Ať už je jakkoli smutná a bolestivá, smrt je přirozenou součástí života a dříve nebo později se s ní setká každý. Nejvíc bolí ztráta člena rodiny či oblíbeného domácího mazlíčka. Jak se s ní nejlépe vypořádat? Jak odpovídat na dětské dotazy, které se s “dušičkami” množí?
Studie z Univerzity v Buffalu uvádí, že sledování pohádek z dílny Disney nebo Pixar je dobrým odrazovým můstkem pro začátek konverzace na toto téma s dětmi. Populární je třeba film Coco.
Vyhýbání se a zatajování tohoto tématu není vůbec vhodné řešení. Jak postupovat při rozhovoru s dítětem?
- Na otázky odpovídejte věcně a klidně. Vyslechněte si dítě, odpovězte mu, ale neodpovídejte na otázky, které nepoložilo.
- Vyhněte se frázím, jako například „babička spinká“, děti by mohly mít strach jít spát. Nebojte se používat slova jako smrt a úmrtí.
- Vyhněte se polopravdám. Děti si chybějící části domyslí po svém, což může v konečném důsledku způsobit víc škody než užitku.
- Děti zpracovávají věci po částech. V jedné chvíli brečí kvůli zesnulému dědečkovi a vzápětí si bezstarostně hrají. Buďte připraveni na to, že rozhovory o smrti se mohou protáhnout i na několik dnů, týdnů či snad měsíců – podle toho, jak budou děti napadat nové a nové otázky. To ale určitě neznamená, že se po celou dobu trápí.
- Každý se se svou ztrátou vyrovnáváme po svém, vysvětlete jim, že je v pořádku plakat, ale také je v pořádku neplakat. Smutek je cesta, každý člen rodiny může být ve stejném vlaku, ale každý se dívá z jiného okna a s jiným výhledem.
- Nebojte se vyhledat pro vás nebo vaše děti pomoc. Děti někdy nerady obtěžují své rodiče, protože se bojí, že je zbytečně rozruší. A pokud nejste v pořádku vy, je pro vás těžší pomoci a podpořit vaše dítě.
Komentáře