in ,

Problémy s kojením

Pokud se při kojení objeví nějaké vážné potíže, nemusí ohrozit laktaci za předpokladu, že budou správně řešeny. V tomto článku vás seznámíme s možnými problémy s množstvím mléka a problémy s bradavkami a poradíme vám, jak je řešit.

Problémy s množstvím mléka

Nástup laktace

Mléko se tvoří v prsou automaticky. Po porodu se tvorba zvyšuje a udržuje rovněž zcela automaticky a trvá, pokud sání bradavky dítětem signalizuje, že je mléko zapotřebí. Tvorba mléka je zahájena i v případě, že matka nemůže z nějakého důvodu dítě přikládat k prsu, ale jen po omezenou dobu. Pokračování tvorby mléka, eventuelně její obnovení, pak závisí na časté stimulaci bradavek sáním dítěte.

Rozhodující pro tvorbu mléka je hormon prolaktin. Jeho hladina stoupá významně do tří hodin po porodu a  zůstává vysoká v průběhu celého prvního týdne po porodu, a to ať dítě saje nebo ne. Tento jev vysvětluje tvorbu mléka i u matek, které nemohou své dítě kojit. V průběhu druhého týdne až asi do 12. týdne po porodu přetrvává ještě 2–3x vyšší základní hladina prolaktinu, která však sáním dítěte stoupá 10–20x. Po třetím měsíci hladina prolaktinu klesá k normálním hodnotám, ale laktace už pokračuje dál. Mírný vzestup hladiny prolaktinu se pozoruje nejen po sání dítěte ale i po odstříkávání mléka ručně nebo podtlakem.

Matky často nevěří ve svoji schopnost kojit a pochybují o složení a množství svého mléka. Vzniknou-li u dítěte zažívací potíže nebo dítě pláče více než obvykle, většinou začnou podezírat své mléko. Některé ženy mají opožděný nástup laktace, tj. 5.–6. den, kdy většina žen již své dítě kojí. Po propuštění z porodnice se u některých maminek dostavují kritická období, kdy potřeba dítěte dočasně přesáhne dostupné množství mléka, což je způsobeno nerovnoměrným růstem dítěte.

Podání umělé výživy není v žádném případě řešením, neboť vede k omezenému sání dítěte, a tím k nižší tvorbě mléka. Skutečný nedostatek mateřského mléka z důvodu hormonální nedostatečnosti matky se vyskytuje pouze u 2–3 % žen.

Dostatečně kojené dítě

Dostatečně kojené dítě má tyto projevy:

  • je spokojené
  • má dostatek pomočených plen (6–8 za den), po 4. měsíci 4–6 za den
  • porodní hmotnosti dosáhne během 2–3 týdnů, nejpozději do 8 týdnů
  • přibývá na hmotnosti:
    1.–2. měsíc průměrně 18–20 g/den
    3.–4. měsíc průměrně 10–15 g/den
    5.–6. měsíc průměrně 5–8 g/den
    (Orientačně platí, že v půl roce miminko zdvojnásobí a v roce ztrojnásobí svou porodní
    hmotnost.)
  • stolice se objevuje 3–8krát za den, má typický vzhled, připomínající
    vajíčka vařená naměkko, později je stolic méně, s možnou několikadenní
    pauzou

Nedostatek mléka

Hlavní příčiny nedostatečného přenosu mléka jsou tyto:

  • nesprávná technika kojení
  • podávání jiných tekutin, dudlíku, předčasné zavedení příkrmů před 6. měsícem věku dítěte
  • kojení je prováděno ve spěchu a krátce, takže dítě nevypije dostatek
    zadního mléka
  • matka používá klobouček
  • potlačený vypuzovací reflex (stres, dokrmování, dudlík…)

 Platí, že:

  • velikost prsů nehraje při tvorbě mléka roli
  • prázdnější prsy nejsou známkou nedostatečné tvorby mléka, protože mléko se během kojení dotváří
  • jedno kontrolní kojení neinformuje správně o dostatečné tvorbě mléka, protože dávka vypitého mléka kolísá
  • mléko není slabé, i když vypadá vodnatě
  • prsy jsou schopny snížit či zvýšit produkci mléka podle poptávky dítěte

Nedostatečně kojené dítě

Nedostatečně kojené dítě má tyto projevy:

  • nedosáhlo do 3 týdnů své porodní hmotnosti
  • přibývá průměrně méně než 18 g/den
  • má málo pomočených plen
  • stolice je hlenovitá, páchnoucí, nikoli zelená (zelenou stolici mívají děti, které jsou kojeny příliš krátce a stále z obou prsů, kdy dostávají jen přední mléko bohaté na laktózu)
  • dítě neustále křičí nebo je naopak spavé

Postup:

  • zkontrolovat techniku kojení
  • kojit dítě častěji (10–12krát za den, z toho 2–3krát v noci, kdy je sekrece prolaktinu nejvyšší)
  • nabídnout oba prsy při každém krmení, nejlépe několikrát za sebou
  • nechat sát dítě tak dlouho, jak chce
  • kojit dítě klidné, některé děti ochotněji a lépe sají prs ve spánku
  • umožnit častý kožní kontakt matky a dítěte
  • nepoužívat žádný dudlík a láhev, pokud je nutné dokrmování, tak jen lžičkou, stříkačkou nebo z hrníčku

Nadbytek mléka

Občas má matka na začátku kojení mnoho mléka a bojí se, protože dítě se zalyká.

Postup:

  • Odstříkat mléko před přiložením dítěte
  • Častěji přikládat dítě k prsu

Problémy s uvolňováním mléka (tzv. let-down-reflex)

Z původně nepodmíněného reflexu, posilovaného v prvních dnech po porodu sáním dítěte se postupně stává reflex podmíněný, vyvolaný např. pohledem matky na dítě, zaslechnutím jeho pláče, nebo i vzpomínkou na ně. Poruchy tohoto reflexu, vrozené nebo vypěstované špatnou technikou kojení v prvních dnech po porodu, jsou asi nejčastější příčinou selhání laktace u žen s jinak normálně probíhajícím těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím.

Uvolnění mléka může být negativně ovlivněno stresem, dokrmováním, dudlíkem, omezovaným kojením. Je-li “let-down-reflex” utlumen, dítě má nedostatek mléka, i když správně saje.

Postup:

  • Provádět masáže prsu krouživými pohyby na jednom místě tlakem proti hrudní stěně po dobu několika vteřin s posunutím na další partie prsu, ve spirále od báze směrem k bradavce.
  • Provádět vytřásání prsu v předklonu tak, aby gravitace pomohla mléko uvolňovat
  • Přiložit na prsy před kojením teplý vlhký obklad.
Podání umělé výživy není v žádném případě řešením, neboť vede k omezenému sání dítěte, a tím k nižší tvorbě mléka

PROBLÉMY S BRADAVKAMI

Vpáčené, krátké a ploché bradavky

Bradavky mohou mít různý tvar. Některé jsou vpáčené nebo velmi krátké a některé ploché. Důležitější než tvar bradavky je její protraktilita, tj. jak vystupuje při dráždění. (Typy bradavek: normální, plochá, dlouhá, vpáčená.)

Jestliže se bradavky při zmáčknutí dvorců vtáhnou, jde o vpáčené bradavky. Tyto lze již v těhotenství ovlivnit speciální pomůckou, tzv. formovačem bradavek, který si žena vkládá do podprsenky od 6. měsíce těhotenství.

Ploché či krátké bradavky se dobrou technikou sání většinou podaří zvládnout.

Postup:

  • těsně před kojením vytlačit trochu mléka k povzbuzení sání dítěte
  • přikládáním ledu na bradavku těsně před kojením umožnit její vystoupení
  • nepoužívat kloboučky
  • mezi kojením používat formovač bradavek či podprsenku s vystřiženými otvory pro bradavky

Bolestivé a popraskané bradavky, ragády

Bolestivé bradavky a trhlinky v kůži (ragády) jsou výsledkem nesprávného sání a chybného přiložení. K jejich vzniku stačí i pouhé jedno nesprávné přiložení. Platí zásada, že kojení nesmí matku bolet!

Příčiny:

  • nesprávné přiložení dítěte k prsu
  • kojení s omezováním délky a frekvence
  • příliš nalité prsy znemožňující správné přisátí dítěte
  • infekce přenesená na prsa matky (kvasinka Candida albicans)

Příznaky:

  • červená, pálící bradavka: i přes správné přisátí bradavky stále bolí, příčinou je infekce přenesená z dítěte na prsy matky
  • červená bradavka: dítě saje jen špičku bradavky, nedostalo bradavku s dvorcem do úst
  • krvácející bradavka: při opakovaném nesprávném přiložení na prsech
  • odřeniny a modřiny na prsech: není dodržena zásada dítě k prsu, nikoli prs k dítěti, bradavka není umístěna proti ústům dítěte
  • měsícovitá ragáda: prs je přikládán k dítěti, nikoli dítě k prsu – matka odtahuje prs od nosu

Postup:

  • upravit polohu dítěte při kojení, aby ragáda byla v koutku úst
  • stimulovat uvolnění mléka před kojením přiložením teplého obkladu
  • nabídnout dítěti nejprve méně bolestivý prs a pak prsy vystřídat
  • neomezovat frekvenci a délku kojení
  • nepoužívat klobouček, který snižuje efektivitu sání a je možným zdrojem infekce
  • pokud se dítě samo prsu nepustí, zasunout malíček za vnitřní koutek úst dítěte, které se pak samo pustí
  • na bradavce ponechat po každém kojení zaschnout pár kapek mléka, které působí hojivě
  • bradavky ponechat co nejčastěji volně na vzduchu, nefénovat
  • při kandidové infekci léčit matku i dítě (genciánová violeť, protiplísňový krém, hygiena rukou)
  • při krátké uzdičce jazyka dítěte eventuální přerušení uzdičky

Připravila redakce MÁMA A JÁ z materiálů Laktační ligy podle publikace Kojení dar pro život, nakladatelství Grada.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře