Doba adventní se blíží ke svému vrcholu. Lidé si předvánoční čas nejčastěji spojují s postupným zapalováním čtyř svíček na adventních věncích. Co však slovo advent vlastně znamená?
Advent, z latinského „adventus“ neboli „příchod“, byl dobou očekávání příchodu Ježíška na svět. Je to období určené k přípravám na vánoční svátky. Již v 11. století se advent ustálil na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem.
Staročeské Vánoce
Jak vypadaly v Čechách a na Moravě v minulosti Vánoce?
O Štědrém dnu praskal od časného rána v peci a kamnech oheň. Vařil se hrách (aby večer spojil stolovníky v dobrém i zlém), čočka (pro peníze), bramborová a rybí polévka (aby měli všichni sílu), pekl se „kuba“ z krup a česneku (pro radost a pohodu). V bohatších domácnostech byla schována v ošatce vánočka. Od rána nikdo nic nejedl, tzv. držel půst, aby viděl „zlaté prasátko“. Když bylo navařeno, maminka se snažila zabavit své děti, aby tatínek mohl tajně přinést stromeček a ozdobit jej. Tradiční bylo i stavění betlémů.
Velmi pečlivě se prostíralo. Pokud byl počet stolujících lichý, prostíralo se o talíř víc. Podle pověry chodila smrt těsně před večeří obhlížet prostřené stoly, a jestliže napočítala lichý počet, tam se pro někoho v následujícím roce vrátila.
S první hvězdou na obloze rodina zasedla ke slavnostnímu stolu. Začínalo se modlitbou, pak následovala večeře o několika chodech, jejíž pestrost závisela na rodinném rozpočtu. Po večeři zazvonil zvoneček a tatínek přinesl do světnice stromeček ozdobený sušenými jablíčky, švestkami, cukrovím, ořechy a řetězy. Zapálily se svíčky a zpívaly se koledy.
Součástí večera bylo tajemné kouzlení a věštění (krájení jablka, vdavekchtivé dívky házely pantoflem či třásly bezem, aby zjistily, odkud a kdy přijde jejich ženich). Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé zpívali a věřili, že Ježíš je přítomen zrovna v jejich kostele, cítili lásku a přítomnost malého dítěte, které se o půlnoci narodilo, a s nadějí čekali, co nového přinese další rok.
Znáte vánoční zvyky a tradice?
Vánočka
nebo pletenice, štědrovice, štrucla, ceplík… První zmínka o vánočce pochází ze 16. století. Podle pověsti vznikla tak, že si pekařova žena potajmu ustřihla copy a schovala je doma do skříně, manžel je náhodou objevil a z legrace upekl pletenici poskládanou z těstových copů. Od 18. století se vánočka běžně pekla doma. Rozkrájela se na závěr štědrovečerní večeře a na nikoho se nesmělo zapomenout. Aby se vánočka povedla, měla hospodyně, oblečena do bílé zástěry a šátku, při přípravě těsta mlčet a při kynutí každých několik minut u těsta vyskočit do výšky, aby těsto správně nakynulo.
Krájení jablka
Tento zvyk se ještě v dnešních domácnostech radostně udržuje. Jablko se po štědrovečerní večeři překrojí napříč. Podle toho, jaký tvar měla vnitřní část s jádry, byl dán osud tazatele. Když našel hvězdičku, byl zdráv, když našel křížek, mohla ho čekat nemoc nebo smrt.
Pouštění lodiček
Do rozpůlených prázdných skořápek od vlašských ořechů voskem přilepíme malé svíčičky, vzniknou tak malé svítící lodičky. Ty se pak pouští v nádobě s vodou. Když se drží při kraji, zůstane majitel lodičky doma, když odplují do středu, čekají ho cesty. U svobodných dívek též vdavky.
Štědrovečerní kapr
Kapr s bramborovým salátem dnes neodmyslitelně patří k české vánoční tabuli. V jiných zemích Evropy byste tuto specialitu hledali marně. Ještě za dob našich prababiček byly ryby vzácností a vyskytovaly se hlavně v rybnikářských krajích a bohatých rodinách. Velmi se kapr rozšířil v 19. století a s ním i tradice, že kostičky se odkládaly na talířek a po večeři je hospodář zakopal pod jabloní, pro přízeň duchů a nadpozemských bytostí.
Jmelí
Tato tajemná rostlina rostoucí vysoko v korunách stromů působila magicky již na naše předky. Bílé bobule připomínající perly a dozrávají právě v prosinci. Jmelí zavěšené v domě bránilo přístupu čarodějnicím a zlým duchům a chránilo před ohněm. Zavěšené jmelí prý přinese štěstí a lásku do domu (podobně jako podkova či čtyřlístek) a chrání proti zlým duchům a čarodějnicím. Jmelí má být vždy darováno, ne zakoupeno, aby kouzelná moc zůstala zachována.
Vánoční stromek
Stromečky k nám pronikly z Německa, kde se v 17. a 18. století velmi rozšířily. V Praze byl poprvé bohatý stromeček rozsvícen roku 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha. O třicet let později se stromečky staly již běžnou ozdobou Vánoc. Dříve byla nejoblíbenější jedle, kterou později nahradila odolnější borovice a smrk.
Betlémy
Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 sv. František z Assisi v italské UmbriiK základním figurkám Ježíška v jeslích, Marie, Josefa, vola, oslíka, pastýřů a třech mudrců se postupně přidávaly další postavy mnohdy konkrétních lidí z okolí. Materiály byly velmi rozmanité od dřeva, papíru až po všemožné přírodní hmoty.
Co možná ještě nevíte o vánočních svátcích
25. prosince na Boží hod vánoční se nikde nepracovalo. Den byl určen ke klidu a zbožnému rozjímání, rodinným a přátelským návštěvám, připomíná se narození Ježíše. Hlavním bodem dne byla mše lidově zvaná „hrubá“. Nesmělo se ani zametat, ani stlát postel. Nechodilo se po návštěvách, jen pokud někdo přinesl koledu, měl popřát šťastné a veselé svátky.
pranostika: Na Boží narození o bleší převalení.
26. prosince, koleda – den určený ke koledování od domu k domu. Koleda mnohdy probíhala od Štěpána až do Tří králů. Dříve náležela kněžím, ale postupně přešla tato tradice do rukou dětí. Jako dárek za zpěvy a přání děti dostávaly do košíků trošku jídla, cukroví či drobný peníz.
Svatý Štěpán býval vzýván na pomoc proti bolesti hlavy a je patronem koní.
pranostika: Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro na to.
Zajímavosti ze světa:
- V Sýrii se považuje pojídání ryby za těžký hřích – o štědrovečerní kaprovi se tedy před Syřany raději nezmiňujte.
- Ani do Ruska na svátky nejezděte, mají tu vše trochu posunuté: dárek dostanete až na Silvestra, pravoslavné Vánoce se tu slaví až 7. ledna.
- V Anglii jedí pudink, který není pudink. Vyrábí se ze strouhanky, mléka, vajec, mandlí a muškátového oříšku. Přidá se sherry nebo tmavé pivo a všechno se to vaří ve vodní lázni. Před podáváním ho Angličané polijí koňakem a zapálí.
A zajímá vás, jak to tedy je s Vánoci u protinožců? Hádejte. Mají tam touto dobou právě vrchol léta, lidé jsou na plážích a piknikují…
Komentáře