in

Přehled vývoje dítěte v 1. roce života: 2. měsíc

Dovednosti dítěte ve druhém měsíci života

V našem jedinečném seriálu sledujeme podrobně vývoj a všestranný rozvoj dítěte měsíc po měsíci. Najdete zde užitečné tipy na činnosti, které s děťátkem provádět, či doporučení na vhodné hračky.

Dovednosti dítěte ve druhém měsíci života:

POHYB

  • dítě v omezené míře kontroluje pohyby rukou a nohou
  • chvíli udrží malý předmět
  • několik vteřin dokáže mít hlavu nad podložkou
  • mnohem lépe ovládá krk – částečně udrží váhu hlavy
  • postupně mizí jednotlivé reflexy – Moroův i uchopovací

KOORDINACE

  • dlaně jsou většinou otevřené a prsty jsou ohebnější
  • dítě sleduje svoje prsty, hraje si s rukama
  • natahuje se za malou hračkou a snaží se ji uchopit, ale nedaří se mu přesně ji trefit

ŘEČ

  • když je spokojené, vydává vrnivé zvuky (podobají se samohláskám) a brouká
  • uklidní se a vrní, když ho někdo vezme do náruče
  • pohybuje očima a hledá aktivně zdroj zvuku – hlavně známé zvuky a hlasy
  • pozoruje gesta a řeč lidí – někdy to vypadá, jako by odpovídalo a vedlo dialog s hovořícím
  • náladu vyjadřuje pohyby rukou a nohou

UČENÍ

  • přesněji zaměřuje pohled a dokáže sledovat předmět očima, i na krátkou vzdálenost
  • rádo poslouchá hudbu a uklidňují ho i zvuky v pozadí (hluk pračky, motor auta)
  • projeví osobitým způsobem nadšení nad činností, kterou umí a ví o ní, že bude následovat
  • rozlišuje hlasy lidí i chutě a vůně

SOCIÁLNÍ A CITOVÝ ŽIVOT

  • umí se usmát a také dokáže úsměv opětovat
  • má radost z pozornosti jiných a dovede si ji získat
  • během dne zůstává vzhůru mnohem déle a v noci se méně často budí, výjimečně děti už prospí celou noc
Dvouměsíční dítě se chová tak, jako by vědělo, že si křikem může vynutit pozornost matky.

TIPY NA ČINNOSTI S DÍTĚTEM

Pro dítě je velmi důležité, aby se naučilo svojí vůlí ovládat pohyby hlavy a dokázalo ji udržet vzpřímenou ve všech polohách – na zádech, na bříšku, v leže na předloktí atd.

1. Otáčení hlavy za hračkou. Děťátko leží na zádech, ukážeme mu hračku a pohybujeme jí nad dítětem ve vzdálenost od očí asi 40 cm, aby ji mohlo sledovat pohybem očí a hlavy doprava a doleva. Dáváme pozor na to, aby dítě otáčelo hlavu ze střední polohy – to znamená, že pokud má dítě ve zvyku mít hlavičku otočenou na jednu stranu (např. doprava), otočíme mu ji na střed a hračkou ho lákáme, aby ji otočilo doleva.

2. Držení hlavy při chůzi. Při nošení děťátku podepíráme hlavičku stále méně a méně. Když ho nosíme v lehu na bříšku přes naše předloktí, tak vysouváme děťátko postupně tak, že mu hlavička stále více přečnívá přes předloktí (ve 3. měsíci už může přečnívat úplně).

3. Uchopování předmětů do rukou. Děťátku vkládáme do rukou naše prsty a různé předměty – chrastítko, provázek, hadičku, igelit, papír apod. Předměty vkládáme střídavě do pravé a levé ruky. Je třeba dávat předmět děťátku tak, aby ho snadno mohlo uchopit, a pamatovat na to, že nacvičujeme s děťátkem uchopování a pouštění předmětu, ne dlouhodobé držení.

4. Hra s hrazdičkou. Nad dítě zavěsíme na hrazdičku hračky asi ve vzdálenosti 15 cm nad hrudníkem dítěte. Pro začátek stačí 1–2 pestré hračky, nejlépe i takové, které při doteku vydávají nějaký zvuk. Hračky by měly být umístěny tak, aby se dítě při spontánním pohybu rukama „náhodně“ dotklo hraček, které vydají nějaký zvuk. Ten upoutá jeho pozornost a postupně se „náhodné pohyby“ stávají pořád více záměrnými, dítě se snaží hračku uchopit.

ROZVÍJENÍ SMYSLŮ

ZRAK

Dítěti se zrak ještě stále vyvíjí. Žlutá skvrna (makula) je ještě nezralá, proto funguje hlavně periferní vidění. Makula dozrává ve 3. měsíci života dítěte.

Hlavní zásady rozvíjení zraku dítěte:

a) Dítě upoutáme barevnými, lesklými předměty, které se mírně pohybují, mění nebo rytmicky objevují a mizí.
b) Zájem dítěte se zvyšuje, pokud má samo možnost podílet se na změně předmětu, např. boucháním či otáčením.
c) Při učení děťátka sledovat pohybující se předmět je důležité být metodický a nepostupovat chaoticky: zvyšujeme pomalu nejen rychlost předmětu, ale i rozsah pohybu. Zpočátku dítě otáčí hlavu asi o 60° a později až o 180°.
d) Dbáme na to, aby dítě mělo vždy něco, na co je možné se dívat. Myslete na to, že žádný předmět není zajímavý dlouho a všechno se jednou okouká
e) Zrak se rozvíjí v souvislosti s ostatními smysly. Dítě musí nejen vidět, ale i slyšet, hmatat, ochutnávat.
f) Nejzajímavějším objektem je člověk – proto by mělo být dítě často v kontaktu s jinými lidmi.

SLUCH

a) Dítě se postupně učí poznávat souvislost mezi tím, co vidí a slyší.
b) Při známém zvuku by se dítě mělo snažit najít a objevit zdroj zvuku.
Tady se uplatní různé hry na schovávanou: máma se při hře s dítětem schová na jednu nebo druhou stranu a volá na něj, tj. láká ho, aby se otočilo k ní. Když je „nalezena“, máma se usměje, pohladí dítě a za chvíli se přesune na druhou stranu od dítěte a hru opakuje.

V rámci činností a her poskytujeme dítěti i podněty hmatové a pohybové. Hladíme ho a dotýkáme se celého jeho těla nejen rukama, ale např. i plenkou či pírkem. Při uchopování děťátka platí důležitá zásada: děťátkem pohybujeme vždy pomalu a jemně. Prudké a rychlé pohyby jsou dítěti velmi nepříjemné a jsou pro něj stresující.

Kromě fyzického vývoje a rozvíjení dovedností děťátka vznikají v ranném věku i základy emocionálních vztahů a postojů. Je důležité, abychom přítomnost rodiče spojovali s příjemnými pocity a podněty, tak velmi brzy vyvoláme u dítěte na tváři úsměv.

Jak vyvolat spokojenou náladu děťátka?

1. Dbejte na uspokojování základních biologických potřeb dítěte. Dítě má být syté, vyspinkané, v přiměřeném teple, suchu a v prostředí bez nepříjemných rušivých podnětů.

2. Dítě nemá být omezováno ve volnosti pohybu a projevu. Dlouhý pobyt ve stejné poloze, např. stálé ležení na zádech, v těsném prostoru (v kočárku či kolébce), nevhodné oblečení, které dítě omezuje – to vše bývá příčinou křiku dítěte. Proto raději zajistěte vhodnou teplotu prostředí a nechávejte děťátko častěji nahé, aby mělo dostatečný pocit volnosti.

3. Dítě potřebuje různé podněty k povzbuzení aktivity. Nuda je nejhorším nepřítelem vývoje dítěte. Vede ke stereotypnímu chování a sebestimulaci. Dítě potřebuje častou, nenásilnou změnu.

4. Neméně podstatná je pro dítě možnost častého setkávání s dospělým člověkem, který se mu umí věnovat.

Dítě se učí pomocí podmiňování. Opakováním se určitý druh chování upevní a vyskytuje se častěji než chování jiné. Dvouměsíční dítě se chová tak, jako by vědělo, že si křikem může vynutit pozornost matky. Jedná se o jednoduché pochopení souvislostí – pokud je dítě za každý křik „odměněno“ tím, že ho máma polaská a vezme do náruče, učí ho, že křik je tím prostředkem, který vede k laskání a nošení na rukou. Matka se musí naučit rozeznávat, kdy dítě křičí z jaké příčiny, kdy je to vážné a kdy je třeba zasáhnout a kdy je to jen „vynucování si“ svého.

Hračky vhodné pro dítě: hrazdička k zavěšení hraček, pestrobarevné jednoduché hračky a předměty z domácnosti vhodné na uchopování.

Přečtěte si také: 1. měsíc života dítěte.

Komentáře

Leave a Reply
  1. ve 2m si dítě určitě nevynucuje přítomnost matky. brečí kdyz má nějaké trápení. samo se neprebali, ani se nepretoci na druhy bok, nenachysta si večeři… tim že je pro nej matka přítomná se učí mit důvěru ve svět, samo v sebe, že není zbytečné a nemilovane…
    Asi od roku je možné mluvit o vynucování si veci pláčem, nicméně zakladni potřeby (male miminko ma snad jenom zakladni potreby) by mely být vzdy uspokojovány. tzv nechavani vyrvat je škodlivé a poškozuje mozek.

    • Nevšimla jsem si, ze by psali něco o nechávání “vyrvat”… mám 3 měsíčního syna a ano umí si už vynutit pozornost… umí na mě “zakřičet”,pokud si už nechce hrát pod hrazdickou, občas se snaží “plakat” jen abych ho vzala do ruky. Neříkám, ze bych si ho v těchto momentech nevšímala. Vždy di ho k sobě vezmu, nebo si začneme povídat apod…
      ale ano, děla to vědomě, chce pozornost. Je možné , ze i tak to bylo v článku myšleno.
      Také nejsem zastánce “vyrvavací” metody, ale tohle přehnané reagování mne už trochu leze krkem…
      Hezky den

  2. v clanku se ovsem nepise o vedomem chovani ale o podminenem reflexu jaky lze videt u vetsiny zvirat . Ano v roce uz o tom je schopno timto zpusobem premyslet, vase vseznalkovstvi a nadrazenost me nikdy neprestane udivovat…
    Jen sociologicka songa, pokud se setkate s jinymi nazory litujete ostatni, ze nemaji ten vas spravny nazor, nebo vas rozciluje hloupost ostatnich co nesdileji vas spravny nazor ?

  3. Tak to si opravdu nemyslím že si 2mesicni miminko nevynucuje pozornost. Sama mám 2mesicni holčičku a všímám si jak vyžaduje mou přítomnost. Neplace jen proto že má hlad nebo procuranu plenu.

    • Ano take mam 2mesicniho chlapecka a zaciname pozorovat jak si s nama pekne mava nejlepsi je kdyz se rosciluje a place a ja se obevim a on se usmiva. I za me si myslim ze velice rychle pochopi ze plac vede k tomu ze mama pribehne at se deje cokoliv. Nejen kvuli hladu ci plne plence.

    • Naprosto souhlasim, jakmile rve a uvidi me ma dvounesicni holcicka hned prestane rvat a smeje se. To same kdyz lezi, ma uplne jinejnplac nez kdyz ji neco je, takji vezmu a hned prestane…takze dite to uz vnima…

  4. Taky to tak vidím, mám dvouměsíční holčičku, přebalená, napapaná, vykoupaná, .. položím na podložku, a pláče… Vezmu ji na ruku, a je spokojená, po chvíli když už je úplně v klidu zase položím na podložku a pláče a zase brečí,.. takže si myslím, že i dvouměsíční miminko si dokáže vynucovat pozornost rodiče. 😉

  5. Osobně si myslím, že základní potřeba miminka je být v přítomnosti matky. Potřeba být milováno a lásku vracet. ❤️ U rodiče se cítí bezpečně. Proto ať si pozornost/lásku vynucuje či ne, tuhle potřebu se vyplatí uspokojovat. Alespoň za mě to takhle skvele funguje. Každý máme potřebu být milován. O to víc miminka.

  6. Byt milován je potřeba. Do 5 let dite má mít lásku tzv byt střed vesmíru. ..Pak postupný vycvík.vedy a ajurveda jsou bezchybne směrnice. Deti učí ne sobeckosti a naši tendence uspokojovat jen sve smysly.dite je zodpovednost vést správně duši k seberealici. Ale na počátku je mentální emoční vyvoj nutný. Proto dejte lásku dotyk.jinak za 20 let budete mít člověka s nedostatkem nějak kompenzovanym.

  7. Udivuje mě, že si některé matky pletou vynucování pozornosti s potřebou miminka. Jedna ze základních potřeb miminka je přeci být v přítomnosti matky – cítit tlukot srdce, její vůni, slyšet hlas, mít pocit, že je milováno. Je jasné, že pokud miminko tráví o samotě víc času, než by potřebovalo, naučí se přivolat maminku pláčem. Není pak divu, že když se maminka objeví, je rozzářené a směje se. Náplňuje se jeho potřeba. Je to jako říct, že se miminko schválně pokaká, aby si vynutilo přebalení. 😉 Miminka jsou na údržbu náročná, není to jako pořídit si akvarijní rybičku. Dítě do určitého věku (každé to má jinak) potřebuje plnou pozornost maminky a celé své smečky (rodiny) a když je necháváno o samotě a dokonce i po pláči bez povšimnutí, může nastat tzv. “syndrom spokojeného miminka” – miminko si zvykne, že na jeho potřeby se neodpovídá a začne potlačovat své emoce. Pak se třeba ani v dospělosti nedokáže pořádně otevřít svému partnerovi (ale to už zabíháme do detailů). Miminko musí cítit lásku a čím více se mu věnujete, tím víc se Vám to vrátí. Miminko je paradoxně mnohem dříve samostatnější, protože má v rodičích jistotu. Věnujme se prosím svým dětem, když jsme si je pořídili. <3

  8. Nevidím důvod, když moje dvouměsíční dcerka pláče, abych si ji nevzala na ruku. Miminka neumí mluvit, tak pláčou. A jak mají jinak říct, že chtějí maminku? Je to miminko prokrista, a to má právo být u matky jak chce, a říci si o to pláčem. Až jednou Vy budete potřebovat svoje děti, a budete po nich plakat, taky budete rádi, když přijdou.

Napsat komentář: Monika Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře