Už se nemůžete dočkat, až si do deníčku nebo do fotoalba poznamenáte výrazným písmem „první samostatný krůček“?
Hlavně tatínkům může připadat miminkovské období jako nuda, maminky se nudí málokdy… Nepodléhejte dojmu, že se během prvních dvanácti měsíců z hlediska pohybových aktivit nic neděje! Pravda, v porovnání s jinými savci jsou ta naše mláďátka v motorickém vývoji z počátku o něco pomalejší, ale i první rok je plný velkých pokroků!
MÁMA a já vám nabízí přehled těch nejdůležitějších vývojových mezníků v životě miminka, které vedou k prvnímu batolení, ťapkání, cupitání a běhání…
KROK PRVNÍ: tzv. reflexní chůze
Motorická aktivita novorozence je čistě reflexivní (jmenujme např. Moroův reflex, nazývaný často „úlekový“, hledací reflex, uchopovací reflex atd.). Tzv. reflexní chůze se projeví, když děťátko podržíme zpříma tak, aby se chodidly dotýkalo pevné podložky. Pohyby jeho nožiček budou připomínat chůzi. S dozráváním centrální nervové soustavy reflexy postupně mizí a pohyby dítěte se stávají řízenými.
KROK DRUHÝ: kope nožičkama
Ve věku 6 až 8 týdnů, když je rozrušené, mává miminko ručičkama a kope nožičkama. Zapojuje při tom stejné svaly jako při chůzi. Tímto oblíbeným pohybem se dítě výborně „učí“ koordinovat pohyb a dýchání. Hlavičku v tomto věku udrží ve vzpřímené poloze vztyčenou, ale při přitahování z polohy vleže do polohy vsedě ji ještě samo nezdvihne.
KROK TŘETÍ: udrží hlavičku
Ve věku od 1 do 4 měsíců už získává kontrolu nad svými svaly. Vleže na bříšku zdvihá hlavičku a horní část těla za pomoci paží. Má aktivnější horní část trupu, např. mává rukama, spojuje je nad hlavou a před tělem. Ke konci tohoto období už se dokáže přetočit ze strany na stranu a dovede s vaší pomocí sedět. Drží zpříma hlavičku i záda a miluje posezeníčko u dospělého na klíně. (Nenechávejte ho však sedět dlouho, dokud se neposadí samo!)
Pokládejte v tomto věku miminko na 2 až 3 minuty na bříško a ke zvedání hlavičky („pasení hříbátek“) ho motivujte nějakou hračkou nebo svým obličejem.
KROK ČTVRTÝ: vzpřímená poloha
Mezi 5. a 8. měsícem už dokáže sedět bez opory. Hlavičku i záda drží zpříma a opírá se před tělem o ručky. (Pokud se ještě neposadilo samo, nezatěžujte mu zádíčka dlouhodobým sezením.) V tomto období zdvihá z polohy vleže aktivně hlavičku, dokáže se z bříška překulit na záda a obráceně.
KROK PÁTÝ: šup na kolínka
Mezi 5. a 7. měsícem se z polohy vleže dokáže vzepřít na rukou a podsunout pod sebe kolínka. Zatím se pohupuje dopředu dozadu, brzy z této polohy začne lézt. (Opět na tomto místě připomeňme, že vývoj každého dítěte je individuální a že pokud jeho „výkony“ nezapadají přesně do tabulkových údajů, nemusí to znamenat nic zlého. Máte-li pochybnosti, poraďte se svým dětským lékařem.)
KROK ŠESTÝ: tzv. posturální rexlex
Půlroční miminka se zpravidla z polohy vleže přitáhnou za ručičky rovnou do stoje, aniž by se posadila.
Někdy se dítě samo postaví na nožky už ve 30. týdnu a drží se postýlky nebo nábytku. Některé děti kolem nábytku v tomto věku už obchází. V 7. až 8. měsíci pak vestoje u nábytku zdokonalují tzv. posturální (udržovací) reflex (svalové napětí se přizpůsobuje změnám polohy těla).
V 8. měsíci má dítko stále ještě roztomile křivé nožičky, ale postupně začne zakřivení mizet.
KROK SEDMÝ: leze
Připravte se: mezi 7. a 9. měsícem začne miminko lézt. Lezení představuje nesmírně důležitou fázi v motorickém vývoji dítěte, jedná se o velmi zdravý pohyb, při kterém se zapojuje celé tělo. (Na rozdíl od plazení, při němž děti nejsou v poloze na kolínkách a paže odvedou prakticky všechnu „práci“. Plazit se dovedou některé děti už kolem 6. měsíce.) Postupně se naučí lézt i přes překážky nebo po schodech. Je dobré podporovat dítě v tom, že když někam samo vleze, mělo by také samo slézt. Samozřejmě pokud se nejedná o nebezpečnou akrobacii!
Pro zdravý vývoj dítěte je lepší, když dříve leze, než sedí, protože lezení podmiňuje rozvoj zad a zádového a šíjového svalstva. Dítě se samostatně neposadí z polohy vleže na zádech zapojením břišních svalů, ale právě z polohy na kolenou, v níž leze. Až se tedy samostatně posadí (přibližně kolem 8. a 9. měsíce), má už vsedě dobrou stabilitu. Brzy se přes kolínka postaví u opory na obě nožky. (Některé děti takto stojí už v 7. měsíci, třeba i dříve, než začnou samy sedět.)
KROK OSMÝ: ťape kolem nábytku
V průběhu 8. a 9. měsíce už mnohé děti dokážou chodit kolem nábytku, stačí jim přidržovat se jen jednou rukou a druhou rukou už zvládnou prozkoumávat předměty. Kolem překážek se pohybují úkroky stranou.
Vývoj chůze se rozbíhá, když ve vzpřímeném stoji přenáší dítě váhu z nohy na nohu. Na okamžik stojí na jedné noze. Dělá drobné úkroky do stran, téměř přešlapuje. Nenuťte dítě chodit za ruce – musí znát své vlastní síly. Začne chodit, až bude mít samo potřebu!
KROK DEVÁTÝ: a je to tady, první samostatný krůček!
Kolem 12. měsíce stojí dítě chvilku bez pomoci. (Některé děti nejprve několik týdnů nehnutě stojí. Jiné začnou rovnou běhat, aniž by uměly chodit.) První krok se může objevit už v 9. či 10. měsíci, obvykle ale kolem jednoho roku. Ve 13 měsících chodí polovina batolat. Nemusíte se ale znepokojovat, pokud dítě začne chodit až v 15. měsíci, i to je považováno z hlediska zdravého motorického vývoje za normální.
Prvním krůčkem proces učení nekončí. Dítě se bude učit chodit v různém terénu, v písku, ve sněhu, na nerovných plochách atp.
Přibližně v 18 měsících bude umět chodit dopředu, dozadu i do strany. Bude se učit běhat. A bude také hodně padat. Pádů se nebojte! Dítě se jimi učí testovat svoje vlastní síly a možnosti a neustálým chytáním a držením byste mu vlastně toto poznávání znemožňovali. Upravit prostor, v němž se dítě pohybuje, je ale určitě vhodné. Pozor na ostré hrany nábytku, prosklené vitríny, skleněné stoly, kabely, elektrické zásuvky, otevřené police s těžkými předměty atd.
Počátek chůze má také svoji symbolickou rovinu. Malý „homo erectus“ doslova vstupuje do světa lidí a uniká – i v přenesené rovině – rodičům. Samostatné krůčky spolu s rozvojem řečových schopností otevírají dítěti netušené obzory. Po prvních narozeninách už se „oficiálně“ stává batoletem a spolu s touto novou érou začíná fáze boje o nezávislost. A roztomilá děťátka se mění ve svéhlavičky odmítající naše pokyny. Ale to už je úplně jiná kapitola…
MÁMA a já v prvním roce dítěte (ne)DOPORUČUJE:
Botičky nebo bačkorky: NE.
Alespoň ne hned. Rozhodně je nedávejte dítěti při lezení (důležité pro rozvoj klenby) ani ne hned, jak se postaví.
Protiskluzové ponožky: ANO.
Chodítko: NE. Důvěřujte dítěti a počkejte, až se naučí chodit samo, ze své vlastní potřeby.
Hračka na provázku: ANO.
Taháním hračky dítě zdokonaluje držení rovnováhy.
Ohrádka: NE.
Pokud ale máte v domě nebezpečná místa, jako např. otevřené schodiště apod., může se vám ohrádka na krátkou dobu, kdy nemůžete zajistit permanentní dohled nad miminkem, hodit. Některé maminky dvojčat si ohrádky v tomto ohledu nemohou vynachválit. Ale „uzavřením“ dítěte na dlouhou dobu bráníte jeho rozvoji, jeho přirozené potřebě prozkoumávat okolí.
„CVIKY-NECVIKY“
Dítě během prvního roku postupně začíná ovládat své tělíčko. Sílí od hlavičky dolů: od šíjového svalstva, ramenního svalstva až po svalstvo zádové, od ramínek k prstíkům na rukou, od kyčlí směrem k prstíkům u nohou. (Kyčličky si zaslouží krátkou poznámku: mezi 3. a 6. týdnem je bude kontrolovat ortoped. Pokud ultrazvukem odhalí nějakou nesrovnalost, doporučí vám pravděpodobně zvýšit počet plen, aby miminko drželo nožičky více od sebe, a konkrétní cviky pro správný vývoj kyčlí.)
Můžete vyzkoušet naše tipy na jednoduchá cvičení:
„Pozorovatel“ (pro děti ve věku 4 měsíce)
Posaďte dítě (a připásejte ho) do polohovacího lehátka a vyprávějte mu. Přitom se pohybujte po místnosti, dítě za vámi bude otáčet hlavičku. Tím bude posilovat svaly na krčku i zádech.
„Letadélko“ (pro děti ve věku 5 měsíců)
Položíme dítě na bříško, dáme před něj hračku tak, aby na ni nedosáhlo. Jak se pro ni dítě natahuje, zanoží, prohne se v zádech a zvedne hlavičku. Tímto pohybem procvičuje celé tělíčko. Asi po 20 vteřinách dítěti hračku dejme blíže, aby na ni dosáhlo a splnilo svůj „úkol“.
Děti také milují, když je v této poloze zvedneme do výšky čelem k sobě a opatrně a pomalu s nimi zatočíme. (Upozornění hlavně pro tatínky a dědečky: miminko rozhodně „nevyhazujte“ nad hlavu!) Říkejte jim při tom známou „letadélkovou“ básničku: Éro letí, nemá děti, my jich máme jako smetí…
„Klíč“ (pro děti ve věku 7 měsíců)
Leze leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze… Kdo a kam? Váš mrňous na vás. Lehněte si na záda na zem a vyzvěte dítko, aby vás přelézalo. Při nalézání a slézání z měkké a bezpečné překážky bude posilovat paže a břišní svaly.