Nejedna čerstvá maminka se s kojením trápí nebo neví, jak správně kojit, aby ji to nebolelo a miminko bylo spokojené. Otázka odstříkávání a uskladňování mateřského mléka je také častá. Na následujících řádcích se dozvíte vše, co byste měly vědět.

Po narození se musí děťátko adaptovat na život mimo maminčino tělo. To klade obrovské nároky na celý jeho organismus. Zároveň si musíme uvědomit, že po porodu dochází k dozrávání několika orgánů a funkcí, například zažívacího traktu a látkové výměny, ledvin, centrálního nervového systému, imunitního systému…

V prvních 12 měsících vyroste dítě nejrychleji za celý svůj život. Děťátko se rozvíjí po psychické stránce, pohybové i sociální. Proto je třeba klást důraz na správnou výživu, ze které dítě čerpá energii, ale i na stavení látky potřebné pro jeho růst a vývoj. Mateřské mléko je svým složením a vlastnostmi jedinečné pro výživu novorozenců a kojenců do ukončeného 6.měsíce života a následně i s příkrmy do dvou let a déle. Proto považujeme mateřské mléko za přirozenou výživu. Je optimální stravou pro kojence. Všechny hlavní živiny mateřského mléka mají několikanásobné funkce.

Mateřské mléko svou biologickou skladbou bílkovin, cukrů, tuků, minerálů, stopových prvků, vitamínů a vody nejlépe pokrývá růstovou, tedy stavební a energetickou potřebu děťátka.

KOJENÍ JE FYZIOLOGICKÉ,
98% MATEK MŮŽE KOJIT.

Z novějších vědeckých studií vyplývá, že matka, která se rozhodla o způsobu výživy svého ještě nenarozeného děťátka už v těhotenství a získala dost informací o výhodách a technice kojení, má všechny předpoklady své děťátko úspěšně a dostatečně dlouho kojit. Až 98% žen má tuto schopnost, ale mnohé z nich selhávají právě proto, že nebyly pro kojení rozhodnuté před těhotenstvím nebo v jeho průběhu.

Kojení po celých 6 měsíců není pověra. Laktace (tvorba mléka) je přirozenou, fyziologickou funkcí zdravé ženy. Kojení je forma matčina sociálního chování. Vzniká a formuje se na bázi učení, akceptování vzorů a v okolí využívaných schémat chování. Bohužel, existují rady, které význam kojení znevažují a upřednostňují výživu náhradní sušenou stravu (formulemi).

Poznatky o významu mateřského mléka na modulaci i vývoje organismu a genovou expresu patří mezi nejnovější. Možná vás překvapí i to, že v mateřském mléce jsou dokonce kmenové buňky. V mléčných globulích mateřského mléka byly prokázány mikronukleotidy RNA, které řídí a modelují vývoj jedince. Mateřské mléko zabezpečuje i komunikaci dítěte s matkou, tzv. „fyziologické stimulační pole“. Například centrální nervový systém (CNS) – 70% se vyvíjí u plodu ještě během těhotenství a 30% dozrává po narození dítěte. Proto je CNS citlivý na nedostatek energie, bílkovin, jódu, zinku, kyseliny listové a mastných kyselin, stejně jako železa. Víme, že z mateřského mléka se vstřebává 30x více železa, a proto jsou umělá mléka fortifikovaná (to znamená obohacena o důležité látky, pozn. redakce).

Laktace je přirozenou funkcí zdravé ženy.
Kojení je forma matčina sociálního chování. 

 

Složená mateřského mléka je unikátní

Mateřské mléko se přizpůsobuje změnám organismu novorozence ihned po porodu i později. Změna složení mateřského mléka odpovídá potřebám poporodního vývoje procesů trávení a ostatních funkcí zažívacího systému, ale i ostatních systémů (například ledvin, imunitního či nervového systému). Zohledňuje enzymatické zrání, vývoj motility (tj. pohyblivost) a bakteriální osidlování zažívacího systému. Mateřské mléko přiměřeně zatíží organismus: tyto změny se nazývají také jako fyziologická vlastnost mateřského mléka. Mezi fyziologické vlastnosti patří zejména složení mateřského mléka podle měnících se potřeb dítěte, přizpůsobující se jeho věku, a to od kolostra (prvních 4-5 dní) přes přechodné (od 5. do 14. dne) až ke zralému mléku (po 14.dní).

Kolostrum neboli mlezivo je husté, zbarvené dožluta. Kvůli vysokému obsahu bílkovin, hlavně protilátek chránících novorozence před infekcí (sekreční imunoglobulin A), ho nazýváme také imunologická bomba. Má méně cukrů a tuků než zralé mateřské mléko.

Zralé mateřské mléko má obvykle namodralou barvu a je trochu průsvitné. V porovnání s kolostrem obsahuje méně bílkovin, ale více tuků a cukrů. V porovnání s umělou výživou na bázi kravského mléka působí “vodnatě”. Z toho vzniká pověra, že takové mateřské mléko je řídké. To je však velký omyl. Žádné řídké mléko neexistuje.

Pokud je dítě správně přiloženo k prsu, aktuální potřebu (uhašení žízně) si naplní předním mlékem (první třetina objemu mléka, obsahuje více laktózy) nebo se zasytí zadním mlékem, kaloričtějším, s vyšším obsahem tuku. Některé děti pijí jenom přední mléko, ke kterému se dostanou snadněji.

Jak na uchování mléka

Vědomosti o technice odstříkávání, o zpracování a uskladňování mateřského mléka se vám mohou hodit kdykoli. Jsou situace, kdy maminka nemůže své děti kojit, a dítě tedy pije odstříkané mateřské mléko z lahvičky nebo stříkačky. Správné odstříkávání a získání zručnosti vede ke stimulaci tvorby mateřského mléka a k lehčímu uvolňování mléka. Odstříkávání také napomáhá správnému přiložení dítěte v případě přeplněných prsou. Je prevencí plných a bolestivě nalitých prsou. Některé maminky mají nadbytek mateřského mléka. Jeho odstříkáváním a odevzdáním do banky mateřského mléka se z něj stává život zachraňující tekutina pro nemocné děti.

Na rozmrazování ani na ohřívání mateřského mléka
nikdy nepoužívejte mikrovlnou troubu! 

Uskladnění a zpracování mateřského mléka

Pro děťátko je samozřejmě nejlepší čerstvě odstříkané mateřské mléko, protože jakýmkoli skladováním, rozmrazováním a manipulací se ničí část živých buněk. Pokud však konzumace z různých důvodů není možná ihned, je třeba mateřské mléko náležitým způsobem uskladnit. Doporučujeme při každém odstříkávání prvních 5-10ml mléka vylít, aby nedošlo k bakteriální kontaminaci. Každá lahvička má být naplněna tak, aby byl nad mlékem sloupec vzduchu cca
2-2,5cm, jelikož při zmrazení dochází k expanzi (tedy rozpínavosti) mléka.
Čerstvé mateřské mléko může být skladováno v ledničce při teplotě +2 až +4 stupně jen
po dobu 24 hodin, potom je nutné ho vylít.

Rozmrazování musí být šetrné 

A to buď pomalu v ledničce při teplotě 4°C po dobu celých 24 hodin, anebo při pokojové teplotě
2-3 hodiny, případně ve vlažné vodě s teplotou maximálně 37°C. Před odlitím potřebného množství vždy celý objem promícháme kývavým pohybem, aby se všechny usazené částice rovnoměrně rozptýlily. Rozmrazené mléko uschováme v ledničce a použijeme do 24 hodin, nikdy nesmí být opětovně zmrazeno.
Mléko ohříváme před krmením rychleji pod tekoucí vodou, v teplé vodní lázni nebo v ohřívači mléčných dávek po dobu max 15-20 minut. Jednotlivou ohřátou dávku je třeba spotřebovat do 4 hodin, zbytky mléka v lahvi už se použít nesmí. Na rozmrazování ani ohřívání nikdy nepoužíváme mikrovlnou troubu!