in

Svobodná matka si chodí do práce odpočinout

Podnikání jí zvedlo sebevědomí

Mohla zůstat bez práce, na mateřské a jako samoživitelka na své dvě děti dostávat přídavky. Rozhodla se zůstat samoživitelkou a začala podnikat.

Loni na podzim otevřela třiatřicetiletá Eliška Ostrá za pomoci Asistenčního centra pro podporu podnikání masážní studio. Život jí provoněly svíčky, oleje a bylinky a do práce si prý chodí odpočinout. Podnikání jí zvedlo sebevědomí a do budoucna už má velké plány.

Dřív byla technický typ, vystudovala chemickou průmyslovku a pracovala v softwarové firmě. Pak odešla na druhou mateřskou a k počítačům už ji zpátky nechtěli. Po odchodu musela nějak uživit sebe i své dvě děti. Než někde hledat zaměstnání, pustila se s kamarádkou z dětství do podnikání.

“Měli jsme nemocného tatínka a vždycky ho masírovala jenom sestra. Tak jsem si řekla, že když to zvládne bez nějakého učení ona, dokážu to i já,” říká a i dnes je v jejím hlase slyšet odhodlání.

Původně do toho chtěla jít právě se sestrou. Ta ale řekla, že má raději jistotu, a proto zůstane zaměstnankyně. Teď prý Elišce jen tiše závidí.

Start byl prý celkem hladký. Dvě začínající masérky si rychle našly vhodné prostory i pravidelnou klientelu. Do podnikání už Eliška investovala asi 80.000 korun.

Práce ji prý nevyčerpává, po každé masáži se sama cítí lépe.

Masíruje každý den asi tři hodiny. Program si plánuje sama. Někdy má úplně volno, jindy si objedná i osm zákazníků. “Třeba včera jsem byla v práci deset hodin,” popisuje.

O dvě děti se stará sama, otec nejeví zájem. Svobodná matka – podnikatelka to ale bere jako pozitivum. “Takhle je to podnikání jednodušší, než kdybych se měla starat ještě o chlapa,” tvrdí. Dvouletého Vojtíška může odpoledne pohlídat Eliščina maminka nebo čtrnáctiletá dcera. Dopoledne si ho ale musí brát sebou. “Vojta je tichý. Třeba kolegyně by si sebou dítě brát nemohla, strašně křičí,” prozrazuje.

Práce ji prý nevyčerpává, po každé masáži se sama cítí lépe.

Za půl roku se zvládla naučit šest druhů masáží.

Víkendové, dvouvíkendové nebo jednodenní kurzy vstřebala pokaždé poměrně rychle. “Stouplo mi hodně sebevědomí, protože cítím, že to zvládnu,” hodnotí přínos podnikání. Na startu si na rozjezd nechávala rok. V posledních dvou měsících přibývají klienti a Eliška o práci nemá nouzi. Z podnikatelské budoucnosti ani nikdy strach neměla.

“Když táta umřel, byla jsem vlastně hlavou rodiny,” dokazuje svoji ráznost.

To se jí možná jednou bude hodit i v podnikání. Plánuje, že jednou bude šéfovat vlastnímu relaxačnímu centru.Taky chce studovat fyzioterapii a management, nejlépe zároveň s dcerou.

“Ona bude na denním a já na dálkovém,” plánuje.

Přiznává ale, že své plány často a rychle mění. Kdyby se prý objevil ten pravý, byla by ochotná v podnikání zvolnit. Zatím ale hledá místo pro druhé studio. “V tomhle jsem jen na půl úvazku a půl dne má vlastně ještě volno,” dodává.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře