in

Těhotenská cukrovka

Cukrovka diagnostikovaná během těhotenství

Počet diabetiků se každým rokem nebezpečně zvyšuje. Předpokládá se, že v roce 2025 se jejich počet zvýší až na 300 milionů. S tímto rapidním nárůstem  se zvyšuje i počet žen, u kterých je cukrovka diagnostikovaná během těhotenství.

Devět měsíců, během kterých se žena připravuje na narození svého dítěte, je pro její organismus velkou zátěží. Toto období je jednou z nejvýraznějších etap života, kdy “propuknou” nemoci, o kterých žena často nemá ani tušení. Jednou z nich je i cukrovka (tedy diabetes mellitus).

V praxi se však často zaměňují dva podobné pojmy – těhotenská cukrovka a těhotenství ženy dlouhodobě trpící cukrovkou.

Cukrovka zjištěná v těhotenství postihuje asi 5 % těhotných žen. Na úpravu hladiny cukru v krvi je zapotřebí dieta s omezeným příjmem sacharidů (250–300 g denně).

Doc. MUDr. Josef Michálek, CSc., objasňuje: “O těhotenské cukrovce hovoříme tehdy, když byla u ženy diagnostikována až v graviditě. Ve většině případů se u těhotných žen jedná o lehce zvýšené hodnoty krevních cukrů, ale stane se, i když to naštěstí není časté, že se jedná o pacientky, které potřebují léčbu inzulínem. Ale to je spíše rarita. Pro tyto ženy je důležité, aby si nechaly kontrolovat hladinu krevního cukru a aby chodily k diabetologovi hlavně po ukončení gravidity, protože část z nich je právě v budoucnosti možnými kandidátkami diabetu. Je to stav, kdy byly diagnostikovány patologické výkyvy krevního cukru, které by už byly považovány za diabetes, ale stačila dieta, která hodnoty upravila. Avšak z perspektivního hlediska se musíme kontrolovat, jak to bude po skončení gravidity.“

Jednatřicetiletá Jana překonala těhotenskou cukrovku. Dnes je pro ni už dávnou vzpomínkou. Říká: „Těhotenskou cukrovku mi zjistili ve 24. týdnu těhotenství. S manželem jsme se právě stěhovali do nového bytu. Můj cukr hodně ovlivnil velký stres. Po návštěvě u diabetoložky jsem musela začít s dietou. Po týdnu byl můj profil 8,1 – 8,1 – 5,4. Ani přes přísné dodržování diety se můj stav nezlepšil. Jednoho dne jsem si po vydatném obědě dokonce naměřila 11,4 mmol/l. Moje diabetoložka právě v tom čase neordinovala. Známá mě doporučila ke své lékařce. Ta mi upravila dietu s ohledem na mé těhotenství. Svůj jídelní lístek jsem si upravila podle naměřených hladin krevního cukru. Vydatně mi v tom pomáhal manžel, který se přizpůsobil nárokům na stravu a i takto mě podpořil. Je pravda, že mi poslední měsíce těhotenství daly zabrat, ale zvládla jsem to bez léků. Největší odměnou pro mě byla naše dcerka, která se narodila bez zjištěné cukrovky. Ještě měsíc po porodu jsem sledovala hladinu svého krevního cukru. Naštěstí se všechno upravilo, ale od těch osudných měsíců si i tak dávám pozor na to, co jím.“

Dva typy

Těhotenská cukrovka často patří k 1. typu cukrovky. Vyskytuje se tehdy, jestliže jsou beta buňky pankreatu nefunkční a neprodukují inzulín potřebný pro kontrolu hladiny cukru v krvi. Navzdory tomu, že cukrovka 1. typu se může objevit v kterémkoli věku, nejčastěji se vyskytuje u dětí a mladých lidí do 35 let. Právě tento typ cukrovky se u těhotných žen vyskytuje častěji než 2. typ, který vzniká postupným selháváním beta buněk pankreatu, běžně vylučujících inzulín po přijmutí potravy do organismu.

U 2. typu diabetu je vylučování inzulínu do organizmu pomalé a nedostačující. To znamená, že po konzumaci jídla organismus nemá dostatek inzulínu potřebného na zpracování potravy a hladina cukru v krvi vzrůstá. Cukrovka 2. typu se objevuje spíše u starších lidí a často ji doprovází nadváha a obezita. Toto onemocnění se v některých rodinách vyskytuje dědičně a ženy trpící tímto typem mají těhotenství o mnoho těžší.

Ale i když statistiky vypadají hrozivě, situace je dnes oproti předchozím rokům daleko pozitivnější. MUDr. Michálek říká: “V případě žen, které trpí cukrovkou už od dětství, vidíme v léčbě velký pokrok. Před takovými dvaceti lety potřebovala tato žena pět či šest těhotenství na to, aby se konečně dočkala vytouženého dítěte. Časté byly porody mrtvých plodů, potraty, těžce poškození novorozenci. Dnes je díky monitorovacím metodám situace výrazně jiná. Přispěla k tomu i intenzivní léčba a komplexnější péče.”

Kontrola cukru

U obou typů cukrovky je potřeba kontrolovat hladinu cukru v krvi. Ta u nemocných, narozdíl od běžné populace, kolísá. Nevyvážená hladina způsobuje mnohé komplikace – oční choroby (až slepotu), onemocnění ledvin, tzv. diabetickou nohu, ale i poruchy kardiovaskulárního systému. Jaká je tedy optimální hladina  cukru v krvi? Tomuto parametru říkáme glykémie a u zdravého člověka je poměrně stálá. Základní rozpětí je od 3,3 do 6,0 mmol/l (milimolů na litr) . Hladina cukru nad úroveň 6,0 mmol/l se nazývá hyperglikemie a hladina pod normou 3,3 mmol/l se označuje jako hypoglikemie.

Nejen těhotné diabetičky využívají na udržení hladiny cukru v krvi inzulín. Jen málokdo ví, že inzulín je hormon vylučovaný beta buňkami pankreatu, který umožňuje živému organizmu zpracovat přijatý cukr ve stravě. Inzulín objevil lékař Frederik Grant Banting tak, že z hovězího pankreatu extrahoval účinný inzulín. Banting za svůj objev dostal Nobelovu cenu. První inzulínové vzorky však použil bostonský diabetolog E. P. Joslin a tak se inzulín rozšířil do celého světa. V našich končinách se začal vyrábět v roce 1926.

Dnes už známe více druhů inzulínu

Může být rychle působící – jsou to čiré roztoky krystalického inzulínu, které po aplikaci účinkují za 15 až 30 minut a vrcholu dosahují během 1 až 3 hodin. Středně rychle působící inzulín se dělí na více podskupin. Po aplikaci nastupuje účinek průměrně od 1 do 3 hodin, přičemž vrcholu dosahují mezi 4. až 12. hodinou od aplikace. Jejich účinek trvá do 24 hodin. Dlouhodobě působící inzulín začne účinkovat během 3 – 4 hodin od aplikace, vrchol účinku může trvat až 30 hodin.

Rizika s podáváním inzulínu jsou dnes minimální, vždyť po celém světě si jej aplikují i malí školáci a starší lidé na sklonku života. Ani u těhotných žen s diagnózou diabetu se už ničeho nemusíme obávat. MUDr. Michálek:  “Ne, v žádném případě tu nemůžeme hovořit o nebezpečí. Jde pouze o to, aby během těhotenství byla léčba diabetu úměrná. Kdysi byl problém v tom, že jsme neměli možnost sledovat hladinu krevního cukru. Dnes, když už si těhotná žena může perfektně monitorovat vliv inzulínové léčby na glykemii, to není problém.“”

Důležitý však není jen čas, ale i složení stravy

Podřídit se nemoci?

Odpověď je jednoznačná. V tomto případě je nemoc větším pánem. A to nejenom v přísném dodržování pitného a stravovacího režimu a kontrole cukru. Diabetičky jsou náchylnější i na zánětlivé nemoci a poruchy menstruačního cyklu. Gynekologické prohlídky by proto měly absolvovat častěji a svému zdravotnímu stavu by měly podřídit i své těhotenství. Více už MUDr. Michálek: “Zásadně by žena, která má cukrovku a chce dítě,  měla otěhotnět programově. I když je pravda, že některé diabetičky neotěhotní plánovaně, ale v tomto směru bych doporučoval, aby si primárně zabezpečily co nejoptimálnější podmínky pro početí dítěte a jeho zdárný vnitroděložní vývoj. Protože zákeřnost spočívá v tom, že nejčastější poškození plodu je záležitostí prvních týdnů po otěhotnění. Když kontrola diabetu v tomto období není dostatečná, může nastat velký problém. Proto se doporučuje, aby se diabetička po otěhotnění kontrolovala častěji a aktivněji přizpůsobila  léčbu změněným podmínkám. Přece jen těhotenství celkově znamená pro organizmus zátěž a je zřejmý počet různých výkyvů.”

Jelikož hyperglikemie může podporovat vrozené vady plodu, těhotné diabetičky častěji podstupují ultrazvukové vyšetření. Nebezpečný je i samotný porod, kdy může dojít k infekci. Děti diabetiček se také častěji rodí s novorozeneckou žloutenkou. Po narození musí podstoupit vyšetření na zjištění diabetu, jelikož je vysoké procento pravděpodobnosti, že budou jeho nositeli.

Strava

Moudrost, která říká, že s výchovou dítěte je třeba začít dvacet let před jeho narozením, má v tomto směru úplnou pravdu. Cukrovkářky by totiž neměly radikálně měnit svůj jídelní lístek až v momentě, kdy zjistí, že jsou těhotné. Jejich strava by měla být vždy pestrá a vyvážená. Jestliže žena před těhotenstvím kouří, konzumuje ve vyšší míře alkohol, jí tučná jídla a vyhýbá se zelenině a ovoci, její organizmus je během devíti měsíců těhotenství vystaven větší zátěži.

I těhotné diabetičky musí dodržovat dietu. Na kontrolu množství cukru jim slouží tabulky, které najdou v diabetologických ambulancích. V čem spočívá úprava stravy? Má dodat do organismu co nejmenší množství cukru, aby byly nároky na jeho zpracování co nejnižší. Dávky stravy by proto měly být menší a jíst by se mělo častěji. Jedno bohaté jídlo totiž může vyčerpat celou dávku inzulínu, která původně byla určena na delší dobu. Častá strava v malých dávkách  spotřebovává inzulín plynule a to má dobrý vliv na další vývoj onemocnění. Vyplavování zpomalují tuky a bílkoviny přidané v cukrech.

Důležitý však není jen čas, ale i složení stravy.

Pokud žena sní na snídani jen sladké pečivo, z jejího organismu se vyplaví více inzulínu, než když svoje první jídlo doplní zeleninou. Právě zelenina, ovoce a celozrnné výrobky napomáhají pomalejšímu a pozvolnějšímu uvolňování cukru, protože obsahují bílkovinu. Je však zapotřebí se vyhýbat sterilizované zelenině a zavařenému ovoci, protože obsahují cukry. I některé druhy ovoce (meloun, hrozny …) obsahují hodně cukru, proto jejich konzumace musí podléhat přísné kontrole glykémie.

Každá těhotná diabetička musí dobře znát svůj zdravotní stav. Příliš velká námaha, nechutenství, zvracení a ještě mnohé další faktory, kterým je vystavována, způsobují, že hladina cukru je téměř stále více či méně rozkolísaná. Neméně důležitý je fakt, že cukrovka výrazně souvisí s psychickým stavem, což u přecitlivělých budoucích maminek hraje také svoji roli. Ale i v Česku žije mnoho žen, které ani tato choroba neodradila od toho nejkrásnějšího poslání – být matkou. A na cestě za tímto štěstím je i tato choroba jednou z překonatelných překážek.

Těhotné diabetičky, dbejte na:

  • dodržování diety a pitného režimu
  • vyhýbání se alkoholu a kouření
  • pravidelné lékařské kontroly
  • důslednou regulaci hladiny glykémie

Tabulka sacharidů  (obsah sacharidů ve 100 g potraviny)

Moučné a pekařské výrobky
Mouka, krupice 75 g sacharidů ve 100 gramech
Rýže vařená 30 g
Rýže syrová 80 g
Těstoviny vařené 30 g
Těstoviny syrové 72 g
Ovesné vločky 68 g
Strouhanka 78 g
Chléb 50 g
Knäckenbrot 70 g
Rohlíky a housky 60 g
Suchar dietní 81 g
Knedlík houskový 50 g
Knedlík bramborový 40 g

Luštěniny
Čočka vařená 16 g
Čočka syrová 60 g
Fazole vařené 21 g
Fazole syrové 62 g
Hrách vařený 28 g
Hrách syrový 60 g

Mléko a mléčné výrobky
Mléko 1 dl 5 g
Jogurt 250 ml 19 g
Tvaroh 5 g
Mléko kond. nesl. 12 g
Sýr v průměru 2 g

Maso a masné výrobky
Maso 0 g
Játra 5 g
Uzeniny, masné výrobky průměrně 5 g

Vajíčka, houby 0 g

Zelenina
Brambory 20 g
Mrkev 9 g
Květák 3 g
Rajčata, paprika 4 g
Ředkvičky 3 g
Kapusta 8 g
Kedlubna 5 g
Okurky salátové 2 g
Salát hlávkový 2 g
Zelí hlávkové 3 g
Špenát 3 g
Hrášek mražený 12 g

Ovoce
Banány 23 g
Broskve 12 g
Citróny, grepy 6 g
Hrušky 15 g
Jablka 13 g
Pomeranče 8 g
Ringle, švestky 15 g
Třešně 13 g
Hrozny 15 g
Ořechy 12 g
Jahody 8 g
Meloun 4 g

Pozn. U zeleniny a ovoce jsou hodnoty díky různorodosti druhů s odlišným množstvím sacharidů jen přibližné.

Rovnice na přepočet

100 : počet gramů sacharidů ve 100 g jídla x povolená dávka jídla = dovolená gramáž  daného jídla
Např. Víte, že na snídani můžete 40 g sacharidů (tj. povolená dávka jídla) a máte chuť na chleba:
100 : 50 (chleba – z tabulky) x 40 = 80 g, tzn. že na snídani si můžete dát 80 g suchého chleba s něčím, co už žádné sacharidy neobsahuje (např. vajíčka) nebo snížit množství chleba a potom si můžete přidat něco nízkosacharidového, jako je máslo, šunka či rajčata.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře