DIABETEL MELLITUS
– je nejrozšířenější metabolické onemocnění u nás i ve světě. A počet pacientů se neustále zvyšuje! Kromě vlastního onemocnění, jako srdeční selhání a onemocnění ledvin. Aby byla léčba přidružená onemocnění, jako srdeční selhání a onemocnění ledvin. Aby byla léčba úspěšná, je zásadní dodržovat předepsanou léčbu i zdravý životní styl. Studie prokázaly převratný účinek studie prokázaly převratný účinek gliflozinů – moderních antidiabetik, který regulují glykemii, krevní tlak, tělesnou hmotnost i další projevy metabolického syndromu.
Milion, právě tolik lidí v Česku žije s diabetem. Meziročně se počet nových případů podle Národního registru hrazených zdravotních služeb zvyšuje přibližně o 3 000 pacientů. Do roku 2030 by jich tam mohlo být až 12 milionu. Diabetes může vést k řadě dalších chorob, které se označují jako diabetické komplikace. Některá onemocnění mohou propuknout záhy, zatímco jiná se rovnou až po mnoha letech života s cukrovkou. Téměř za polovinu úmrtí diabetiků jsou ovšem zodpovědná kardiovaskulární onemocnění: diabetes zkrátka představuje významné riziko pro rozvoj srdečního selhání. Pro zlepšení prognózy je třeba se důsledně léčit a omezit všechny rizikové faktory. Obecným cílem terapie diabetu je udržení vyrovnané hladiny cukru v krvi, dosažení stavu bez hypoglykemie, udržení přiměřené hmotnosti, krevního tlaku a hladiny lipidů. Když se daří tyto cíle naplňovat, z dlouhodobého hlediska to vede ke snížení mortality (úmrtnosti), morbidity (nemocnosti) a zlepšení kvality života.
Diabetes nebolí, ale dodržování léčby je důležité
Pro úspěch léčby diabetu a přidružených onemocnění je zásadní dodržování předepsané léčby, stejně jako dodržování zásad zdravého životního stylu. Tedy zdravě jíst, hlídat si tělesnou váhu, mít dostatek pohybu, ale i spánku a odpočinku, nekouřit.
Lékař by měl s pacientem správně komunikovat, domluvit se s ním na osobních prioritách. Někteří nemocní jsou například ochotni více sportovat, ale neumějí se zbavit dietních chyb. Pak je namístě upravit jim režimová opatření „na míru”. Stejně tak je nezbytné s pacienty mluvit o tom, jak léky fungují, které nežádoucí účinky mohou očekávat a jak jim lze předcházet. když pacient zkrátka ví, je u něj vyšší pravděpodobnost, že bude brát léky správně i že zbytečně léčbu nevzdá, pokud se objeví řešitelné vedlejší efekty. Diabetes se nejčastěji řeší moderními antidiabetiky.
„U pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem, rozvoje srdeční nedostatečnosti, by měly být před ostatními skupinami antidiabetik upřednostněny glifloziny, perorální antidiabetika s převratným mechanismem účinku charakteristickým vylučováním glukózy moči. Vedle glykemie snižují glifloziny i krevní tlak a hmotnost pacienta,” popisuje účinek moderních antidiabetických léků profesor Milan Kvapil, prezident Diabetické asociace České republiky a přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol…
Pozitivní účinky gliflozinů nejen na kompenzaci diabetu, ale i na snížení rizika s diabetem souvisejících kardiovaskulárních komplikací prokázaly klinické studie, jejichž výsledky byly zveřejněny v prestižních odborných časopisech. Poslední studie s názvem DECLARE byla publikována v listopadu 2018 s dapagliflozinem a bylo do ní zařazeno na 34 tisíc pacientů s diabetem 2. typu. Výsledky ukázaly, že došlo k významnému snížení počtu hospitalizací diabetiků z důvodu srdečního selhání (o 31%), ke snížení kombinovaného rizika jakéhokoli úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání (o 23%), ke snížení závažných kardiovaskulárních příhod (o 11%) a ke snížení onemocnění ledvin (o 45%). „Výsledky v poslední době jasně prokázaly, že již delší dobu užívaná skupina antidiabetik – glifloziny – dovede nejen účinně snížit glykemii, snížit tělesnou hmotnost i krevní talk, ale také zastavit úbytek funkce ledvin. Po třiceti letech přišel tedy nový lék, který může snížit počet nemocných léčených hemodialýzou o desítky procent,” doplňuje profesor Kvapil.
Srdeční selhání a infarkt? Nezaměňovat
Kardiovaskulární onemocnění jsou u diabetiků odpovědná za více než polovinu všech úmrtí, proto je důsledná léčba diabetu a omezení všech rizikových faktorů zásadní pro zlepšení jejich prognózy. Diabetes zvyšuje riziko srdečního selhání dokonce 5x, stejně jako riziko ischemické choroby srdeční a 2 – 4x zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. Horší prognózu kardiovaskulárních onemocnění mají i pacienti, kteří jimi trpěli již před propuknutím diabetu.
Skoro polovina Čechů si myslí, že srdeční selhání a infarkt jsou totéž, pětina považuje srdeční selhání za smrt na zástavu srdce. K infarktu myokardu neboli srdeční mrtvicí dochází náhle, když není srdeční sval dostatečně prokrven. To nastává, pokud se ucpe či kriticky zúží tepna zásobující srdeční sval. Dochází k jeho odumření.
Srdeční selhání je postižení srdce, u kterého přes dostatečné plnění komor klesá minutový výdej krve a srdce není schopno krýt metabolické potřeby tkání (přívod kyslíku a živin, odstraňování oxidu uhličitého a metabolických zplodin). Zdravé srdce dokáže zvýšit minutový výdej krve (minutový oběh) až pětinásobně v závislosti na potřebách organismu. Při vzniku srdečního selhání však srdce tuto schopnosti ztrácí. Nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěží. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ateroskleróza věnčitých tepen. Ta je spojena často s vysokým krevním talkem, obezitou, diabetem a poruchami metabolismu cholesterolu. Důležité je včas identifikovat příznaky srdečního selhání. Většina lidí si chybně spojuje srdeční selhání s bolestí na prsou nebo jeho nadměrným bušením, to však mezi nejčastější příznaky nepatří. Nejčastějšími příznaky srdečního selhání jsou zvýšená únava, zadýchávání, časté nutkání k močení, otoky nohou a kotníků, dušnost vleže či náhlý nárůst hmotnosti.
Pokud se objeví některé z uvedených potíží anebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře. Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční selhání diagnostikovat. Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání).
Očekávaná doba dožití u pacientů s diabetem je nižší než u celkové populace v Česku, přičemž rozdíl se snižuje s věkem diabetika. U pacientů trpících diabetem již od raného věku je očekávaná doba dožití cca o 8 let nižší než v obecné populaci. Doba dožití padesátiletého pacienta s diabetem je o 3 roky kratší (28 vs. 31 let). Doba dožití 60letého diabetika je kratší o 1 rok (21 vs. 22 let).
Co je těhotenská cukrovka?
Těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes mellitus je zvýšená hladina krevního cukru poprvé zjištěna v těhotenství. Ve většině případů po porodu odezní, ale představuje zvýšené riziko rozvoje cukrovky 2. typu později během života. Toto riziko je poměrně značné, ale onemocnění není nevyhnutelné – velmi záleží na způsob života. Literatura uvádí, že u štíhlých žen, které měly těhotenskou cukrovku, se cukrovka 2. typu později objeví u 20% z nich, zatímco u obézních až v 60%. Riziko cukrovky 2.typu výrazně zvyšuje nadváha a obezita, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, strava s vysokým obsahem tuků a také stres. Těhotenská cukrovka se podle starších literárních údajů vyskytovala u 3 – 5% všech těhotných žen. Podle rozsáhlé mezinárodní studie (HAPO) z roku 2008 však bylo zjištěno, že její výskyt je mnohem častější, a to až u 18% těhotných. V České republice přesnou evidenci zatím nemáme. Jisté však je, že se objevuje čím dál častěji. Částečně je to způsobeno tím, že jsou těhotné ženy důsledněji vyšetřovány na přítomnost této poruchy, svou roli však hrají také další faktory. Jedním z nich je i to, že odsouváme těhotenství do pozdějšího věku, než bylo obvyklé v předchozích generacích. Nejsou výjimkou ženy, které v prvním těhotenství cukrovku neměly, a teprve při druhém nebo třetím těhotenství, obvykle po 30.roce věku, se cukrovka objeví. Riziko cukrovky se totiž zvyšuje s věkem. Vysvětlení je jednoduché – náš organismus stárne a není již v takové kondici jako dříve. Platí to nejen na úrovni fyzické výkonnosti, ale i na „vnitřní”, metabolické úrovni. Dalším významným faktorem, který má vliv na zvýšený výskyt těhotenské cukrovky, je životní styl (nedostatek pohybu, stres, nezdravé stravovací návyky) a obezita. Těhotenská cukrovka ale postihuje i ženy štíhlé a sportovní. Příčinou je vrozená dispozice k cukrovce. Od roku 2009 platí v ČR doporučení vyšetřovat na přítomnost gestačního diabetu všechny těhotné.
Odhaduje se, že diabetes postihuje více než 15 milionů dospělých po celém světě. Do roku 2040 by jich mohlo být až 640 milionů dospělých. V Česku je to 1 000 000 pacientů, největší nárůst počtu diabetiků je mezi 60. až 75. rokem, kdy se téměř zdvojnásobuje z 18 000 na 35 000 diabetiků na 100 000 obyvatel Česka.
Komentáře