in ,

Vše o plodové vodě

Ideální ochranné prostředí pro plod

Všichni jsme v ní trávili první měsíce své existence. Co o ní ale ve skutečnosti víme? Většina z nás jen to nejzákladnější. Nejvyšší čas seznámit se s „vodou života“ podrobně…

Plodová voda je čirá (v termínu porodu někdy mírně mléčně zkalená) tekutina, která je tvořena z 99 % vodou, obsahuje 0,3 % glukózy, stejné množství bílkoviny, 0,7 % močoviny, dále kreatinin a minerální látky. Jsou v ní kožní buňky odloupané z povrchu plodu, mázek a chloupky lanuga.

V raném těhotenství ji produkuje výhradně jeden z plodových obalů (odborně amnion), od 12. týdne těhotenství do ní přechází i moč plodu. Pravděpodobně se tvoří i prosakováním z pupečníku. Do krevního oběhu plodu a placenty je vstřebávána jednak přímo amniem (v raném těhotenství snad i povrchem embrya a plodu), jednak nepřímo přes plod, který od 5. měsíce prokazatelně plodovou vodu polyká. Koncem těhotenství se tímto nepřímým způsobem vstřebává asi 40 % plodové vody. Obměna plodové vody je velmi rychlá – koncem gravidity se jí za 1 hodinu vymění 50 %.

V termínu porodu je plodové vody 600 až 700 ml, při přenášení těhotenství jí ubývá

Relativně ubývá plodové vody od 4. měsíce gestace, kdy jí bylo v poměru k objemu plodu nejvíce, takže plod měl v plodovém vejci daleko volnější prostor k pohybům než později, kdy plodové vody relativně ubylo. Toto období je označováno jako fyziologické hydramnion (hydramnion je označení pro zmnožení plodové vody).

Plodová voda představuje ideální ochranné prostředí pro plod

umožňuje jeho nerušený vývoj tím, že působí na jeho povrch stejnoměrným tlakem, rovnoměrně rozepíná plodové vejce i děložní svalovinu, chrání placentu před útlakem, a zabezpečuje tak nerušenou placentární cirkulaci. Tekuté prostředí umožňuje pohyblivost plodu, chrání jej před zevními traumaty a také před výhřezem pupečníku, který by znamenal vážné ohrožení dítěte. Předpokládá se též významná úloha pro látkovou výměnu plodu. Zprostředkuje regulaci jeho vodního hospodářství i přísun minerálních látek.

Za porodu zajišťuje plodová voda účelné soustředění děložní činnosti a na začátku první porodní doby působí ve vaku jako šetrné otvírání (odborně dilatace) dolního děložního segmentu, děložního hrdla a porodnické branky. Odtékající plodová voda zvlhčuje porodní cesty.

Plodovou vodu pro chemická a genetická vyšetření (kultivaci v ní obsažených buněk odloupaných z povrchu fetálního těla) lze získat nasátím po nabodnutí dutiny plodového vejce přes břišní a děložní stěnu, tzv. amniocentézou pod kontrolou ultrazvuku.

Nepravidelnosti plodové vody

Nepravidelnosti plodové vody se projeví dvěma způsoby: buď je plodové vody více až nadměrně více, nebo je jí méně.

Zmnožená plodová voda (hydramnion, polyhydramnion)

větší množství amniové tekutiny do 2 l je označováno jako zmnožení, nad 2 l jako hydramnion nebo polyhydramnion. Středně velké hydramnion (3 až 4 l) je pozorováno u 1 % porodů. Příčina zmnožení plodové vody není vždy zcela jasná. Buď je zvýšená její tvorba, nebo je porucha v jejím vstřebávání.

Hydramnion se jeví na první pohled zvětšeným kulovitým břichem těhotné. Také děloha je kulovitá a lze na ní vyvolat fenomén fluktuace: jestliže se položí jedna ruka dlaní na podbřišek a pak se špičkami prstů druhé ruky na opačné straně na břišní stěnu klepne, zaznamená dlaň náraz tekutiny. Plod je velmi pohyblivý, plodové ozvy jsou špatně slyšitelné.

Při hydramniu se musí v první řadě pomýšlet na možnost vrozených vad (odborně malformace) plodu, proto je nezbytné ultrazvukové vyšetření. U normálně vyvinutých plodů bývá někdy pozorováno atypické držení plodu, často zaujímajícího pozici plovoucí žáby.

Těhotná si stěžuje na obtížnou pohyblivost, na bolesti v břiše, únavu, dušnost, otoky dolních končetin. Kůže na břiše je napjatá a lesklá. Pohyby plodu těhotná ani nevnímá.

Obraz hydramnia se může vyvinout vzácně již v druhém trimestru těhotenství, obvykle u jednovaječných dvojčat, když se vytvořila překážka v placentárním oběhu, nebo při zrůdných plodech. Břicho se zvětší v několika dnech, nemocná si stěžuje na dušnost. Projeví se známky srdeční dekompenzace. To je obraz tzv. akutního hydramnia. Jedinou léčebnou možností je protržení vaku blan (hrdlo bývá pootevřené) a pomalý odtok plodové vody k vyvolání předčasného porodu. Jinak by těhotná byla ohrožena dechovou a srdeční dekompenzací.

Hydramnion se ale obvykle vyvíjí pomalu, spíše v posledních týdnech těhotenství. Pak nepůsobí tak velké obtíže jako akutní forma, těhotná se na zvětšený objem dělohy adaptuje. Těhotenství však často končí předčasným odtokem plodové vody.

Plodová voda umožňuje plodu nerušený vývoj tím, že působí na jeho povrch stejnoměrným tlakem

Snížené množství plodové vody (oligohydramnion)

je stav, kdy v plodovém vejci je méně než 500 ml amniové tekutiny. Bývá u těhotných s nedokonale vyvinutou dělohou, v případě amniových srůstů a při některých vývojových vadách plodu, kdy se amniové tekutiny tvoří málo. Vývoj plodu se dokončuje v omezeném prostoru a plod je nucen zaujímat nepřirozenou pozici. Proto jsou časté poruchy držení plodu, vrozené luxace kyčelních kloubů, vrozené vady páteře a končetin.

Projeví se obvykle až na konci těhotenství tím, že děloha je menší, její stěny jako by obepínaly plod, který je zpravidla dobře hmatný. Vnímání pohybů je bolestivé. Za porodu jsou děložní stahy bolestivě vnímány. Vak blan je nutno protrhnout, bývá pevný, sám by nepukl.

Předčasný odtok plodové vody, tj. před začátkem porodu, je asi u 10 % rodiček. Obvykle brzy nato začnou děložní stahy (v 80 % do 24 hodin). Čím je těhotenství mladší, tím delší bývá interval mezi odtokem plodové vody a nástupem děložních stahů, až i několik týdnů.
Příčina předčasného odtoku plodové vody je jasná jen při insuficienci děložního hrdla a traumatu. Je možné připustit vliv těžké tělesné práce a otřesů. Také zánět blan v dolním pólu plodového vejce může vyvolat předčasné puknutí blan.

Při předčasném odtoku plodové vody může vyhřeznout klička pupečníku, vzniká nebezpečí infekce amniové dutiny. Předčasný odtok plodové vody je jednou z nejčastějších příčin předčasných porodů a odhaduje se, že je zodpovědný za třetinu perinatálních úmrtí nezralých novorozenců. Průkaz, že odtékající tekutinou je plodová voda, je možný testy, které prokáží její alkalickou reakci, a vyšetřením v zrcadlech.

Po odtoku plodové vody je nezbytná okamžitá hospitalizace a uložení těhotné v klidu na lůžku. Léčebný postup se řídí pokročilostí těhotenství. U těhotenství staršího než 36 týdnů se vyčkává 24 hodin a pak se obvykle vyvolají děložní stahy medikamentózně. U mladších těhotenství, vždy se jedná o závažné těhotenské riziko, je snaha prodloužit délku těhotenství a dát možnost plodu „dozrát“. Každý podobný případ se řeší přísně individuálně. K prevenci infekce jsou podávána antibiotika, k tlumení děložní činnosti léky, které se nazývají odborně tokolytika.

Infekce plodu při předčasném odtoku plodové vody se projeví horečkou, vzestupem počtu bílých krvinek, vysokou hladinou C-reaktivního proteinu, páchnoucím výtokem z dělohy, citlivostí dělohy při pohmatu. Zvýšení hladiny C-reaktivního proteinu (marker zánětu) ostatním projevům infekce obvykle předchází.

Vak blan a jeho puknutí nebo protrhnutí

Plodová voda a plod jsou zevně ohraničeny plodovými obaly. Plodové obaly jsou dvě tenké průsvitné blány. Vnitřní blána se nazývá odborně amnion a zevní chorion.

V posledních týdnech těhotenství se vlivem ojedinělých děložních stahů (poslíčků) rozepne dolní část dělohy a začínají se zde plodové obaly vyklenovat. Mechanická úloha vaku blan na rozšiřování a zánik děložního hrdla a později branky však není rozhodující. Hrdlo a branka se rozvinují i bez vaku blan, např. po předčasném odtoku plodové vody.

Vak blan před porodem dítěte praskne, nebo je protržen porodníkem nebo porodní asistentkou. Vzácně se stane, že vak je pevný a nepukne, vyklenuje se dokonce před poševní vchod. Tento průběh není pro dítě zcela bezpečný. Hrozí, že se tahem blan předčasně odloučí placenta.

Vak blan může samovolně puknout různě dlouhou dobu před začátkem porodu. Pak hovoříme o již zmíněném předčasném odtoku plodové vody. Obvykle však pukne v průběhu I. doby porodní.

Podle dnešních názorů není vak blan nezbytný až do úplného otevření děložní branky, kdy pukne obvykle samovolně. Jeho protrhnutím (odborně amniotomií nebo dirupcí) ve vhodném okamžiku (kdy je průměr děložní branky u prvorodičky cca 5–6 cm, u vícerodičky cca 3–4 cm) a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší. Vak se může protrhnout i dříve, ale to jen ve zvláště odůvodněných případech. Časné protrhnutí vaku blan může paradoxně porod prodloužit a plod je pak déle vystaven infekčnímu prostředí, před kterým ho plodové obaly celé těhotenství chránily.

Protrhnutí vaku blan provádí porodník nebo zkušená porodní asistentka, a to jemným háčkem při děložním stahu, kdy se háček do pochvy zavádí podél vyšetřujících prstů. Protrhnutí vaku blan háčkem je zcela nebolestivé pro matku i pro dítě. Maminka musí být vždy o protrhnutí vaku blan včas informována i s ohledem na to, že výkon není nebezpečný.

Kontrola plodové vody

Správné načasování protrhnutí vaku blan je důležité i pro kontrolu plodové vody, která má být čirá. Je-li zabarvena nebo zkalena, může to znamenat ohrožení zdraví plodu. Zkalená plodová voda je vždy signálem pro převedení rodící ženy na vyšší úroveň sledování. Dítě bývá okamžitě a zpravidla kontinuálně do konce porodu kontrolováno monitorovacím systémem. V případě zkalené plodové vody nastává častěji operační ukončení. Např. zabarvení plodové vody do zelena způsobuje stolice dítěte, odborně se stolice plodu nazývá smolka. Stolice plodu se dostává do plodové vody, když bylo dítě vystaveno často pouze na přechodnou dobu nedostatečnému přívodu okysličené krve z placenty.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Komentáře