kde může dítě držet při návštěvě Mikuláše mámu za ruku.

Hrdina není ten, kdo nemá strach (asi by musel být z jiné planety, kdyby se ničeho nebál), ale ten, kdo strach překoná. I my rodiče se můžeme těšit z toho, že právě díky nám se dítě, které se nás ze začátku drží zuby nehty, postupně zbavuje strachu a odváží se říci i nějakou básničku a možná podá čertovi i ruku.

Tipy, jak přežít svatého Mikuláše v co největší pohodě

  • Nestrašte děti Mikulášem v předvánoční době. On je poslem srdečnosti, radosti a štědrosti.
  • Mikuláš by měl mít pokaždé malé dárečky pro všechny členy rodiny, i rodiče nebo prarodiče (i když třeba jenom po jednom pomeranči nebo banánu).
  • Důležité je už několik dní před příchodem Mikuláše děti na něj připravit, aby nebyly zaskočené.
  • Řekněte dětem pravdu – že Mikuláš je jen převlečený pán, který představuje svatého Mikuláše, který žil tehdy a tehdy a udělal to a to…
  • Největší strach mívají děti mezi 4.–8. rokem, proto věnujte zvýšenou pozornost zejména této věkové kategorii. Starší děti už obyčejně berou Mikuláše bez problémů.

Na závěr přejeme všem dětem, aby k nim tento rok zavítal takový Mikuláš, který nebude výchovným pomocníkem, nebude pro ně hrozbou ani strašákem, nebude rozdávat uhlí ani shnilé brambory. Ale aby děti navštívil laskavý Mikuláš, který s nimi bude mluvit příjemným hlasem, pohladí je a povzbudí. Mikuláš – přítel dětí, který přináší pohodu, radost a pocity štěstí.

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře