in

Přehled vývoje dítěte v 1. roce života: 2. měsíc

Dovednosti dítěte ve druhém měsíci života

V našem jedinečném seriálu sledujeme podrobně vývoj a všestranný rozvoj dítěte měsíc po měsíci. Najdete zde užitečné tipy na činnosti, které s děťátkem provádět, či doporučení na vhodné hračky.

Dovednosti dítěte ve druhém měsíci života:

POHYB

  • dítě v omezené míře kontroluje pohyby rukou a nohou
  • chvíli udrží malý předmět
  • několik vteřin dokáže mít hlavu nad podložkou
  • mnohem lépe ovládá krk – částečně udrží váhu hlavy
  • postupně mizí jednotlivé reflexy – Moroův i uchopovací

KOORDINACE

  • dlaně jsou většinou otevřené a prsty jsou ohebnější
  • dítě sleduje svoje prsty, hraje si s rukama
  • natahuje se za malou hračkou a snaží se ji uchopit, ale nedaří se mu přesně ji trefit

ŘEČ

  • když je spokojené, vydává vrnivé zvuky (podobají se samohláskám) a brouká
  • uklidní se a vrní, když ho někdo vezme do náruče
  • pohybuje očima a hledá aktivně zdroj zvuku – hlavně známé zvuky a hlasy
  • pozoruje gesta a řeč lidí – někdy to vypadá, jako by odpovídalo a vedlo dialog s hovořícím
  • náladu vyjadřuje pohyby rukou a nohou

UČENÍ

  • přesněji zaměřuje pohled a dokáže sledovat předmět očima, i na krátkou vzdálenost
  • rádo poslouchá hudbu a uklidňují ho i zvuky v pozadí (hluk pračky, motor auta)
  • projeví osobitým způsobem nadšení nad činností, kterou umí a ví o ní, že bude následovat
  • rozlišuje hlasy lidí i chutě a vůně

SOCIÁLNÍ A CITOVÝ ŽIVOT

  • umí se usmát a také dokáže úsměv opětovat
  • má radost z pozornosti jiných a dovede si ji získat
  • během dne zůstává vzhůru mnohem déle a v noci se méně často budí, výjimečně děti už prospí celou noc
Dvouměsíční dítě se chová tak, jako by vědělo, že si křikem může vynutit pozornost matky.

TIPY NA ČINNOSTI S DÍTĚTEM

Pro dítě je velmi důležité, aby se naučilo svojí vůlí ovládat pohyby hlavy a dokázalo ji udržet vzpřímenou ve všech polohách – na zádech, na bříšku, v leže na předloktí atd.

1. Otáčení hlavy za hračkou. Děťátko leží na zádech, ukážeme mu hračku a pohybujeme jí nad dítětem ve vzdálenost od očí asi 40 cm, aby ji mohlo sledovat pohybem očí a hlavy doprava a doleva. Dáváme pozor na to, aby dítě otáčelo hlavu ze střední polohy – to znamená, že pokud má dítě ve zvyku mít hlavičku otočenou na jednu stranu (např. doprava), otočíme mu ji na střed a hračkou ho lákáme, aby ji otočilo doleva.

2. Držení hlavy při chůzi. Při nošení děťátku podepíráme hlavičku stále méně a méně. Když ho nosíme v lehu na bříšku přes naše předloktí, tak vysouváme děťátko postupně tak, že mu hlavička stále více přečnívá přes předloktí (ve 3. měsíci už může přečnívat úplně).

3. Uchopování předmětů do rukou. Děťátku vkládáme do rukou naše prsty a různé předměty – chrastítko, provázek, hadičku, igelit, papír apod. Předměty vkládáme střídavě do pravé a levé ruky. Je třeba dávat předmět děťátku tak, aby ho snadno mohlo uchopit, a pamatovat na to, že nacvičujeme s děťátkem uchopování a pouštění předmětu, ne dlouhodobé držení.

4. Hra s hrazdičkou. Nad dítě zavěsíme na hrazdičku hračky asi ve vzdálenosti 15 cm nad hrudníkem dítěte. Pro začátek stačí 1–2 pestré hračky, nejlépe i takové, které při doteku vydávají nějaký zvuk. Hračky by měly být umístěny tak, aby se dítě při spontánním pohybu rukama „náhodně“ dotklo hraček, které vydají nějaký zvuk. Ten upoutá jeho pozornost a postupně se „náhodné pohyby“ stávají pořád více záměrnými, dítě se snaží hračku uchopit.

ROZVÍJENÍ SMYSLŮ

ZRAK

Dítěti se zrak ještě stále vyvíjí. Žlutá skvrna (makula) je ještě nezralá, proto funguje hlavně periferní vidění. Makula dozrává ve 3. měsíci života dítěte.

Hlavní zásady rozvíjení zraku dítěte:

a) Dítě upoutáme barevnými, lesklými předměty, které se mírně pohybují, mění nebo rytmicky objevují a mizí.
b) Zájem dítěte se zvyšuje, pokud má samo možnost podílet se na změně předmětu, např. boucháním či otáčením.
c) Při učení děťátka sledovat pohybující se předmět je důležité být metodický a nepostupovat chaoticky: zvyšujeme pomalu nejen rychlost předmětu, ale i rozsah pohybu. Zpočátku dítě otáčí hlavu asi o 60° a později až o 180°.
d) Dbáme na to, aby dítě mělo vždy něco, na co je možné se dívat. Myslete na to, že žádný předmět není zajímavý dlouho a všechno se jednou okouká
e) Zrak se rozvíjí v souvislosti s ostatními smysly. Dítě musí nejen vidět, ale i slyšet, hmatat, ochutnávat.
f) Nejzajímavějším objektem je člověk – proto by mělo být dítě často v kontaktu s jinými lidmi.

SLUCH

a) Dítě se postupně učí poznávat souvislost mezi tím, co vidí a slyší.
b) Při známém zvuku by se dítě mělo snažit najít a objevit zdroj zvuku.
Tady se uplatní různé hry na schovávanou: máma se při hře s dítětem schová na jednu nebo druhou stranu a volá na něj, tj. láká ho, aby se otočilo k ní. Když je „nalezena“, máma se usměje, pohladí dítě a za chvíli se přesune na druhou stranu od dítěte a hru opakuje.

V rámci činností a her poskytujeme dítěti i podněty hmatové a pohybové. Hladíme ho a dotýkáme se celého jeho těla nejen rukama, ale např. i plenkou či pírkem. Při uchopování děťátka platí důležitá zásada: děťátkem pohybujeme vždy pomalu a jemně. Prudké a rychlé pohyby jsou dítěti velmi nepříjemné a jsou pro něj stresující.

Kromě fyzického vývoje a rozvíjení dovedností děťátka vznikají v ranném věku i základy emocionálních vztahů a postojů. Je důležité, abychom přítomnost rodiče spojovali s příjemnými pocity a podněty, tak velmi brzy vyvoláme u dítěte na tváři úsměv.

Jak vyvolat spokojenou náladu děťátka?

1. Dbejte na uspokojování základních biologických potřeb dítěte. Dítě má být syté, vyspinkané, v přiměřeném teple, suchu a v prostředí bez nepříjemných rušivých podnětů.

2. Dítě nemá být omezováno ve volnosti pohybu a projevu. Dlouhý pobyt ve stejné poloze, např. stálé ležení na zádech, v těsném prostoru (v kočárku či kolébce), nevhodné oblečení, které dítě omezuje – to vše bývá příčinou křiku dítěte. Proto raději zajistěte vhodnou teplotu prostředí a nechávejte děťátko častěji nahé, aby mělo dostatečný pocit volnosti.

3. Dítě potřebuje různé podněty k povzbuzení aktivity. Nuda je nejhorším nepřítelem vývoje dítěte. Vede ke stereotypnímu chování a sebestimulaci. Dítě potřebuje častou, nenásilnou změnu.

4. Neméně podstatná je pro dítě možnost častého setkávání s dospělým člověkem, který se mu umí věnovat.

Dítě se učí pomocí podmiňování. Opakováním se určitý druh chování upevní a vyskytuje se častěji než chování jiné. Dvouměsíční dítě se chová tak, jako by vědělo, že si křikem může vynutit pozornost matky. Jedná se o jednoduché pochopení souvislostí – pokud je dítě za každý křik „odměněno“ tím, že ho máma polaská a vezme do náruče, učí ho, že křik je tím prostředkem, který vede k laskání a nošení na rukou. Matka se musí naučit rozeznávat, kdy dítě křičí z jaké příčiny, kdy je to vážné a kdy je třeba zasáhnout a kdy je to jen „vynucování si“ svého.

Hračky vhodné pro dítě: hrazdička k zavěšení hraček, pestrobarevné jednoduché hračky a předměty z domácnosti vhodné na uchopování.

Přečtěte si také: 1. měsíc života dítěte.

Komentáře

Leave a Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře