in ,

Vliv stravy na kvalitu mateřského mléka

Připravila Mgr. Mária Kopčíková, laktační poradkyně

Některé mámy si kladou otázku: Jak mám mít pestrou stravu, když se s ohledem na miminko mám určitých potravin vyvarovat, aby ho nebolelo bříško a nemělo alergickou reakci?

Pojďte se spolu s námi podívat na složení mateřského mléka a na několik faktorů, které dávají odpověď na to, zda a jak může kvalitu mateřského mléka kojící žena ovlivnit.

Co všechno obsahuje mateřské mléko?

O tom, že kojení představuje pro miminko optimální výživu, není nutné diskutovat. Pro život každého z nás jsou už od narození třeba výživné látky dodávající energii (pro růst, udržení látkové přeměny, pohyb anebo výdej energie na práci). Tu čerpáme z bílkovin, sacharidů (uhlohydrátů – cukr) a tuků společně s vodou, která obsahuje navíc různé vitaminy, soli a stopové látky.

Podíl jednotlivých živin udávají různé publikace zhruba v poměru: 15 % bílkovin, 30 % tuků a 55 % uhlohydrátů. S věkem se potřeba skladby stravy mění – zatímco dítě na 1 kg hmotnosti potřebuje téměř tři gramy bílkovin, dospělý už jen 1 gram. Podobně je to s tuky, ale ne s uhlohydráty. I spotřeba vody na kg hmotnosti klesá.

Srovnání mateřského a kravského mléka

Hodnota pro 100 g Mateřské mléko Kravské mléko
Cukr (laktóza) g 7,20 4,70
Bílkoviny g 1,30 3,30
Tuky g 4,10 3,80
Vápník (Ca) mg 34 120
Magnézium (Mg) mg 3 12
Sodík (Na) mg 14 50
Kalium (K) mg 58 150
Železo (Fe) mg 0,07 0,05
Zinek (Zn) mg 0,28 0,35
Fosfor (P) mg 14 95
Chlor (Cl) mg 42 95

Složení mateřského mléka je 1,5 gramu bílkovin, 3,8–4 gramy tuků a 7 gramů mléčného cukru (laktózy) na 100 ml mléka.

První mléko – mlezivo (kolostrum) – je hustější a žlutější, obsahuje více bílkovin, buněk i dalších látek než zralé mléko, které se zdá být bělavé, řidší, ale jeho kvalita je přitom stoprocentní. Plynule se přizpůsobuje požadavkům organismu a růstu děťátka.

Složení bílkovin mateřského mléka, i když jejich množství je nižší než v kravském mléku, je kvalitou ideální právě pro novorozence a kojence. Obsahuje velké množství laktalbuminu, a ne kaseinu (bílkovina kravského mléka), který je pro miminko nevhodný.

Mlezivo – kolostrum

Může se začít tvořit už v druhém trimestru těhotenství. Ke konci gravidity některým ženám spontánně vytéká z prsů. Mezi kolostrem a zralým mateřským mlékem jsou velké rozdíly. V porovnání s mlékem obsahuje mlezivo až třikrát více bílkovin (jsou pro dítě stravitelné velmi snadno, bez zbytečného energetického výdaje), větší množství minerálů, ale méně cukrů a tuků. Z protilátek je důležitý imunoglobulin A, jenž chrání novorozence před infekcemi. Kolostrum je tedy jakási první vakcinace pro miminko, protože obsahuje několikanásobně více obranných látek než zralé mateřské mléko.

Obsah jednotlivých složek mleziva klesá velice rychle, doslova z hodiny na hodinu, proto je pro dítě důležité od prvních okamžiků jeho života. Specificky důležité je pro předčasně narozená miminka či děti, které mají problém s poporodní adaptací – a to právě kvůli snadné stravitelnosti a obsahu protilátek. Byla prováděna různá pozorování a potvrdilo se, že matky předčasně narozených dětí produkují kolostrum mnohem déle než matky dětí narozených v termínu.

Oproti mlezivu, které je hustší a smetanově žluté, je zralé mléko řidší, namodralé barvy. Proto ho matky často považují za ne dost výživné a hned po příchodu z porodnice domů začnou děti přikrmovat. Je to nesprávné vnímání a jeden z nejčastějších důvodů, proč ženy ukončují předčasně kojení.

Kojící maminka by měla dbát na dostatečný přísun živin i tekutin

Složení mateřského mléka není stále stejné

Kolostrum a přechodné mléko do 14 dní po porodu je bohaté na bílkoviny a soli, potom jich ubývá a přibývají tuky a cukry, čímž stoupá energetická hodnota. Obsah tuků se zvyšuje během laktace, na konci kojení je třikrát vyšší – tvoří 50 % energetické spotřeby. Tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny, které mají význam při dozrávání nervového systému – cholesterol a fosfolipidy (30–40 mg / 100 ml), které jsou důležité pro správný vývoj mozku. Mléko obsahuje všechny hlavní třídy imunoglobulinů, tím se snižuje výskyt alergických a autoimunitních onemocnění – protilátky v mateřském mléku jsou zaměřené proti bakteriím ve střevě matky.

Bílkoviny mateřského mléka

V mateřském mléku jsou specifické bílkoviny, které se nikde jinde nenacházejí ani netvoří. Jsou to kasein, laktalbumin a laktoglobulin – pro dětský organismus mají vyšší výživovou hodnotu a jsou stravitelnější než bílkoviny kravského mléka. Žádný jiný savec nemá ve svém mléku tak nízký obsah bílkovin a minerálních látek jako člověk. Kravské mléko obsahuje o 300 % více kaseinu, má zdvojnásobit hmotnost telátka za 6–8 týdnů. Naše děti ale nejsou telátka!

Vápník, potřebný pro budování kostí, je v kravském mléku navázaný na kasein, s kterým tvoří kaseinát vápenatý – v této formě je lidským organismem využitelný jen v malé míře. Naproti tomu kojené dítě si vystačí s vápníkem, kterého je v mateřském mléku o dvě třetiny méně než v kravském mléku, je tedy ideálně využitelný.

Mateřské mléko obsahuje i tzv. imunoglobuliny, bílkoviny obsahující obranné látky: imunoglobulin A – dostává se mlékem do zažívacího ústrojí dítěte a přechází do střevního traktu, protože není rozrušován trávicími šťávami dítěte. Působí silně protiinfekčně a ničí bakterie přítomné ve střevní dutině. Kojené dítě je tímto systémem chráněno proti bakteriím vyvolávajícím průjem i proti bakteriím, které by mohly působit v jiných částech organismu.

Imunoglobulin vytváří také ochrannou vrstvu na střevní sliznici, čímž chrání dětský organismus před substancemi, které by mohly vyvolávat přecitlivělost a alergii (jako například moučná bílkovina). Látka, která štěpí škrob, se začíná v dětském organismu tvořit až po 10. měsíci života. Proto je velmi důležité nepodávat dětem do tohoto věku žádné obilniny a moučná jídla.

Tuky

Na rozdíl od kravského mléka má mateřské mléko ideální množství a složení tuků, které pokrývají energetickou spotřebu dítěte. Bílkoviny potom mohou být využívány jen na výstavbu organismu.

Do zužitkování tuků a bílkovin zasahují velmi významně tzv. esenciální mastné kyseliny, především kyselina linolová, která tvoří 10–12 % tuků v ženském mléku, ale jen 2–3 % v mléku kravském. I když je možné tyto esenciální mastné kyseliny v podobě rostlinných olejů, které jsou na ně bohaté, do umělých směsí přidávat, nemají ty samé vlastnosti a nepůsobí stejným způsobem jako v mléku mateřském.

Na vývoji mozku se podílí cholesterol, kterého je v mateřském mléku třikrát více než v kravském (protože játra novorozence ho ještě nedokážou vyprodukovat dostatek). Díky jeho vysokému obsahu v mateřském mléku se ho dětský organismus naučí správně zpracovávat. Tím se snižuje riziko kornatění cév v dospělosti.

Cukry

Mateřské mléko je v porovnání s mlékem ostatních savců nejbohatší na cukry. Jsou zdrojem energie a podílejí se na správném vývoji funkcí pankreatu a mozku. Kromě toho cukr mateřského mléka (laktóza) vytváří ve střevě děťátka natolik kyselé prostředí, že v něm hynou všechny bakterie. Mateřské mléko obsahuje čtrnáct různých druhů cukru. Kravské mléko obsahuje jen dva druhy, ale ani ty spousta lidí nedokáže zužitkovat, protože jim chybějí enzymy potřebné k jejich štěpení.

Minerální látky

Jejich obsah v mateřském mléku je menší než v mléku kravském, protože pro zdravý růst dítěte je jich třeba právě tolik:

Vápník z mateřského mléka je využitelný až z 80 %, zatímco vápník z kravského mléka jen z 20 %.
Vysoký obsah sodíku v kravském mléku způsobuje u dětí zadržování nadbytečné vody v organismu.
Obsah železa v mateřském mléku pokryje všechny potřeby dítěte během prvních šesti měsíců života, stejně tak i všechny ostatní složky mléka. Železa má miminko v organismu obrovskou zásobu, která stačí až do věku jednoho roku.

Mateřské mléko obsahuje mnohé složky, které v kravském mléku (z něhož se vyrábějí všechna sušená mléka) jednoduše nejsou a dětskému organismu schází, což se v něm nějakým způsobem odrazí.

Můžeme mateřské mléko ovlivnit?

Jistě budete souhlasit s názorem, že je dobré vědět, co svým dětem kojením dáváme. Pokud jste i vy někdy řešily, jestli a jak můžete ovlivnit kvalitu svého mléka, aby bylo tím nejlepším pro vaše miminko, tak vězte, že každá žena produkuje mléko speciálně pro svoje dítě – mateřské mléko není nikdy slabé ani řídké!

Množství mléka se stravou většinou ovlivnit nedá. To znamená, že to, kolik mléka dokáže naše tělo vytvořit, se příliš neodvíjí od našeho energetického příjmu. Náš organismus je už sám o sobě nastavený tak, aby produkce mléka byla nejvyšší prioritou. Odborníci, kteří se věnují tomuto tématu, tvrdí, že nebudete-li přijímat dost jídla a tekutin, nebude snížena produkce mléka, ale bude trpět vaše tělo. Jen v případech, kdy žena přijímá opravdu extrémně malé množství jídla a tekutin, může být produkce mléka snížená.

Jestliže řešíme nedostatek mléka, nemá význam zdvojnásobovat porce a pít pět litrů čaje denně. To obvykle vede spíš ke zvýšení naší hmotnosti než ke zvýšení tvorby mléka. Příčinou poklesu produkce je obvykle stres, špatná technika kojení anebo omezování dítěte v délce kojení. Potom je třeba řešit tento problém, a ne porce jídla.

Co se ale stravou ovlivnit dá, je složení mateřského mléka. Množství některých minerálních látek, jódu, vitaminů rozpuštěných ve vodě, mastných kyselin či některých vitaminů skupiny B může v mateřském mléku kolísat. Tyto prvky je třeba denně dodávat stravou. Potřeba jiných prvků, například železa, se příliš neodvíjí od jejich množství v mateřském mléku. Spíše od kvalitní stravy v období těhotenství, kdy si dítě vytváří zásoby ve vlastním organismu.

Jak by měl vypadat váš jídelní lístek?

Řiďte se potravinovou pyramidou

Dobrým pomocníkem je tzv. potravinová pyramida, která ukazuje vhodné zastoupení různých druhů potravin. Prostřednictvím mateřského mléka žena ztrácí určité množství energie a bílkovin, které je třeba nahradit. Doporučuje se zvýšit denní energetický příjem o 380–500 kcal a přísun bílkovin o 20 gramů. V praxi je to např. dopolední svačina – dáte si krajíc chleba se šunkou, jednu papriku a jedno jablko.

Stačí se řídit potravinovou pyramidou a nemůžete udělat chybu. Platí heslo všeho s mírou.

Dbejte na přísun vitaminů

Je také důležité nezapomínat na potřebu některých vitaminů, kyseliny listové, vápníku a železa. Neznamená to, že do sebe musíte denně hodit tři tabletky multivitaminů – ty tento problém nevyřeší, protože látky v nich nakombinované mají obvykle malou využitelnost naším organismem. Lepší je dostatek zeleniny a ovoce, nejlépe v syrovém stavu.

Tekutiny, tekutiny, tekutiny

Mateřské mléko je z největší části tvořené vodou, a proto také při kojení dochází ke značné ztrátě tekutin. I to je důležité vyrovnat. Všeobecné doporučení je, že dospělý člověk by měl přijmout 30 ml tekutin na kg hmotnosti. V období kojení by se měl tento objem zvýšit o tekutiny, které prostřednictvím mateřského mléka ztrácíme (500–1 000 ml/den). Pokud tedy vážíte 60 kg, měla byste vypít 60 × 30 = 1 800 ml + 500 – 1 000 ml = 2 300 – 2 800 ml tekutin za den. Všechny nemusí být jen ve formě nápojů, počítá se i polévka, ovoce bohaté na vodu, zelenina.

Zvažte různá stravovací omezení

Patříte-li mezi vegetariánky nebo veganky, doporučení v rámci jednotlivých živin se liší a je vhodné dobře zkombinovat jednotlivé složky potravy, případně se poradit s odborníkem na výživu – pokud si nejste jisté.

Pro vaši inspiraci:
Pokud z dosavadních řádků nejste „moudré“, přinášíme vám nabídku potravin vhodných i méně vhodných:

ANO ANO, ALE
(příliš častá konzumace není vhodná)
OBILNINY Celozrnné pečivo a těstoviny, rýže natural, müsli a ovesné vločky, pohanková kaše. Slané pečivo i sladké (koláče, buchty), pečivo z bílé mouky, knedlíky, müsli tyčinka v polevě.
OVOCE Čerstvé a různorodé, čerstvě odšťavněné. Kompotované, sušené (hlavně v polevě), kupované džusy.
ZELENINA Čerstvá a různorodá, vařená v páře, dušená, zapékaná, naložená ve sladkokyselém nálevu anebo kvašená. Smažená (např. hranolky), ve slaném nálevu anebo naložená v oleji.
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY Polotučné mléko, jogurty do cca 4 % tuku, tvrdé sýry s obsahem tuku do cca 20 g v 100 g výrobku, zakysané mléčné výrobky. Plnotučné mléko, smetana, šlehačka, smetanové jogurty, plnotučné sýry, nízkotučné jogurty (příliš umělých sladidel), tavené sýry (nevhodné tavicí soli).
Maso
MASO Ryby, drůbež, netučné maso – vařené v páře, zapečené. Maso s viditelným tukem, smažené, přepečené, salámy, párky, klobásy, paštiky, konzervy.
LUŠTĚNINY, VEJCE, OŘECHY Lžíce ořechů či semínek, vařená vejce, luštěniny všech druhů. Více než lžíce ořechů či semínek denně, slané oříšky, vejce upravená na tuku.
VOLNÉ TUKY, CUKRY, SŮL Sušenky, zákusky, bonboniéry, čokoládové tyčinky.
Instantní polévky.
Škvarky, slanina, majonéza, lahůdkové saláty, smetanové mléčné výrobky.
Lískooříškové, čokoládové, arašídové pomazánky.

A teď si nejspíš řeknete, že všechno, co je chutné, je zakázané… Není, jen je opravdu třeba dávat pozor na to, kolik čeho sníte. Jedna čokoládka nebude hříchem, pokud si zároveň dopřejete i misku čerstvého ovoce.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře