Vědci se však zaměřili na vitamin D mnohem podrobněji a zjistili, že je pro organismus mnohem důležitější, než se zdálo. Nejkritičtějším obdobím je pak těhotenství a první měsíce po porodu.
Všichni kojenci dostávají vitamin D jako prevenci proti křivici Také pacienti s opakovanými frakturami, osteoporózou a osteomalacií jako lék…
Kam nechodí slunce, chodí lékař
- Vitamin D se někdy nazývá jako sluneční vitamin. To proto, že se přirozeně tvoří v kůži po osvitu slunečním zářením. Pokud tedy nechodíme na sluníčko, téměř nemáme šanci si zajistit jeho dostatek. Vitamin D je samozřejmě taky v potravních zdrojích. Ale jeho příjem z potravy je velmi, velmi nízký, protože nejbohatším potravinovým zdrojem je rybí tuk (tresčí olej, losos, tuňák, ústřice, pstruh), menší množství pak najdeme v plnotučném mléce nebo ve vaječném žloutku.
- Vitamin D k dispozici je též v lékárnách v několika formách: rybí tuk, přípravky na předpis, volně prodejný samostatně a v doplňcích jako součást multivitaminů.
- Vitamin D je název pro různorodou skupinu látek (kalciferolů), které organismus získává z potravy nebo účinkem slunečního záření. Tyto zdroje si organismus musí přeměnit na biologicky aktivní formy, teprve pak jej využije. V prvním kroku vzniká kalcidiol, jehož hladinu v krvi umíme měřit, a následně finální biologicky účinná forma – kalcitriol, někdy také nazývaný jako D hormon. Proč? Protože jeho účinky se projeví na mnoha místech těla a ovlivňuje také 3-5 % lidského genomu.
Kde vzniká kalcitriol?
Především v buňkách ledvin – zde vzniklý kalcitrilol řídí využití vápníku (kalcia – odtud všechny názvy) v těle. Ovlivňuje jeho vstřebávání ze střev, ukládání v kostech, brání jeho nadbytečným ztrátám a řídí další využití vápníku v těle – např. zavápňování v případě zlomenin. Kosti jsou prvním místem, o kterém se v souvislosti s vitaminem D mluvilo. Zjednodušeně lze říci: zdraví kostí = vápník + vitamin D.
Nově odborníci zjistili, že se kalcitriol tvoří na dalších 36 místech, například v ostrůvkových buňkách pankreatu, mozku, v hladké svalovině cév, placentě, srdeční, kosterní a hladké svalovině, játrech, prostatě, mléčné žláze, tlustém střevě, lymfatických uzlinách, kmenových buňkách krvetvorby, reprodukčních orgánech, vlasových folikulech a dalších. Kalcitrilol vzniklý na těchto místech zde taky přímo působí. lze tedy hovořit o tzv. endokrinních mikrosystémech. Jsou to místa, která nutně potřebují kalcitriol pro svou správnou funkci. Ve spojení s vitaminem D jsou nově skloňovaná a zkoumaná. V 21. století tedy platí, že nedostatek vitaminu D, resp. kalcitriolu, tedy není spojován jen se zdravím kostí, ale ovlivňuje celkové zdraví organismu.
Jak působí endokrinní systémy
Kardiovaskulární systém – nízká hladina vitaminu D způsobuje zvýšení krevního tlaku, při normalizaci kalcidiolu pak dochází k jeho stabilizaci.
Obezita – tukové buňky zvýšeně kalcidiol vychytávají a uskladňují jej a jen obtížně jej pak vypouštějí do oběhu. Proto mají obézní jedinci zdravotní obtíže vycházející z nízké hladiny kalcidiolu.
Diabetes – snížená nabídka kalcidiolu ovlivňuje tvorbu inzulinu a významně přispívá k inzulinové rezistenci – snižuje se využití inzulinu v tkáních, především ve svalech. Důležité je, že situace je, jako u předchozích, často vratná a po úpravě hladiny kalcidiolu se vše normalizuje.
Nádorová onemocnění – kalcitriol má vliv na nádorová onemocnění prsu, prostaty a střev. Je tedy potenciálním „onkologickým preparátem”.
Centrální nervový systém– kalcitriol je důležitý při vývoji mozku plodu a také v prvních měsících života. Celoživotně se podílí na detoxifikačních a regeneračních procesech centrálního nervového systému. Přispívá k psychickému a nervovému zdraví.
Svaly a kosti – nedostatek vitaminu D se projevuje oslabením svalových skupin (vadné držení těla, skolióza…), kýlou, poklesem peristaltiky střev či vadnou polohou těla plodu v děloze. U dětí může způsobit růstové bolesti, vrozenou luxaci kyčlí, kloubní hypermobilitu, artrózy…
Imunitní systém – ovlivňuje vrozenou i získanou imunitu. Kalcitriol dokáže zablokovat autoimunitní reakce organismu. Je významným imunomodulačním činitelem.
Těhotenství a fetální programování
Nedostatek vitaminu D během těhotenství ovlivňuje matku, ale i budoucí zdraví dítěte. Může být rizikovým faktorem k pozdějšímu vzniku řady civilizačních onemocnění – roztroušená skleróza, deprese, Parkinsonova choroba, schizofrenie, autismus, hypertenze, diabetes, metabolický syndrom, osteoporóza a nádorová onemocnění.
Kdysi se říkávalo, že s každým těhotenstvím přijde matka o zub, tato pověra je spojena s tím, jak dnes již víme, že vitamin D brání odvápnění organismu matky, zejména v posledním trimestru, kdy vrcholí osifikace zavápňování) plodu. Jeho vliv na hladkou svalovinu brání vadné poloze plodu a pozitivní vliv na imunitu pomáhá ženě vyhýbat se infekcím. V metabolické oblasti chrání matku před vznikem zvýšeného tlaku a je prevencí vzniku preeklampsie a těhotenské cukrovky. Což jsou onemocnění, která nejen komplikují těhotenství, ale jsou také rizikovým faktorem pro plod a jeho vývoj.
U miminka se podílí na správném dělení buněk, správném nastavení vrozené imunity a ukazuje se, že ovlivňuje nastavení fungování dalších orgánů (tzv. fetální programování), což se může pozitivně projevit až v průběhu života miminka. Vzniknou-li nějaké chyby v nastavení funkčnosti orgánů v prenatálním období, pak se jejich důsledky mohou objevit až později v podobě onemocnění popsaných výše. Základy zdraví dalších generací tedy dostáváme už v prenatálním stádiu. Je tedy velmi důležité zajistit v průběhu těhotenství dostatečný přísun vitaminu D. Ve Finsku, kde je největší výskyt cukrovky typu I (“vrozené”) z celé Evropy dochází k plošnému užívání vitaminu D pro podporu funkce slinivky břišní. V USA se zase intenzivně studuje vliv vitaminu D na autismus, ADHD a hyperaktivitu dětí a existuje národní program suplementace těhotných vitaminem D. VČR zatím žádný podobný program neexistuje, proto se budoucí maminky musí poohlédnout po vhodném řešení samy.
Jak si zajistit dostatečnou saturaci vitaminu D
Naše zeměpisná šířka už je v krizovém pásmu, protože sklon slunečních paprsků je již nedostatečný, také smogová situace negativně ovlivňuje vlastní výrobu vitaminu D. Co se týká ročních období, od října do dubna si již organismus nedokáže vytvořit ze slunečního záření vitamin D sám. V letních měsících je dostatečná intenzita slunečního záření většinou jen mezi 9 – 15 hod. Také používání ochranných krémů zabraňuje aktivnímu vytváření vitaminu D (ochranný krém s faktorem 9 snižuje tvorbu vitaminu D až o 97%). Výživa také není ideální.
Je důležité si zapamatovat, že…
- Vitamin D je pouze substrát bez biologické účinnosti a vyžaduje enzymové zpracování organismem. Substrát vzniká v kůži po ozáření UVB zářením ze slunce nebo jej dodáme tělu v potravě. Prioritně je využíván k osifikaci (zavápňování) kostí. Mikrosystémy jsou funkční, pokud na ně kalcidiol „zbude“.
- Vitamin D je vlastně hormon D a má široké působení v organismu. Je důležité jej proto nahrazovat zvláště v zimních a jarních měsících, u rizikových skupin celý rok. Samotvorba má totiž své limity.
- O vyšších dávkách vitaminu D rozhoduje lékař po změření hodnot v krvi.
Jaké jsou v rizikové skupiny populace
- těhotné ženy, plody a kojenci
- děti – často nemocné s autoimunitními onemocněními
- vegetariáni, vegani a obézní jedinci
- kardiaci, diabetici a stavy po centrální mozkové příhodě s parézou
- senioři a osoby bez sluneční expozice
Je tedy potřeba zvýšit suplementaci vitaminem D? U nás je vitamin D podáván kojencům do 12–18 měsíců věku. V současné době odborníci apelují, že by některým dětem z rizikových skupin měl být podáván déle. Stejně tak jako často nemocným dětem, dětem tmavší pleti a obézním a také těhotným ženám a pacientům se symptomy hypovitaminózy D.