in

Dítě a nočník – víme jak na to!

Sousedovic Adélka nenosí plenky již od svých osmnácti měsíců, zatímco tomu vašemu andílkovi je už víc než 2,5 roku a ani za celý svět si nesedne na nočník.

Adélčina maminka vám u kávy už několikrát vysvětlila svoji strategii “operace nočník” se závěrečným konstatováním “Vždyť je to tak jednoduché” – ale nezabralo to.

Každé dítě je zkrátka jiné a to, co platilo na sousedovic tři děti, nemusí platit na to vaše. Je jistě užitečné poznat více rodičovských taktik, protože jeden z těchto triků může zabrat i u vás doma. My vám nabízíme alespoň všeobecný návod vypracovaný na základě zkušeností profesionálů i rodičů, který by vám měl pomoci k dosažení cíle.

Kdy začít?

Naši rodiče a prarodiče považovali za vhodné začít s nácvikem ve věku kolem prvního roku života. Z generace těchto dětí vzešlo vysoké procento těch, které měly problémy s pomočováním ještě na základní škole.

V současnosti se většina odborníků přiklání k názoru, že ideální je věk mezi dvěma až třemi roky. Samozřejmě ještě důležitějším kritériem než věk je individualita dítěte – jeho vyspělost, chápání, ochota spolupracovat. Dítě by mělo projevit jisté známky připravenosti.

Začít s nácvikem příliš brzy by mohlo být v konečném důsledku kontraproduktivní – vy i dítě byste pociťovali frustraci a proces učení by se mohl i několikanásobně prodloužit, než kdybyste s nácvikem začali řekněme o čtyři měsíce později.

Výzkumy provedené Americkou pediatrickou akademií prokázaly, že děti, které začnou s nácvikem v 18 měsících, nemusí přestat nosit plenku (ve dne i v noci) ani do věku čtyř let, zatímco děti, které začnou po dvou letech života, přestávají ve věku třech let zcela nosit plenku.

Jak zjistit, že už je dítě připravené? 

  • Dítě projevuje velkou nespokojenost, když má špinavou plenku.
  • Hledá si tiché místo, když cítí tlak na stolici.
  • Vydrží být suché minimálně tři hodiny. (Znamená to, že má dostatečnou kapacitu močového měchýře a svěrače jsou dostatečně vyvinuté, aby udržely moč a stolici.)
  • Svými otázkami projevuje zájem o nočník nebo toaletu.
  • Chce sedět na nočníku či na záchodě.

Další signály, podle kterých poznáte, že je ten správný čas začít s nácvikem:

  • Dítě se umí samo svléknout, případně i obléknout.
  • Není v období, kdy všechno odmítá.
  • Dokáže několik minut tiše sedět na židličce, když si s ním povídáte nebo mu čtete.
  • Chce být samostatné.
  • Dokáže pochopit jednoduché příkazy a samo o něco požádat.
  • Jeho slovník obsahuje jednoduchá slova, kterými umí upozornit na svoji potřebu.
  • Snaží se napodobovat dospělé, především hygienické návyky, chodí s vámi na záchod, do koupelny.
  • Chápe signály svého těla a demonstruje jakýmkoliv způsobem (přešlapuje na místě, přestane si hrát, vzdálí se na tiché místo), že bude vykonávat potřebu, popř. vás na to dokáže slovně upozornit.

Než začnete učit své dítě chodit na nočník, mělo by chápat, co od něj chcete. Malé dítě se těžko vzdává svých plenek, hlavně jednorázových, které se dnes běžně používají. Nepociťuje totiž odpor k výměškům svého těla tak, jak to chápou dospělí. Dokonce je považuje za své dílo a je nešťastné, když vidí, jak mizí beze stopy po spláchnutí na toaletě. Na to, aby pochopilo, co se od něj očekává, potřebuje vaši láskyplnou a trpělivou pomoc.

Jak můžete dítěti pomoci, aby pochopilo, co od něj chcete, a připravilo se na novou “životní etapu”? 

« Vezměte ho s sebou na toaletu, maminka nebo starší sestra může vzít děvčátko a otec nebo starší bratr dát příklad chlapečkovi. Řekněte mu, co děláte. Na ostýchavost zapomeňte, malé dítě zatím nepociťuje stud a nechápe ho ani u druhých. Je-li pro vás vaše soukromí důležité, poproste známé, sousedy, aby jejich děti – vrstevníci vašeho dítěte – předvedly tomu vašemu, co od něj očekáváte. Výzkumy potvrzují, že děti se nejrychleji učí od svých vrstevníků.

« Vyměňujte dítěti plenky na místě, kde stojí jeho nočník, aby pochopilo souvislost s tímto místem.

« Když víte, že dítě udělalo potřebu do plenek, upozorněte je na to, aby si dokázalo uvědomit rozdíl mezi suchými a mokrými plenkami a činnost, která změně předchází.

« Nechte dítě běhat v létě nahé, především když jste na zahradě nebo v přírodě, abyste ho dokázali upozornit na jeho potřebu a pomohli mu rozlišit význam slov, která na to poukazují.

« Pomozte dítěti pochopit rozdíl mezi “budu čůrat”, “teď čůrám” a “vyčural(a) jsem se”. Povzbuzujte dítě, aby vás na to upozorňovalo samo, ale zatím bez toho, abyste ho dávali na nočník. Klidně používejte dětskou terminologii, dítě ji pochopí rychleji.

« Vyvarujte se používání slov, při kterých by si vaše dítě myslelo, že jeho tělo nebo jeho funkce jsou odporné nebo špinavé (např. “smradlavý”, “špinavý”, “fuj” apod.).

« Kupte si knížky, ve kterých jsou obrázky dětí, které sedí na nočníku, prohlížejte si je a povídejte si o tom. Zdůrazněte, že děti jsou velké, proto mohou používat nočník (je to určitá vymoženost), ale nedávejte dítěti pocítit, že je horší, protože má plenky.

« Seznamte vaše dítě s nočníkem, posaďte na nočník jeho oblíbenou hračku.

» Když dítě projevuje zájem, nechte ho nočník vyzkoušet, ale nesvlékejte ho. Nebo ho na nočník krátce posaďte a hned zdvihněte.

» Zkuste dát nočník na toaletu a nechte dítě, aby vás napodobovalo, když jste tam. Dovolte mu spláchnout záchod místo vás, pokud se tohoto zvuku nebojí.

« Hovořte s dítětem o velkém dobrodružství a zábavě, kterou spolu zažijete, a o výhodách – žádné mokré plenky, žádné jejich vyměňování, radost z toho, že bude čisté a suché. Možná máte pocit, že to vaše malé dítě nemůže chápat, ale v každém případě když to popisujete s radostí a nadšením, bude se na nové dobrodružství s nočníkem těšit.

Plán nácviku

Dříve než začnete, zvažte, zda vaše dítě splňuje většinu předpokladů k tomu, aby bylo úspěšné. Rozmyslete si, kdy začnete, především v prvních dnech byste se měli dítěti více věnovat, proto byste měli stanovit začátek na dobu, kdy budete mít čas. Vyhnete se tak zbytečným stresům a napětí.

Ideální je, když toto období vychází na pozdější jaro nebo léto, kdy můžete dítě nechat běhat bez plenky.

Nejdříve si rozmyslete, zda chcete používat tréninkové plenkové kalhotky nebo zda začnete hned naostro jen s obyčejnými bavlněnými kalhotkami. Výhodou tréninkových kalhotek je, že si je dítě dokáže svléci a opět navléknout bez vaší pomoci (na rozdíl od plenky), a když má nehodu, nic se neděje. Na druhé straně někteří rodiče zjišťují, že dítě nevidí rozdíl mezi plenkou a tréninkovými kalhotkami, které též dobře absorbují vlhkost.

Možný je ještě jeden kompromis – někteří rodiče se rozhodnou v začátcích nácviku přejít od jednorázových plenek k bavlněným, ve kterých dítě lépe pocítí vlhko. A jestliže je mu to nepříjemné, možná bude o učení projevovat větší zájem.

Abyste uchránili oblečení, můžete plínku pojistit speciálními igelitovými kalhotkami. Oblečení se musí dát lehko svléci a obléknout (např. tepláčky jsou vhodnější než overaly nebo kalhoty na knoflíky nebo zip), protože dítě se právě učí rozpoznávat pocit potřeby a v začátcích to často končí divokým během na poslední chvíli.

V některých rodinách v tomto období na oblečení zcela zapomenou a dítě je během dne úplně nahé (ideálně v pěkném počasí na zahrádce). Pro některé děti je snazší zjistit, že potřebují jít na nočník tehdy, když na sobě nemají šaty. Máte-li pocit, že to je i případ vaší ratolesti – ale nechcete nebo nemůžete ji nechat bez oblečení – oblečte mu jen lehké šaty nebo chlapečkovi co nejméně vrstev.

Dále se rozhodněte, zda budete používat nočník, nebo začnete nácvik přímo na záchodě s dětským sedátkem. Volba závisí na věku vašeho dítěte, ale i na tom, čemu dá přednost samo. Počítejte s tím, že dítě nemusí s vaší volbou souhlasit, některým dětem nočníky “nesedí” a budou chtít přímo na záchod. Jiné se budou na velkém zařízení bát a budou vyžadovat nočník.

Jestliže volba padla na nočník, vyberte ho spolu s dítětem. Vezměte ho do obchodu, nechte ho vybrat si z několika typů, vzorů a barev. Možná si ho rádo i vyzkouší. Takto bude nočník od začátku pokládat za “svoji” věc a bude na něj patřičně pyšné.

Se svým plánem seznamte rodinu a všechny osoby, které s dítětem přicházejí do častého kontaktu. Poproste je, aby vám pomohli, resp. vás v učení podpořili (např. když bude chtít dítě trávit víkend u babičky, je dobré, aby i ona posadila dítě na nočník podle vašeho plánu. Pokud však nechce nebo nemá dostatek trpělivosti s dítětem, nenaléhejte na ni.)

Jak dosáhnout kontroly vyprazdňování

Pokuste se podle chování dítěte předem odhadnout, že se mu chce na “velkou”. Dítě si obvykle přestane hrát, některé se stáhne do rohu místnosti nebo do jiného pokoje (jsou děti, které chtějí mít v této chvíli soukromí, a na to myslete i tehdy, když je posadíte na nočník), přešlapuje na místě, červená v obličeji atd. Navíc v určitém věku se vyprazdňování stane zásadně denní záležitostí a mnoho dětí mívá stolici pravidelně např. ráno po jídle. Existuje opravdu mnoho identifikačních znaků, podle kterých rodič pozná, že je čas posadit dítě na nočník. Stačí je jen odpozorovat.

Jak dosáhnout kontroly močení

Dejte dítě na nočník hned ráno po probuzení, vždy před zdřímnutím i po něm, po jídle, po pití, vždy když dvě hodiny zůstane suché, a večer před spaním. Čtěte mu během sezení knížky, prohlížejte si obrázky. Knížky, kde děti nebo zvířátka sedí na nočníku, mějte v těchto situacích vždy po ruce, jsou výbornou motivací.

Nebuďte netrpěliví, zpočátku je i sezení delší než 5 minut velkým úspěchem, zvláště máte-li živé dítě. Můžete si pomoci puštěním vody z vodovodu, tekoucí voda “vyvolává” močení.

Nechte dítě na nočníku pít z hrnečku a vůbec ho v období učení podporujte v pití. Oznamujte dítěti úmysl posadit ho na nočník nebo ho upozorňujte, že je čas, stále stejnou větou (např. “Teď půjdeme na nočník.”).

Stejnou rutinu musíte používat několik týdnů, dokud se to dítě nenaučí samo. Každé vybočení z rutiny ztěžuje nácvik. Základem úspěchu je chválit, chválit, chválit. Nejen za každý úspěch, ale i za samotné sezení na nočníku. Úspěch může následovat po jednom dni, po několika týdnech, ale i měsících. Každé dítě je jiné, vaše trpělivost musí zůstat taková jako na začátku.

Pokud postupujete podle těchto rad a nezaznamenáte žádný pokrok, případně dítě nočník odmítá, přestaňte s nácvikem a vraťte se k němu po několika týdnech. Nehněvejte se na dítě, nemůže za to, že jeho svaly na svěrači konečníku nebo močovodu nejsou ještě dostatečně vyvinuté a nedokáže je ovládat.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře