V 5. měsíci života si dítě začíná samo hrát

Výrazně se nyní rozvíjí motorika dítěte. Pokud jste dosud s dítětem cvičili a věnovali se mu i po ostatních stránkách, přináší vaše úsilí první “ovoce”.

V 5. měsíci jsou svaly zad a šíje již natolik silné, že dítě v lehu na bříšku sahá oběma rukama na hračku, kterou vidí, a hraje si s ní. Svaly mu zároveň pomáhají udržovat zdviženou hlavu a hrudník.

Děťátko už dokáže v lehu na bříšku udělat letadélko – současně upaží obě ruce, nohy zanoží a hlavičku zvedne vysoko, čímž se mu prohnou zádíčka.

Posílené svalstvo umožňuje děťátku, aby se za prsty dospělého dokázalo téměř samo přitáhnout do sedu. I přesto však nenecháváme děťátko v tomto věku sedět dlouho samotné. Posílené boční svaly umožňují dítěti, aby se aktivně otočilo z lehu na zádech do lehu na bříšku. Někdy už se mu také podaří přetočit se zpět na zádíčka.

Tento měsíc života dítěte je charakteristický i tím, že si miminko chytá nohu rukama a strká si ji do pusy. V lehu na bříšku si dokáže přitáhnou jednu nožičku pod bříško.

Rozvíjení smyslů a vnímání skrze ně umožňuje dítěti, aby se lépe orientovalo ve svém okolí. Dokáže už s jistotou sahat po předmětech a různě s nimi manipulovat. Tím se rozvíjí koordinace mezi zrakem, rukou a pohybem. Právě vizuomotorická koordinace a její rozvíjení napomáhá dítěti později při vnímání prostoru a vlastností předmětů.

V tomto období narůstá množství seberozvíjejících aktivit – dítě jich nachází stále víc a hraje si různými způsoby:

Vzájemné uchopování ručiček se stává záměrným. Dítě si často a velmi dlouho “hraje s ručičkama” – chytá si jednou rukou druhou, ohmatává si prsty, proplétá si je.
Jakmile dítě objeví zrakem svoje ruce a později i nohy, začne se brzy a opatrně dotýkat rukama i nohama předmětů ve své blízkosti (pokud jej necháváme často nahé). Každé zpomalení charakterizuje, že dítě začíná svůj pohyb kontrolovat.
Pokud zavěsíme nad dítě hračku, přibližuje k ní ruku – už svůj pohyb ovládá a snaží se hračku poznat a rozpoznat její tvar, velikost, polohu.

Manipulací s různými předměty, které mu rodiče poskytnou, získává dítě množství různých zkušeností. Jiné zkušenosti nabývá díky samostatné vlastní činností při experimentech. Je aktérem, režisérem při jejich získávání. Je to aktivní získávání zkušeností.

Příkladem pasivního získávání zkušeností může být toto: dítě vidí, že máma připravuje osušku, vaničku, svléká ho a za chvíli ho vykoupe. Pokud se to opakuje několikrát, dítě pozná, že tyto přípravy signalizují koupání. Jde však o pasivní vnímání, tj. dítě děj neovlivňuje.

Úplně jinak je to, když při manipulační hře dítě zmáčkne hračku a ta vydá nějaký zvuk. Pokud to ještě několikrát zopakuje, všimne si souvislosti mezi zmáčknutím a zvukem a začne hračku mačkat záměrně, aby dosáhlo vydání zvuku. Je tedy při činnosti aktivní.

Postřehnutí příčiny a následku je provázeno počátky myšlení. Manipulační hry a další seberozvíjející aktivity jsou pro dítě školou myšlení.

II. čtvrtletí prvního roku dítěte je charakteristické rozvíjením sociálních vztahů

dítě navazuje především se svou matkou a otcem velmi úzký vztah. Rozlišuje své blízké a velmi vážně pozoruje cizí lidi. Začíná rozumět některým gestům a mimickým výrazům blízkých osob.

Rozvíjení pohybových dovedností dítěte:

Dítě se má naučit pohybovat hlavou všemi směry ve všech polohách. V lehu na bříšku má sledovat předměty pohybující se ve výšce – nad úrovní očí dítěte.

Hra: Dítě položíme na bříško na okraj stolu nebo postele tak, aby hlava trochu přečnívala. Ukážeme mu oblíbenou hračku a pohybujeme jí směrem od země, aby děťátko sklonilo hlavu do výšky nad úroveň očí a muselo hlavičku zaklonit. Postupně můžeme cvik ztížit tím, že hračkou pohybujeme ve výšce zprava doleva a zpět a tím nutíme dítě, aby se za hračkou otáčelo se zakloněnou hlavou.

Je důležité trénovat u dítěte úchop natolik, aby se dítě udrželo, když ho taháme do stoje na nohou. A aby bylo schopno se pomocí rukou doplazit asi o 50 cm dopředu a udržet se na čtyřech.

Hra: Přitahování do sedu a do stoje. Dítěti podáme prsty nebo provaz, hůlku či kroužek. Když jej uchopí oběma rukama, taháme ho do sedu.
Důležité upozornění: Chráníme hlavičku dítěte rukou zezadu. A nenecháme dítě sedět – hned jej opět položíme.

Hra: Když je úchop dítěte dostatečně silný, tedy se dokáže samotné a spolehlivě udržet ukazováků rodiče při vztyčení se ze sedu do stoje, zkoušíme následující cvičení. Položíme dítě na zádíčka na měkký polštář, podáme mu dva prsty jedné ruky. Když je chytí, vezme ho druhou rukou za nohy a celé ho zdvihneme asi 5–10 cm nad podložku tak, aby trup s hlavou byly ve vodorovné poloze. Tento cvik zkoušíme asi 1–2x týdně.

Procvičování zádových svalů
Hra na letadélko: Položíme dítě na bříško a dáme před něj, ale mimo jeho dosah hračku. Dítě se po ní natahuje a při větším vzrušení často současně upaží, zanoží, prohne se v zádech a zvedne hlavu do výše. Po 20–30 vteřinách dáme dítěti hračku blíže, aby si ji mohlo vzít.

Nošení na předloktí. Připažíme a zohneme ruce v předloktí vodorovně dopředu, dlaněmi nahoru, lokty přitisknuté k bokům. Na takto nastavené předloktí si položíme dítě bříškem dolů, např. hrudník na pravé a stehna na levé předloktí. Ruce jsou podpěry, na kterých dítě leží. Prohýbá se v zádech, zvedá vysoko hlavu a rozhlíží se. Takto chodíme s dítětem asi 2–3 minuty po bytě nebo venku, aby se mělo na co dívat.

Cviky bočních svalů

Samostatné přetáčení. Ve 4.–5. měsíci se dítě obvykle naučí přetáčet ze zad na bříško a o něco později i z bříška na záda. Pokud se nepřevalí samo, pomáháme mu zkřížením nožiček, potáhnutím přeložené nožičky, zatlačením na zadeček, zatažením za ručičku… Jako motivaci používáme oblíbené hračky dítěte, které mu ukazujeme z takové vzdálenosti, aby se dítě muselo převalit na bříško. Cvičíme přetáčení na obě strany.

Rozvíjíme také smyslové vnímání:

Dítě se má naučit najít očima zdroj intenzivního i slabého zvuku. Má se naučit poznávat hlas blízkých osob a rozlišovat různé zabarvení hlasu.

Od narození zpíváme dítěti písničky a předříkáváme rytmické říkanky. Dítěti se líbí rytmus a intonace, i když slovům nerozumí. Rytmus zdůrazňujeme tím, že s dítětem vykonáváme rytmické pohyby – houpáme ho, hýbeme jeho ručičkama a nožičkama. Učíme ho rozlišovat ráz písničky: při veselé písničce se na dítě smějeme a zpíváme hlasitě, při ukolébavce zpíváme klidně a potichu…

Říkanky vhodné pro toto období:

* Hladím, hladím hlavičku,
záda, nohy, ručičky (hlazení dítěte),
uhnětu si jemné těsto,
udělám si buchtičky (jemné masírování).
Z másla deštík jemňoučký,
pokropí mi buchtičky (poklepávání),
pokropí mi hlavu, záda,
nožičky i ručičky (popleskávání).

* Koulíme se, koulíme,
doleva a doprava,
koulíme se koulíme,
je to velká zábava.

* Každá ručka má prstíčky,
sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum na vrátka,
to je krátká pohádka.
Ručičky si spolu hrají,
a práce se nelekají.
Bum, bum na vrátka,
to je krátká pohádka.

* Na zádíčka polož mě
a dozadu tahej mě.
Pomalu si plavu vzad
a to nejsem žádný rak.

* Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
syčí stejně jako drak.

* Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku.

* Ruce, ruce, ručičky,
máte malé prstíčky.
Máte malé dlaně,
zatleskáme na ně.

* Hopsa, hopsa hopsasa,
vodička mě natřásá.
Hops dopředu, dozadu,
ať tu máme zábavu.

Další tipy na činnosti s dětmi:

Hry s předměty:

1. Necháme dítě hrát si s předměty různých tvarů, barev a velikostí. Mohou to být věci, které máme běžně v domácnosti. Např. do igelitového sáčku dáme různobarevné předměty, sáček pevně zavřeme a necháme dítě, aby si s ním hrálo. Podněcujeme ho k tomu, aby různým způsobem manipulovalo s předměty. Pokud určitou činnost vyvíjí příliš dlouho, ukážeme mu jiný způsob a necháme ho opět na chvíli si samostatně hrát.

2. Dítě lze také nasměrovat k tomu, aby zkoušelo působit předmětem na předmět, např. bouchat kostkou o stůl nebo o druhou kostku. Můžeme mu dát plenku, papír, igelit a nechat ho hrát si – tím získává zkušenosti s různým materiálem…

Hry s rukama:

3. Co se dá všechno dělat s rukama? Tleskat jednou rukou o druhou, tleskat si spolu s maminkou, počítat prstíčky, schovávat je do dlaně a natahovat atd.

Hry pro rozvoj řeči, sociálních vztahů a emocí:

4. Vyprávění. Povídáme dítěti např. o činnostech, které spolu zrovna provádíme. Postupně můžeme zvětšovat vzdálenost mezi sebou. Pak je ovšem třeba zvýšit hlas, čímž dítě učíme vzájemně na sebe pokřikovat.

Přibližně v 5. měsíci se dítě naučí např. chrochtat, kvičet, bručet, vrčet, mlaskat či prskat.

Začínáme rozlišovat hlasové projevy našeho miminka. Hlásky podobné hláskám mateřského jazyka po dítěti opakujeme, ale vyslovujeme je tak, jak se v mateřštině vyslovují správně. Jiné zvuky už neopakujeme, jen se na dítě usmějeme, abychom ho podpořili v jeho snaze. Broukáním se dítě učí působit na své okolí záměrně.

Čtěte také: