Nepotřebuji zadní vrátka

Sterilizace – poměrně jednoduchý zákrok spočívající v přerušení vejcovodů, což znemožňuje, aby se při styku potkalo vajíčko se spermiemi.

Vaječníky ženy fungují dále, cyklus probíhá normálně, nedochází k žádným hormonálním změnám. Zralé vajíčko putuje vejcovodem, kde svoji cestu také ukončí. Stejně je tomu i u žen bez sterilizace, pokud nedojde k oplodnění. Pouze když se vajíčko střetne ve vejcovodu se spermií a dojde k jejich splynutí, pokračuje ve své cestě až do dělohy, kde se při vhodných podmínkách uhnízdí.

Přemýšlím, proč nám slovo sterilizace způsobuje mrazení v zádech.

Přiznám se, že když mi ji těsně před druhým porodem císařským řezem doporučili, zůstala jsem ležet jako omráčená a zaujala jsem jednoznačně odmítavý postoj. Podepsala jsem prohlášení, že ji navzdory doporučení odmítám. Neváhala jsem ani minutu.

Když jsem otěhotněla potřetí, obavy byly na místě. Od prvního porodu uběhly 3 roky a od druhé jen rok a půl. Člověk už přemýšlí jinak, když má děti, bojí se o sebe, cítí zodpovědnost za svoje děti, nikdo si nepřeje zanechat po sobě sirotky. Jenže interrupce vůbec nepřicházela v úvahu. Bylo to prostě naše dítě, a i když to ze začátku vypadalo trochu beznadějně, protože jsem krvácela, poctivě jsem několik týdnů ležela, jen aby se maličké udrželo.

V průběhu těhotenství se mi v hlavě čas od času vynořovala otázka sterilizace, zjišťovala jsem si, co to obnáší, pokoušela jsem se najít zkušenosti jiných, ale těch se člověk příliš nedopátrá. Dočte se a doslechne jen mýty o sterilizaci: “Žena přibere, žena rychleji stárne, žena ztratí ženskost…” Atd.

Tak jsem se spolehla na fakta. Co se může v mém těle změnit, když se přeruší vejcovody? Čím se odlišují ženy, které mají neprůchodné vejcovody kvůli cystám? Často o tom ani nevědí… Usoudila jsem, že jediné problémy, které mohou nastat, jsou psychického rázu, pokud se neztotožním s myšlenkou, že už další děti mít nebudu. A tu se vynořila protiotázka: Co když znovu otěhotním? Budu riskovat čtvrté těhotenství po třech císařských řezech? Anebo budu používat jiné formy antikoncepce? Za spolehlivou považuji hormonální antikoncepci a nitroděložní tělísko. Obě tyto alternativy jsou však podle mne větším zásahem do organismu než přerušení vaječníků. Ale to už si musí zvážit každá žena sama.

Nevratnost zákroku je zřejmě tím strašákem, proč tak mnoho žen sice o sterilizaci uvažuje, ale nakonec si radši nechá zadní vrátka.

A potom, o 10–20 roků později, si třeba řeknou, že to raději měly podstoupit a ušetřily by si tak kopec starostí. I na tu nevratnost jsem mnohokrát během rozhodování myslela. Ano, stačí mi tři děti, ale co když se něco tragického stane? Co kdybych o děti přišla? Takové a jiné podobné myšlenky napadnou asi každého. Jaká je pravděpodobnost, že se něco takového stane? A jaká je pravděpodobnost, že když nepodstoupím sterilizaci, neplánovaně otěhotněním? Moje odpověď – určitě větší. Co udělám, když znovu otěhotněním? Interrupci nepřipouštím. A co když dítě nebo já (nebo oba) během těhotenství umřeme?

Příliš mnoho otázek, ale jen já sama jsem si na ně mohla odpovědět. Každý sám rozhoduje o svém životě.

Řekla jsem, že nepotřebuji zadní vrátka. Dětské domovy jsou plné opuštěných dětiček, je tu také stále možnost umělého oplodnění. Ale co je podstatné: nežiji svůj život pro zadní vrátka, ale pro přítomnost. Pro své nejbližší – manžela a naše tři štěstíčka. Chci odhodit alespoň jednu starost, a to neplánované těhotenství.

Už to budou dva roky, co jsem podstoupila sterilizaci. Cítím se skvěle, nemám ani kilo navíc a nevidím na sobě žádné změny. Myslím, že maminky, kterým se po porodu nepodařilo zhubnout, hážou vinu na sterilizaci (pokud ji podstoupily). A přitom příčina kil navíc bude zřejmě někde jinde. I bez sterilizace by byly nejspíš takové, jaké jsou…

Sterilizace je dobrá volba, pokud neplánujete další dětičky. Nebojte se jí. Nezabíjejte svoje nenarozené děti jen proto, že se vám právě nehodí.

Věřím, že jsem vám aspoň trošku pomohla při rozhodování, pokud o tomto řešení uvažujete. Já jsem svého rozhodnutí zatím nelitovala ani jediný den a doufám, že to tak bude i nadále. Miluji děti, těhotenství je krásné, miminka úžasná, ale já cítím, že tři děti jsou pro mě tak akorát, aby zůstal prostor pro každého… A kousíček i pro mě.