in , , ,

Když si hrají geny

Oči hnědé jako hořká čokoláda, to po praprababičce Emilce, po tatínkovi zase pořádné ruce. To, jak bude vaše dítě vypadat, si můžete sice vysnít, ale realita může být úplně jiná. Ovlivňuje ji genetika.

Bude po mně, po tatínkovi, nebo po babičce? Tato otázka vás možná napadne hned, když vám doktor potvrdí vaše těhotenství. Existuje spousta genetických vlastností, které by po vás dítě mohlo zdědit. Bohužel ale předem nezjistíte, jaké typické rysy, které vidíme na sobě, našem partnerovi nebo v rodině, se objeví u našich potomků. Můžeme si však udělat určitý odhad – prozkoumali jsme názory světových odborníků na genetiku.

Směs genů přítomných na chromozomech (cca 30 000 z nich) bude určovat:

  • Barvu očí vašeho dítěte
  • Barvu, hustotu a tvar vlasů
  • Stavbu těla
  • Přítomnost nebo nepřítomnost dolíčků na tváři
  • Skvělý pěvecký hlas

Samozřejmě že 30 000 genů a víc tvoří spoustu možností na mixování. A právě proto může vzniknout velké množství kombinací a je nemožné předem říci, jak bude vaše dítě vypadat.

Věděli jste?
Část lidských buněk, která je zodpovědná za způsob, jakým se dědí růžné rysy, se nazývá DNA. Je to soubor všech genů, které se spolu míchají, když se tvoří nový člověk, každý člověk má dohromady 46 chromozomů: I vaše dítě jich zdědí 46, 23 od každého rodiče. Jeden pár jsou pohlavní chromozomy známé jako X a Y. Ty určují pohlaví dítěte.

Barva očí

Oba máme hnědé oči. Zaručuje to, že bude mít hnědé oči i děťátko?

Ne. Dva hnědoocí rodiče mohou mít i modrooké dítě. Ve skutečnosti, ačkoli né tak často, to bývá i naopak – dva modroocí rodiče mohou mít dítě s hnědýma očima.

„Příčinu dominance hnědých očí vysvětluje známá lekce z hodin biologie, ale barva očí je ve skutečnosti určena mnoha gen a je to trochu komplikovanější,” vysvětluje Kate Garberová, ředitelka vzdělávání na oddělení lidské genetiky na univerzitě Emory v Atlantě. „Jeden gen může říct, Pojďme tam dát hodně modré’ a další říká ,Přidáme i nějakou hnědnou.”

Takže výslednou barvu očí si vlastně můžeme představit jako vrstvu z různých pastelek. V mezičase navíc jiné geny kontrolují množství pigmentu. Takže víc modrého pigmentu může znamenat méně toho hnědého… Nebo se může stát, že se u dítěte projeví jiná barva očí, která se může zcela lišit od barvy rodičů.

„Není to úplně tak, že geny jsou dominantní a recesivní, ale mají silnější a slabší účinky,” řiká Robin Bennettová, genetická poradkyně na klinice při univerzitě v americkém Seattlu. „Kdysi jsme si mysleli, že dominantní geny se podílejí na výsledném produktu a recesivní ne. Teď už víme, že někdy dělají svou práci oba geny.”

Barva vlasů

Můj manžel má světlé blond vlasy a já výrazně zrzavé. Zdědí dítě mou výraznou barvu?

Bez záruky. Miminko opravdu může mít mrkvovou barvu vlásků, ale jen tehdy, pokud se tato barva vyskytuje i v rodině vašeho manžela. Pokud ne, vaše nápadná barva zůstane v rodině jedinečná ( i když miminko může mít tzv. jahodovou blond).

„Pravá zrzavá barva musí mít dvě kopie recesivně exprimovaného genu,” vysvětluje specialistka na genetiku z Jižní Karolíny Leta Tribbleová.

Ve skutečnosti pouze 1-2% lidí mají ohnivě zrzavé vlasy, pihovatou pleť a světlé oči – tato barevná kombinace je přenášena generacemi a později může překvapit i dva blond nebo tmavovlasé rodiče. (Takže ano, navzdory všem pomluvám, mohl i princ Charles s Dianou zplodit syna se zrzavými vlasy.)

Kromě toho mohou mít vaše dvě děti i naprosto odlišné barvy vlasů. Každé z nich totiž dostane geny přerozdělené jinak. Proto je tak těžké odpovědět na klasickou otázku: „Jak bude vypadat moje dítě?”

Fyzické vlastnosti

Líbí se mi, když má dítě dolíčky na tvářích. Je možné, že by takové mohlo mít i moje dítě? Já jsem bohužel nikdy neměla.

Ano, pokud má váš partner tyto dolíčky, když se usmívá, nebo je to v genech jedné z vašich rodin. „Dolíčky ve tváři jsou považovány za dominantní, a tak stačí, když je má jeden rodič, a ten může přenést svůj gen,” potvrzuje Leta Tribbleová.

Podobně může vaše dítě zdědit po vás (nebo po partnerovi) pihy, větší uši, jamku na bradě, kudrny, specifický růst vlasů, ohybný (tzv. hadí) jazyk, nebo dokonce i chlupaté ušní lalůčky. „Tohle jsou pravděpodobně rysy, které kolují v rodinách,” přitakává Robin Bennerrová. Samozřejmě si nemůžete vybrat, co bude vašemu děťátku v „generickém balíčku” přiděleno.

„Někdy, když hodnotíme děti s malými anomáliemi – řekněme, vtipně tvarovanýma ušima nebo s blánami mezi prst na nohách – tak se ukáže, že je to jednoduše něco, co se dědí v rodině,” konstatuje Barbora Burtonová, ředitelka klinické praxe v oddělení genetiky, vrozených chyb a metabolismu v Dětské nemocnici v Chicagu.

Mimochodem, malou anomálii – blánu mezi prsty – má na nohách i Ashton Kutcher, dokonce se tím pochlubil ve známé TV show. Od koho ji asi zdědil?

Výška

Pokud je jeden z rodičů vysoký a druhý ne, budou spolu mít děti s výškou někde uprostřed? 

Všeobecně se dá říct, že ano. Pravidlem je zohlednit průměrnou výšku rodičů a potom přidat 5 cm pro chlapečka a 5 cm pro děvče. Není překvapující ani to, že dva vysocí rodiče mají také vysoké dítě. Nebo naopak, že se jim narodí prcek. Ale každé pravidlo má své výjimky, a tak mohou mít třeba i rodiče menšího vzrůstu vysoké dítě. Výška je polygenní vlastnost – tedy žádný z genů nepůsobí samostatně – a kromě toho ji ovlivňují environmentální faktory, jako je například nevhodná výživa, která později může dítěti zabránit v dosažení jeho potenciální výšky.

„U nízkých, ale i vysokých rodičů občas uvidíte děti mimo tento vzorec,” vysvětluje Joann Boughmanová, výkonná víceprezidentka společnosti Human Genetics. „Dva rodiče s průměrnou výškou mohou vychovat basketbalistu, stejně jako dítě velmi nízkého vzrůstu.”

Hmotnost

Se svou hmotností jsem bojovala po celý život, stejně jako můj můž. „Odsoudili” jsme tím své děti k tomu, aby byly tlusté a měly všechny zdravotní problémy, které s tím souvisí?

Někteří lidé mají v těle více tuku, což se může v rodině přenášet z generace na generaci. „Dlouho jsme pozorovali, že těžší rodiče mají těžší děti, a nyní víme, že minimálně jeden konkrétní gen způsobuje zvýšenou hmotnost,” říká Kate Garberová. „Zdá se, že dítě, které zdědí tento gen od každého rodiče, bude v průměru těžší o 3 až 4 kilogramy v porovnání s někým, kdo tyto geny nemá. To však stále není obezita.”

„Obezita je považována za multifaktoriální vlastnost, což znamená, že genetické a environmentální faktory k jejímu projevování přispívají,” doplňuje Leta Tribbleová. „Existují geny, které jsou předmětem výzkumu pro spojitost s obezitou, ale velmi významnou úlohu v konečném důsledku hraje zejména životní styl.”

Abyste tento vzorec narušili, udělejte si z pravidelného pohybu a zdravé výživy rodinnou záležitost. Můžete s tím začít už během těhotenství.

Osobité schopnosti

Zdá se mi, že inteligentní lidé mají inteligentní děti a atleti se zase narodí sportovcům. Mají tyto děti opravdu přirozenou, zděděnou výhodu?

„Inteligentní lidé pocházejí z inteligentních rodin,” souhlasí Thomas Spencer, profesor psychologie na Státní univerzitě v San Francisku. Zároveň však dodává, že důležitý je také vliv rodičů. Inteligentní rodiče předávají dětem nejen vysoké IQ, ale také podporují jejich lásku k učení a poznání.

„Čtení a vyprávění, a to včetně posezení u večeře a vedení běžného rodinného rozhovoru, pomáhá dětem rozvíjet jejich pozitivní postoj ke knihám a vzdělávání,” radí profesor Spencer. „To je však něco, co může dělat každý rodič, nepotřebuje k tomu peníze ani vysokou školu.”

Stejně tak se předpokládá, že hudební nadání – především perfektní výšky tónů – je v genech, ale vědci tvrdí, že je potřeba začít se cvičením velmi brzy, v ideálním případě před dosažením věku 7 let. Včasný vznik nevyhnutelných spojení v mozku výrazně podpoří potenciální hudební kariéru vašeho potomka. Samozřejmě že hudební lekce nejsou promarněným časem ani pro „hudebně hluché” dítě, ale zázrak, ten je nepravděpodobný.

„Na klavír se může naučit hrát každý, ale takové dítě nikdy nedosáhne na úroveň toho, kdo dostane do vínku i zděděné hudební geny,” vysvětluje Spencer.

Dítě s geny sportovce se nikdy nestane vrcholovým atletem, když se bude víc povalovat než trénovat. „A naopak dítě, jehož atletický profil není až tak slibný, ale tvrdě pracuje, může mít nakonec lepší výsledky,” tvrdí Alan Guttmacher z Národního výzkumného ústavu pro lidský genom. Smutní, že zatím není známý specifický sportovní gen, spíše jednotlivé faktory, které předurčují, zda je pro dítě vhodné, aby běželo maraton, nebo spíše sprint na 100 metrů.

„Existuje určité dědičné aspekty, například jak rychle se regenerují svaly, jaký je úhel kostí na nohách a jak se jedinec dokáže motivovat do tréninku,” uzavírá Garberová.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře