in ,

Nejdůležitější jsem já

Manžel mojí kamarádky si vzal na svoje narozeniny den volna. Zaradovala se, že bude mít konečně čas na to, aby dohnala pracovní resty. Tak nějak předpokládala, že vezme syna do trampolínového centra a ještě při té příležitosti vyzvedne boty z opravy. Jenže to se spletla. On nic z toho (jak by to udělala ona) neudělal. Ani o tom neuvažoval.

,,Narozeniny mám já a já jsem nejdůležitější,” prohlásil zcela vážně.

V hloučku přítelkyň jsme nad tím brblaly. Každá přispěchala s tím, jak jejich manžel má čas na rybaření, houbaření, squash…Že by muži poslouchali daleko víc vnitřní hlas a šli si za svou spokojeností? Možná to tak je, ze svého okolí znám jen málo mužů, kteří by neměli čas na svoje koníčky, vynechávali oběd nebo se trápili nad tím, že nestíhají s autem zajet do myčky.

Když se naše – ženské – každodenní počínání podíváme důkladněji, zjistíme, že děláme řadu absurdit. Jsme sedm hodin bez jídla, ale oběhneme tři kroužky našich potomků, zajdeme pro pastelky a zaplatíme obědy. Nutně potřebujeme jít na toaletu, ale pořád se k tomu nemůžeme dostat, i když jsou dveře hned vedle. Proč je všechno důležitější než vy? Jak byste tohle vysvětlily racionálně svému dítěti? ,,Víš, maminka se od rána nestihla napapat.”

Jsi unavený? Běž spinkat

Přece když vaše děťátko už nemůže běžet, řeknete mi, aby si odpočinulo. Když má hlad, honem přispěcháte se svačinkou. Když je unavené, dáte ho spát. Dospěláci pochopitelně nemůžou všeho nechat a věnovat se jen svým potřebám, od toho nás život učí zodpovědnosti a tomu, co smíme a nesmíme. Ale základní potřeby – a to jsou ty naše – vynechávat nemůžeme, když si dlouhodobě chceme udržet svou výkonnost.

Proč je vše důležitější než vy?
Proč je vše důležitější než vy?

Položme si sebekriticky otázku, proč si na svoje bedra nakládáme víc, než zvládneme? Proč dáváme často druhým víc volnosti, kterou jim pak závidíme? Nebo jsme naštvané, že si ji dokážou obhájit? Někdy nemáme ani čas nad tím přemýšlet…

Jedině člověk, který se nepodceňuje, bere dostatečný ohled na sebe a své potřeby, může být vyrovnaný a klidný. Kdo se zanedbává, časem pocítí deficit, který jde ruku v ruce s pocitem krajní nespokojenosti a vede až k totálnímu vypětí. Když si uvědomíme, že se náš život netočí kolem nás, ale kolem dětí, přátel, povinností, na náladě nám to nepřidá. Rozčarování nad tím, že přicházíte příliš zkrátka, si přeberte jako signál, že je na čase něco změnit.

Když se budeme chovat v otázce ,,vlastního já” sebevědoměji, budeme přemýšlet nad sebou a svými potřebami, prospějeme tím sobě i svému okolí.

Znáte to rčení o spokojené mámě a spokojené rodině?

Pokud dokážete vyhovět svým potřebám, pocítíte spokojenost a vyrovnanost, budete se více radovat ze života a to je jeden z předpokladů znovunabytí duševní pohody. Spokojenější lidé žijí déle! Začněte rovnou tím nejdůležitějším: že se budete ke svým potřebám chovat stejně zodpovědně jako k ostatním povinnostem, jako k ostatním, které máte pod křídly. Psychologové na to mají jednoduchý, ovšem efektivní trik. První osobu (já) jako třetí osobu (ona) – představte si sama sebe jako ,,svou dceru Toničku”. Konečně si můžete dát jméno, které jste vždycky chtěla! Aha, tak ve středu má Tonička volejbal, tak to v 16:30 odcházíme z domu. A za tři týdny jede Tonička na ,,školu v přírodě”, tedy do wellness samozřejmě!

,,Jsi pro sebe nejdůležitější”

Neptejte se druhého (partnera), jestli můžete jít s kamarádkou na víno, když sama býváte postavena taky před hotovou věc – prostě to oznamte. Vzpomeňte si, jak vaše děti dostávají pravidelně kapesné, a tak si vyzvedněte i vy z bankomatu obnos jen pro sebe. A také si vybavte tu hlášku z bezpečnostních instrukcí v letadle, že nejprve musíte nasadit masku sobě a teprve potom dítěti. Buďte vůči sobě vnímavé! I když budete někomu znít fráze ,,stačí se rozhodnout” moc ezotericky a jinému zase až příliš psychologicky, je v ní opravdu hodně pravdy. Ve vlastních rozhodnutích vám totiž nemůže nikdo bránit. ,,Jsi pro sebe ten nejdůležitější člověk na celém světě,” vzkazuje vím osobně psycholožka Ruth Cohnová.

Další trik spočívá v tom, že si sebe představíte jako auto. Taky do svého volva pravidelně tankujete benzín, jezdíte na pravidelné servisní prohlídky…A když se rozsvítí kontrolka značící nedostatek oleje, začnete to okamžitě řešit, protože s ním zkrátka potřebujete jezdit každý den do práce. Nebo by vás snad napadlo přemlouvat ho, aby ještě vydrželo tisíc kilometrů, než na něj budete mít čas?

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře