Před odchodem na mateřskou mě ani v nemenším nenapadlo řešit, co bude, až se miminko narodí. Neděste se – samozřejmě nemám na mysli přípravu dětské výbavičky, koupi kočárku, přípravu dětského pokojíčku, postýlky atd. Spíše věci ”běžného charaktere” – všední dny. Jak takový život s dítětem vlastně vypadá? Co člověk celé dny dělá?
Se slzami v očích, překypujícím bříškem a větou “Za půl roku budu zpátky…” jsem se loučila se svými kolegy. Prostě jsem si nedokázala představit, že bych mohla žít bez svojí „milované“ práce, mimo dění, bez cestování…
Prvních pár dnů mateřské bylo více než příjemných – odpočinek, spánek, žehlení minioblečků, došívání zavinovačky… Pak bylo najednou všechno hotovo. – Služební telefon přestal definitivně vyzvánět, byt byl připraven na příchod nového člena domácnosti, velké břicho mi už nedovolovalo spát a kopance naší malé dračice mi umožňovaly přesuny pouze v dosahu 20 min. (od záchodu k záchodu…).
Poprvé jsem se vylekala: “Vůbec nevím, co si mám počít.” Veškeré moje přátele tvořili kolegové ze zaměstnání, byt jsme dřív používali s manželem spíše jako “noclehárnu” – “Nikoho tady neznám…,” děsila jsem se. Naštěstí ne dlouho.
Zasedla jsem k počítači a po pár dnech jsem narazila na svoje první kamarádky – i když jen virtuální. “Zapletla” jsem se do internetové diskuze “stejný měsíc porodu” a jsem v ní zapletená dodnes. Z virtuálního přátelství se v mnoha případech stala opravdová … a člověk tak nějak zjistil, že není na mateřství sám…
Po několika prvních týdnech po porodu, které s odstupem doby nazývám “černá díra” nebo také “mlha přede mnou, mlha za mnou” a ze kterých si pamatuji jenom příšernou únavu (svoji i manželovu), neustálý křik naší malé dcerky a také číslice digitálních hodin na naší troubě v kuchyni – 0:30, 1:30, 2:30… (každá minuta noci se zdála být nekonečná), jsme s manželem dospěli k názoru, že musíme situaci řešit. Byla jsem na muže protivná, často jsem brečela, křičela a vyčítala mu, že on může chodit do práce, zajít si na oběd s kolegy a já tady pořád jenom trčím zavřená se řvoucím dítětem.
V hlavě mi vyvstávaly všechny katastrofické příběhy “zasloužilých matek”, ve kterých hlavní hrdinka – máma na mateřské – musí zákonitě po několika týdnech totálně “zblbnout”, přestat se vyjadřovat ve větách, nosí jenom tepláky, nechodí ke kadeřníkovi… Přepadla mě panika…
Můj muž naštěstí zachoval chladnou hlavu (jako vždy – ostatně kvůli tomu jsem si ho kdysi vzala). Projevil uznání a snahu mi pomoci. A tak se pomalu začalo blýskat na lepší časy: manžel na sebe přebral koupání a ukládání dcerky dva dny v týdnu, tchyně mi občas přinesla uvařený oběd, s kamarádkou a dětmi jsme poprvé vyrazily na výlet se zastávkou v baby friendly restauraci…
A teprve když se člověk zklidní a začne hledat a uvažovat, zjistí, že způsobů, jak zabránit “zblbnutí” na mateřské, je obrovská spousta.
A právě o nich bych chtěla dnes psát. Nejedná se o žádné osvědčené rady nebo rady promovaného psychologa – spíše jsou to tipy, triky a fígle maminek, které jsou ve stejné situaci jako vy nebo já. Krátký výčet je výsledkem dlouhého dotazování a vyptávání a určitě samy přijdete na spousty dalších možností. Snad vám tyto budou alespoň inspirací.
Máma jako žena
I když se na mateřské točí prakticky všechno kolem dítka, tentokrát začneme od maminky a jejich každodenních starostí…
Maminky si často stěžují na nedostatek času “na sebe”, na tělesnou kondici a postavu po porodu, které jim zrovna nepřidávají na sebevědomí… Jak tedy jiné mámy tuto situaci řeší?
Zkuste každý den začít sprchou.
Nemyslete jenom na dítě, ale snažte se, abyste se vy cítila dobře. Svlékněte se z pyžama, dejte si osvěžující sprchu, oblékněte se pohodlně a vkusně, učešte si vlasy, případně naličte obličej… Budete se divit, ale brouček to bez vás chvíli vydrží a vy se budete cítit sebevědoměji a lépe. Pokud ráno nemůže pohlídat manžel, vezměte si miminko s sebou do koupelny v autosedačce, polohovacím lehátku nebo později v židličce či jej na chvíli nechejte v bezpečí v ohrádce s hračkami…
Když vám někdo nabídne pomoc (babička, tchyně, kamarádka atd.), nemyslete hned na hrůzy (“co všechno by se mohlo stát”) a nabízené pomoci využijte.
Mohou dítě vzít třeba na procházku, pohrát si s ním v pokojíčku, uvařit a přinést vám chutné jídlo nebo kupříkladu vyžehlit prádlo. A vy si alespoň v klidu můžete vypít kávu, skočit si koupit něco pro radost, upravit si nehty, dát horkou lázeň, podívat se na film, přečíst knížku … zkrátka dělat něco, co je vám příjemné a co vás na chvíli odvede od role matky.
Zapojte partnera do péče o dítě
Zpočátku tím asi nebude příliš nadšený, pak se ale situace změní – děťátko začne komunikovat a táta bude najednou “v sedmém nebi” a bude si vychutnávat každou vteřinu strávenou s dítětem. Odkažte na partnera třeba koupání, přebalování nebo hodinu hraní s dítětem denně. Vyšlete ho na procházku s kočárkem nebo na pískoviště. Ty časy, kdy tátové s kočárkem nebyli k vidění, jsou dávno pryč.
Úklid domácnosti – tady rozhodně není třeba nic přehánět
Okolí chápe, že máte dítě a že tedy nebudete mít každý den utřený prach, vytřenou podlahu a vycíděné příbory. A rozhodně se nesnažte tyto práce stihnout ve “svém volném čase” – s domácností vám přece může také pomoci partner nebo rodina, a pokud nejsou v dosahu a je to alespoň trochu ve vašich možnostech, tak se nestyďte a pořiďte si paní na úklid. Nejde o žádný luxus nebo “buržoazní přežitek”. Pokud k vám zajde třeba jednou za 14 dní, bude se její odměna počítat spíše na stokoruny než na tisíce.
”Manžel mi sám navrhl, že se bude starat o úklid kuchyňské linky a obsluhu myčky.”
Šárka, dcera Terezka (1,5 roku)
A když už jsme u paní na úklid – popřemýšlejte také o “paní na hlídání”. Zvláště pokud nemáte prarodiče v dosahu nebo jsou sami příliš zaměstnaní. Z paní na hlídání se může stát rodinný přítel, nebo dokonce adoptivní babička. A vy si můžete naplánovat třeba večeři s manželem, příjemné posezení s kamarádkou u vína či nákupy.
Snažte se se svými kamarádkami najít i jiná témata hovoru, než jsou děti. Na mateřské jsou děti středem vesmíru a maminky často zůstávají v pozadí. Z toho pak někdy nabývají dojmu, že “jsou k ničemu” a nejsou schopny jiné konverzace než o dětech. Možná budete samy překvapeny, kolik máte s kamarádkami společných zájmů, které se netýkají dětí – sport, hudba, filmy, ruční práce…
Plánujte a používejte diář. Najednou uvidíte, že mateřská vůbec není stereotypní, tedy pokud se naučíte si na každý den něco naplánovat a každý den si pěkně užít.
Máma jako osobnost
Tuto část považuji já osobně za velmi optimistickou. Vlastně jsem chvíli přemýšlela, odkud se berou názory, že žena na mateřské “zblbne”. Maminky sršely nápady a optimismem. Co tedy dělají mámy pro sebe jako pro osobnost?
1.Vzdělávají se – existují jazykové kurzy, dálkové studium VŠ, maturitní studium, kurzy vaření, rekvalifikační kurzy a spousta dalších. Za zmínku stojí, že např. jazykové kurzy můžete absolvovat v doprovodu svého drobečka: existují totiž školy, které zabezpečují i hlídání dětí, takže se maminky mohou v klidu věnovat studiu.
2.Pracují – ani pracující maminky nejsou výjimkou. Pokud to zaměstnavatel umožní, vracejí se maminky zpět do práce na částečný či ještě menší úvazek nebo pracují z domova. Rozhodně není nad čím se pohoršovat – děťátko, které je v té době na hlídání (ať už u babičky, paní na hlídání nebo v jeslích), je obohaceno o nové sociální kontakty a s mámou jsou si navzájem mnohem více vzácní. Pracující maminky dokonce uvádějí, že se po návratu z práce dítěti věnují mnohem intenzivněji, než tomu bylo v době, kdy spolu trávili celé dny…
“Začala jsem jednou týdně zase učit, to znamená, že se převléknu z oblečku “na písek” za paní učitelku a vyrážím mezi lidi, kteří nejsou pobryndaní od jogurtu a nemají ve vlasech drobky… 
“
Dagmar, dcera Ema (22 měs.)
“Co dělám pro to, abych na mateřské nezblbla? Na to odpovím okamžitě – pracuji. Bez práce bych se zbláznila. Zvyšuji si tak sebevědomí, že nejsem na nikom závislá, a našemu vztahu s partnerem to také velmi prospívá. Jsme spolu, protože chceme, nikoliv kvůli financím.”
Vendula, dcera Danica (10 měs.)
3.Věnuji se svým koníčkům – ruční práce, hra na hudební nástroj, vaření, četba, filmy, docházení do kurzů keramiky, výtvarné kroužky, šití, fotografování – to je jen pár činností z nekonečného výčtu dalších. Také koníčkům je možné se věnovat v doprovodu dítěte, např. v Praze je možné navštívit s kojencem či batoletem i kino: ozvučení je tišší, světlo v sále pouze tlumené, před plátnem je hrací plocha pro děti a mužům je vstup zakázán – to aby mohly maminky nerušeně kojit. Po představení následují besedy s pediatry, psychology, vizážisty atd. I na výtvarné kroužky je možné vyrazit s dítětem – dítku se věnuje personál v dětském koutku nebo je pro maminky a děti zvlášť připraven speciální program.
“Řekla bych, že nejdůležitější je stále něco dělat. Cokoliv…”
Martina, syn Gabriel (12 měs.)
“Během druhé mateřské jsem začala hrát na hudební nástroj, teď už hraju s kapelou…”
Marta, dcery Nela (9 let) a Liliana (3 roky)
“Když se mi narodilo první dítě, objevila jsem asi 4 měsíce poté diskuzní server a s ním tři skvělé holky ze stejného města – doposud se stýkáme a podnikáme nejrůznější akce, včetně letních dovolených s dětmi bez tatínků…”
Jana, Honzík (18 měs.) a Amálka (3 roky)
“Někdy mám pocit, že jsem nikdy nebyla zaměstnanější než na mateřské – jednou týdně chodím s malou plavat, jednou týdně cvičit, jednou týdně chodím cvičit já a malá je v dětském koutku na hlídání…”
Alice, 3 děti – Kateřina (17 let), Michal (15 let), Janinka (13 měs.)
4. Sportují – aerobik, jóga, spinning, aqua aerobik, břišní tance a další. I tady existuje možnost výběru sportovního zařízení s dětským koutkem a kvalifikovaným personálem, který se vám skvěle postará o potomka.
Máma jako máma aneb co podniknout s prckem
1. Plavání – zřejmě nejčastější a nejoblíbenější činnost, protože zazněla z úst snad všech maminek. Plavání příznivě ovlivňuje motorický vývoj dítěte a přináší radost dětem i rodičům. Stojí asi za to zmínit, že je možné docházet na plavání s miminkem již od 3 měsíců (plavání ve vaně) a že kromě běžného plavání je také možné navštěvovat zařízení s bazénem s mořskou vodou – pro děti trpící kožními problémy. Na plavání je také možné využít příspěvku, který poskytují některé zdravotní pojišťovny.
2. Navštěvování sauny – v zimních měsících je možné s dětmi navštěvovat saunu. Sauna zvyšuje obranyschopnost a odolnost organismu. “Saunování” je vhodné již pro děti od tří měsíců, doba strávená v sauně by ale neměla přesáhnout 3 minuty. Pokud vás tento tip zaujal a chcete s dítětem vyrazit do sauny, konzultujte dobu, způsob a vhodnost pobytu v sauně raději s praktickým dětským lékařem nebo nastudujte odbornou literaturu.
3. Navštěvování solné jeskyně – odborníci doporučují návštěvu solné jeskyně jako skvělou prevenci onemocnění horních a dolních cest dýchacích nebo jako zmírnění příznaků onemocnění horních a dolních cest dýchacích.
“S dětmi dojíždím 1x týdně do solné jeskyně. Matýsek si hraje se solí jako s pískem a poslouchá pohádkové příběhy. Holčička si spokojeně spinká v autosedačce a já relaxuji…”
Lada, 2 děti – Matěj (3 roky), Leticie (6 měs.)
4. Cvičení pro děti – pravidelné cvičení pro děti, resp. matky s dětmi, je možné navštěvovat krátce po jejich narození. Na prvních hodinách se maminky dozvídají nové informace o vývoji děťátka, učí se správné manipulaci s miminkem, kojenecké masáže, vázání a nošení miminka v šátku atd. Pro děti od cca 6 měsíců mají lektorky připraveny první básničky, písničky a říkanky a také jednoduché cviky pro jejich správný psychomotorický vývoj. Jakmile začnou děti lézt, připraví jim lektorky překážkové dráhy a pro ještě starší děti jsou připraveny první kolektivní hry atd. Děti jsou ve společnosti jiných dětí, pohybují se, soutěží… Také na cvičení pro děti přispívají některé zdravotní pojišťovny.
5. Výtvarka pro děti – kurzy tvoření pro děti, různé školičky pro děti a jejich maminky. Zkušené lektorky připraví pro děti příjemnou zábavu a rozvíjejí tak jejich zručnost i fantazii. Maminky si zatím mohou s ostatními maminkami trošku poklábosit a vypít kávu nebo se třeba podílet na prvních výtvarných dílech svého miláčka.
6. Kurzy hudební výchovy – děti se svými maminkami mohou docházet na svoje první hodiny hudební výchovy už od svých 4 měsíců. Začínají s jednoduchými zvuky, poslechem hudby a s jejich vývojem se postupně dostávají ke zpěvu, rytmickým a pohybovým hrám až k hraní na hudební nástroj a učení všeho, co k hudební výchově patří. Nabídka je velmi zajímavá.
Cvičení, výtvarné kroužky nebo kurzy hudební výchovy se odehrávají v kolektivu. A to dětem pomáhá, aby si na kolektiv zvykaly a učily se sociálním vztahům. Stojí za zmínku, že kromě hlavní činnosti, kterou mají tyto kurzy v názvu, přispívají všechny aktivity taky ke správnému vývoji dítěte – psychomotorickému, rozvoji jemné motoriky, schopnosti učení atd.
7.Návštěvy mateřských center, dětských klubů a baby friendly zařízení – když se porozhlédnete, určitě najdete v okolí minimálně jedno z uvedených zařízení. Také tady je možné se setkávat s jinými maminkami a dětmi. Ať už se jedná o mateřské centrum, klub nebo třeba restauraci zařízenou “na děti”, můžete tady strávit příjemné chvilky a navázat nové kontakty, dát si kávu, dezert nebo třeba celý oběd. Kluby a dětská centra často nabízejí další aktivity, které se mohou překrývat s již výše zmíněnými.
8. Návštěvy kamarádek – nic objevného, říkáte si, ale přesto “to funguje”. Pokud máte kamarádku, která je také na mateřské, můžete si domluvit vzájemnou, i vícedenní návštěvu. Pozvěte ji na dva dny k vám, budete mít dost času si popovídat, jít společně na procházku nebo se věnovat nějakému společnému zájmu. Děti budou nadšené ze vzájemné společnosti, nového prostředí, hraček a her. Na oplátku můžete zase za nějaký čas vy přijet přespat ke kamarádce. Takové malé vybočení ze zajetých kolejí všedních dní prospěje vám všem.
Takto by se dalo psát dál, ale vás už určitě napadá spousta dalších tipů, triků a možností… Tak jen doufám, že už si žádná z vás nemyslí, že mateřská je nuda a stereotyp. Všechno to záleží jenom na nás. “Jaké si to uděláš – takové to máš…”
Komentáře