in

Co trápí kojící maminky?

Jak moc kojení zatěžuje naše tělo? Jak stopnout noční krmení a dokdy má vlastně význam? Co dělat, když dítě bojkotuje jeden prs? Jak kojit spavé miminko?

Napadají vás jistě i mnohé další otázky, pokud jste sama maminkou, která s láskou kojí své dítě. Přinášíme vám nyní přehled nejčastějších problémů, které kojící maminky trápí. Odpovídá na ně zkušená laktační poradkyně – Mgr. Mária Kopčíková.

Miminko při kojená usíná

Chci se zeptat, co mám dělat, když moje týden stará dcerka při kojení usíná u prsu. A když jí opatrně vytáhnu bradavku z pusinky, vzbudí se. Dudlík ale vůbec nechce – myslím si, že v tom je problém.

Abych mohla posoudit, v čem by mohl být problém, potřebovala bych více informací. Například: po jaké době od dokojení holčička usne – pokud se vydatně krmí 10–15 minut, nevidím problém v tom, že usne. To novorozenci dělají poměrně často.

Co se týká dudlíku, hodně kojených dětí ho odmítá a k uklidnění používají raději mámin prs. Ani v tom nevidím potíž, pokud to vás osobně neobtěžuje. Jestliže je problém v tom, že se vzbudí, když jí prs seberete, a neumí se potom uklidnit, zkuste ji jemně pohoupat a chvíli nosit v náručí, možná ji to uspí.

Několik všeobecných rad pro maminky spavých dětí

Jak už jsem zmínila, pokud vaše dcerka papá dostatečně dlouho předtím, než u prsu usne, vůbec u ní nemusí jít o problém spavých dětí. Tato doporučení vám však mohou pomoci, aby nepříliš aktivní nebo ospalé děťátko sálo aktivněji:

  • pokuste se dítě vzbudit tehdy, když spí lehkým spánkem (kmitají mu oční víčka, hýbe nožkama a ručkama, provádí sací pohyby ústy aj.)
  • na dítě mluvte, pokuste se s ním navázat oční kontakt
  • vyzkoušejte stlačení prsu. Stlačte prs palcem svrchu a ukazovákem zespodu proti sobě a držte, dokud dítě nezačne znovu aktivně sát. Stlačení je třeba několikrát zopakovat
  • jemně s děťátkem hýbejte, můžete ho držet ve vzpřímené poloze
  • uvolněte zavinovačku nebo mu trochu odkryjte peřinku, případně dítě nechejte jen v plence, protože sací aktivita klesá při teplotě vyšší než 27 °C – při kontaktu „tělo na tělo“ může být miminko čilejší
  • dobře funguje také technika „přehazování“, tj. výměna prsů v průběhu jednoho kojení i 3–4krát (frekvence polykání klesá – dítě od prsu – naklonit dopředu – vzbudit – druhý prs)
  • hodně spavé děti potřebují více stimulace, kontaktu „kůží na kůži“. Můžete zkusit:
    – hladit či poklepávat děťátko po zádíčkách, jemně na ně bubnovat prsty
    – miminko přebalit, přičemž budete opatrně pohybovat jeho ručičkama a nožičkama, případně ho můžete trochu namasírovat
    – jemně kroužit prstem pod jeho krkem a za oušky
    – střídat zároveň při kojení různé polohy. Při změně polohy můžete děťátko něžně pohladit, přebalit, nechat odříhnout

Zvýšené riziko osteoporózy?

Kojím už přes rok a ještě nějakou dobu kojit chci. Moje maminka má silnou osteoporózu, mám tedy predispozice k jejímu vzniku. Zatíží dlouhodobé kojení můj organismus? Zvyšuje se kvůli tomu riziko vzniku osteoporózy?

Osteoporózou rozumíme „řídnutí kostí“ – úbytek kostní hmoty, struktury a funkce, který vede k bolestivé mechanické nestabilitě kostry a je spojen s rizikem častějších zlomenin. Nejznámějšími formami osteoporózy jsou postklimakterická (po přechodu) a stařecká osteoporóza.

Příčinou osteoporózy je nepoměr mezi výstavbou a úbytkem kostí. Přibližně do 40. roku věku se kostní hmota člověka stále zvětšuje, dokud není dosaženo individuálního maxima. Asi od 40. roku věku se odbourá cca 0,5 až 1,5 % kostní hmoty ročně. Poruchy, které tento přirozený úbytek kostí zvyšují, vedou k rozvoji osteoporózy.

Za sníženou tvorbu kostní hmoty mohou genetické faktory, malá tělesná aktivita, nedostatečné zásobení vápníkem a vitaminem D, vysoký příjem živočišných bílkovin, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu, užívání některých léků (hormonů). Genetika je tedy jen jednou složkou, nikoli jedinou!

Velký význam mají preventivní opatření, zejména tělesný pohyb (o to víc, pokud máte sedavé zaměstnání) a strava bohatá na vápník.

Odborníci upozorňují na fakt, že je důležité umět si vybrat zdroj vápníku. Pro to, abychom měli silné kosti, nemusíme denně vypít litr mléka. Na jedné webové stránce jsem našla pěkné přirovnání: „Eskymáci mají pozoruhodný příjem proteinů, až 25 % z celkových kalorií. Přijímají také zhruba 2 500 mg vápníku denně. Mají obrovský výskyt osteoporózy. Na druhé straně Bantové v jižní Africe přijímají jen 12 % proteinů v jídle, většinou z plodů, a jen 200 až 300 mg vápníku. Jejich ženy skoro vůbec osteoporózou netrpí, a to navzdory tomu, že přivádějí na svět a dlouhodobě kojí 6 a více dětí. Když tyto ženy emigrují do západního světa, kde kraluje mléko, jsou postiženy osteoporózou za nedlouho.“

Odkud tedy brát vápník? Ze stejných zdrojů, jako ho mají jiní savci – ze zeleniny, ovoce a jiných plodů. Mimochodem, slonům narostou mohutné kosti, přitom požírají zelené listy rostlin. Je zřejmé, že všem savcům se daří dobře, když následují svůj genetický program a konzumují tu správnou potravu. Výjimkou je člověk, který postupně odmítá vápník z přírody a snaží se ho nahradit nestravitelným vápníkem z kravského mléka.

Zdrojem vápníku jsou například: sezam, tofu, mandle, kapusta, mořské řasy, mák, brokolice nebo čínské zelí.

Jak přestat s nočním kojením?

Mám 18měsíčního syna a ještě pořád ho kojím. Ráno, v době oběda, večer, v noci asi 2–3krát. Chtěla jsem noční kojení ukončit, ale malý velmi plakal. Nakonec jsem to tedy vzdala. Syn je naučený usínat u prsu – vím, je to chyba, ale nějak si s tím neumím poradit. Kojení a noční vstávání mě už strašně vyčerpává, ale nedokážu malého nechat plakat. Čekala jsem na dítě dost dlouho, a tak jsem možná příliš přecitlivělá. Můžete mi říct, jak z toho ven?

To, jak často se děťátko v tomto věku kojí, se odvíjí od jeho individuálních potřeb a záleží i na zvyku. Myslím, že v 18 měsících není časté noční kojení o hladu ani o nezbytnosti. Otázkou je, jestli kojení 2–3krát denně je časté… Pro někoho ano, pro jiného ne. Ale když sama píšete, že vás to vyčerpává, je třeba s tím něco dělat.

Moje doporučení zní – protože jste sama formulovala, proč byste s nočním kojením chtěla přestat – buďte vytrvalá a neoblomná. Zkuste si sama pro sebe stanovit čas, kdy naposledy večer dáte synovi prs a kdy nejdřív ráno (např. v 9 hodin večer a v 5 hodin ráno). Doporučuji večer ještě nakojit a nechat dítě u prsu usnout. Najít nějaký rituál na usínání – nejsem ale velkým zastáncem toho, nechat dítě samotné v postýlce, když není v pohodě a mělo by zoufale plakat. Radši u něj zůstat, zazpívat mu, pohladit ho…, a když se potom v noci vzbudí, nabídnout mu vodu, neslazený čaj, dudlík – co u vás zabírá. Samozřejmě, ujistit ho, že máma je pořád tu, nablízku, vždy ho uklidní, pochová, neopustí…

Synek zřejmě nebude nadšený a je třeba se připravit i na větší „cirkus“. U nás dobře fungovalo, že jsme to opakovali, nepovolili, podala jsem synovi ruku přes postýlku. On se chvíli zlobil, převaloval se v postýlce třeba i hodinu, ale nakonec usnul a do týdne byl od nočního kojení odstavený. Netvrdím, že se to přesně takto odehraje u každého – některé děti to přijmou rychle, jiným to trvá déle. Ale věřte, že pokud máte jistotu, že váš syn přes den pije 3–4krát a přitom papá pevnou stravu, v noci kojení nepotřebuje a neublížíte mu.

Odmítání jednoho prsu při kojení je poměrně častým jevem

Do kdy je kojení pro dítě přínosem?

Můj dotaz je spíš teoretického rázu. Zajímal by mě váš názor na optimální délku kojení. Syn má 16 měsíců, stále ho kojím a v žádném směru mě to neomezuje. Bohužel mě v mém nadšení brzdí moje okolí – prý už v jeho věku není kojení pro dítě přínosné. Je to tak?

Podle mého názoru přínosné je, a velmi! Často se mluví o nutričním významu kojení po dovršení 1. roku života dítěte – vždyť tehdy už by mělo jíst dostatek „normálního“ jídla. Ale ne všechny děti to tak dělají a pro ty, které jsou slabší jedlíci, je kojení o to důležitější, že stále tvoří podstatnou část jejich stravy. Ať tak či tak – imunitní význam kojení a neustálé prohlubování vztahu mezi matkou a dítětem tu pořád zůstává.

Přesvědčila jsem se o tom sama, když moje 18měsíční dcera dostala rotavirový průjem, intenzivně zvracela, týden jsem do ní nedostala nic víc než trochu rýže a horký čaj, ale vydatně jsem ji kojila, i 20krát za den. Zhubla sice asi o kilo, nebyla ovšem dehydrovaná. A věřím, že hospitalizaci v nemocnici jsme se vyhnuly jen díky kojení.

Tato zkušenost mě také utvrdila v tom, že ženské tělo se dokáže přizpůsobit problémům kojence, vždyť v mateřském mléku odevzdáváme dítěti protilátky proti nemocem, se kterými bojuje. A navzdory tomu, že v té době jsem dceru kojila za normálních okolností 3–4krát denně, tvorba mléka se dokázala zvýšit tak, že dcera měla stále co pít.

,,Bojkotuje” jeden prs

Co mám dělat, když moje dcera odmítá jeden prs? Nabízím jí ho při každém kojení, vždy se na chvilku přisaje a potom ho odmítne. Přes den se snažím mléko z tohoto prsu odstříkávat, abych o něj nepřišla, ale to samozřejmě nemohu dělat pořád.

Odmítání jednoho prsu při kojení je poměrně častým jevem. Většina dětí má jeden prs „oblíbenější“ – obvykle levý, neboť tam slyší tlukot mámina srdce. Někdy k vyřešení tohoto problému stačí změna polohy a nabídnutí prsu z jiného úhlu. Pokud problém přetrvává, může jít o slabý let-down (vypuzovací) reflex.

Co můžete vyzkoušet: nahřát prs před kojením a jemně ho rozmasírovat, pít během kojení teplý nápoj, mírně prs odstříkávat, aby se tok mléka uvolnil. I když dítě prs odmítá, je dobré vytrvat v jeho nabízení. Zejména v noci – děti jakoby méně „řeší“, co jim vadí, v noci je vyšší hladina prolaktinu – hormonu, který zodpovídá za tok mléka.

Je dobře, že mléko odstříkáváte. Kolik stihnete, tolik odsajte. Není třeba se obávat – je poměrně dost žen, které po nějakém čase přejdou na kojení z jednoho prsu. Kromě dočasného kosmetického „defektu“ v nerovnoměrné velikosti prsů by neměl nastat žádný problém – co se týká schopnosti dostatečně dítě nakojit z jednoho prsu.

Kojím čím dál častěji

Moje dvouletá dcera neustále vyžaduje kojení. Zdá se mi dokonce, že čím déle ji kojím, tím víc. Simonka se dožaduje prsu kdykoli a kdekoli se jí zlíbí, je mi to často nepříjemné. Myslíte si, že je to důvod k ukončení kojení? Jak bych měla postupovat? Udělala jsem něco špatně? Čeho bych se měla vyvarovat u druhého dítěte?

Dlouhodobé kojení není problém, pokud to vyhovuje matce i dítěti. Otázkou pro mě zůstává forma, resp. situace, při kterých se kojení děje. Nejsem zastáncem skrývání se s kojením, zejména pokud je dítě na mateřském mléku závislé a je pro ně jediným zdrojem potravy, kterou potřebuje dostat třeba i v parku na lavičce.

Na druhou stranu si ale myslím, že v určitém věku by dítě mělo být seznámeno s tím, že kojení není nevyhnutelné vždy a všude. Ve věku dvou let dovede batole pochopit nejen neverbální signály, ale i jasnou řeč matky, která by měla stanovit určité hranice – podle možností i dříve než ve dvou letech věku dítěte.

Věřím, že jste dělala to nejlepší, co jste mohla, a dcerce jste kojením zřejmě chtěla poskytnout i určitou jistotu. Možná to bylo také řešení náročnějších situací, když byla unavená nebo ji něco bolelo. Podle mě je vhodné děti seznámit i s jinými prostředky pro uklidnění či úlevu od bolesti, než je mámin prs. Neznamená to, že pokud dítě kdykoli spadne, bouchne se, je vyčerpané…, že mu vždy nabídnu prs, protože vím, že doteď to fungovalo. Je třeba mu poskytnout objetí, pohlazení, utišení písničkou…

Zároveň by se dítě mohlo naučit spojovat kojení s konkrétním místem, například s posteli v ložnici. Jestliže je matka důsledná a snaží se dodržovat určitou spojitost, dítě potom méně často vyžaduje prs v jiném prostředí (tedy např. na návštěvě nebo v MHD).

Navíc, pokud je vám kojení v přítomnosti jiných lidí nepříjemné a obtěžuje vás, měla byste to dcerce jemně, ale důrazně vysvětlit. Už je to velká holčička a věřím, že to pochopí. Jak už jsem psala výše, je důležité být pro ni jistotou, oporou (když je unavená, vyčerpaná, nedaří se jí…), ale máte právo říct NE a v situacích, které vám nejsou příjemné, kojení odmítnout.

Odstříkávání mléka mě hodně bolí

Mám problém s příliš nalitými prsy: musím si před kojením ručně odstříkat trochu mléka, protože k nalitým bradavkám se Anetka špatně přisává. Bradavky už mám z odstříkávání pohmožděné, když použiji odsávačku, bolí mě to ještě víc. Pomozte mi, prosím.

Nalité prsy je třeba před kojením i odstříkáváním nahřát, nejlépe teplou sprchou. Vhodná je masáž: vykonáváme ji jemným krouživým pohybem bříšky prstů (případně celou plochou dlaně po obvodu prsu) a tlakem proti hrudní stěně. Přímo ve sprše je dobré trochu mléka odstříkat ručně, aby se uvolnil dvorec a aby se dítě mohlo dobře přisát. Při ručním odstříkávání vynecháváte bradavky, je to tedy šetrnější postup než při odsávání mléka odsávačkou. Jak na to?

Přiložte palec a ukazovák jedné ruky na rozhraní dvorce a pokožky prsu tak, že palec bude jakoby na číslici 12 na hodinách a ukazovák na číslici 6 (proti sobě). Zabořte prsty dovnitř, směrem k žebrům. Držte je zabořené a stlačujte je proti sobě. Když mléko přestane vytékat, přesuňte palec a ukazováček na „hodiny“ 3 a 9 a postup opakujte.¨

Pokud už bradavky máte poškozené, nedoporučovala bych používat odsávačku vůbec. Její použití obvykle stav bradavek ještě zhorší!

Problém s vpáčenými bradavkami

Mám vpáčené bradavky a čekám miminko. Jsem v prvním trimestru těhotenství. Zaslechla jsem, že existují jakési „kloboučky“ na bradavky. Kdy s tím začít a kde je mohu sehnat? Kojit lze prý i s nějakými „násadkami“ na bradavkách – jaká je vaše zkušenost? Je i pro tyto maminky kojení stejně krásným zážitkem, když děťátko papá přes jakousi umělou věc, navíc – není zdraví škodlivá? Nedá se po nějakém čase těchto kloboučků zbavit a kojit bez nich?

Je rozdíl mezi plochými a vpáčenými bradavkami! Problém při kojení představují vpáčené bradavky – tedy takové, které nevystoupí ani při podráždění, ani při chladu. Potíž je ve zkráceném vazivu, které bradavku drží. Právě kvůli uvolnění tohoto vaziva je vhodné přibližně od 26. týdne těhotenství používat formovače bradavek (pod tímto názvem je najdete na internetu). Jestliže si žena tento problém uvědomí až ke konci těhotenství, dá se s formovači pěkně pracovat i v pozdější době a doporučuje se používat je i po narození dítěte.

Zmíněné „násadky“ na bradavky se jmenují kojicí kloboučky. Ty byly primárně vyrobeny jako „protéza“ pro vpáčené bradavky a v tomto případě mohou být dobrým pomocníkem, pokud se nepodaří přisátí dítěte ani pomocí změny polohy při kojení.

Kloboučky mají podle mě dva limity. U některých maminek mírně snižují produkci mléka, kterou je nutné potom stimulovat – např. odstříkáváním mléka nebo častějším přikládáním dítěte. Druhý limit je spíše „kosmetický“ – je třeba neustále pamatovat na hygienu a na to, abyste kloboučky brala všude s sebou, abyste neměla problém děťátko nakojit např. i na návštěvě nebo na výletě.

Myslím si, že je dobré se na kojení připravit a bradavky se pokusit vyformovat. Když to nepůjde a miminko se nebude umět přisát, potom jsou tu kloboučky. A věřím, že z kojení budete mít vy i děťátko krásný pocit! Ať už s kloboučky, nebo bez nich.

A to přeji vám všem, milé maminky, abyste měly krásný pocit z chvil strávených se svými dětmi!

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře