in ,

„Hitparáda“ 10 nejnepříjemnějších momentů s dětmi

Mgr. Jarmila Hýroššová

„Nejraději bych se teď zahrabal/zahrabala pod zem…!“ – říkají si často rodiče v těch nejméně příjemných situacích, kdy dětská pusinka „vypustí“ něco, co není určeno uším veřejnosti. A takové chvíle se dostaví prakticky současně s tím, jak děti začnou mluvit a zajímat se o svět okolo sebe. Není šance! Rodičům nezbývá nic jiného než tyto „trapasy“ překonat. Jediná útěcha je v tom, že později bude čím bavit publikum při rodinných oslavách.

Nepříjemnosti s dětmi
„Ten je tak zlatý!“, „To je ale miloučká holčička!“ – takové věty rádi slyší všichni rodiče, zatímco komentáře typu: „To je ale drzé dítě!“, „Jak jen mohl…“, „Co je to za rodiče, když tohle dovolí?!“ nejsou příjemné asi nikomu. Zahnáni do úzkých se červenáte, ruce a čelo zpocené a všichni na vás civí. Tak se člověk cítí, když zjistí, že vlastní dítě právě občuralo obrovskou palmu v pobočce banky či sebou v supermarketu praštilo za vydatného řevu o zem. Zdá se, že takový okamžik trvá nekonečně dlouho. Jak se v takové situaci zachovat?

Jak překonat trapné momenty
Neexistuje žádný jednoduchý patent ani recept, ale je spousta možností, jak reagovat zcela nesprávně. Nesprávné by například bylo začít křičet na dítě nebo se hekticky na všechny strany bez ustání omlouvat. I když je to často těžké, je třeba zůstat klidný a s co možná největším šarmem vysvětlit situaci, omluvit se, pokusit se odstranit případné škody (například požádat o kyblík s vodou a utřít podlahu, regál v supermarketu znovu srovnat…) a dítě uklidnit (je-li rozrušené) tak jemně, jak se jen dá. Utěšujte se tím, že za několik let se nad tím spolu zasmějete, nebo tím, že o pár roků později se situace obrátí a trapná pro své dítě budete vy. Například tím, když budete chtít dát synovi před školou pusu na rozloučenou či když dcera okomentuje váš outfit slovy: „Mami, v tom vypadáš fakt trapně!“

„Hitparáda“ 10 nejnepříjemnějších momentů s dětmi s návodem, jak je zvládnout, aniž byste přišli o nervy.

1. Moje dítě – zloděj?
„Píp, píp, píp“ – ó ne, spustil se alarm, zloděj si něco odnáší z obchodu. Ne, ne, žádný dlouhoprstý lupič, to vaše vlastní dítě bezstarostně vychází z prodejny s balením plastových figurek na hraní. Jak správně zareagovat? Celkem jednoduše: Jemně sebrat balíček z dětských rukou, krátce vysvětlit, že odnášet věci bez placení se nesmí, a jít odevzdat „lup“ přímou cestou k pokladně s milou omluvou.

2. „Mamíííí, mně se chce čurat!“
Kde se tu vzala ta louže? No ne! Váš syn, sotva se zbavil plínek, musel čurat tááák nutně, že počural podlahu v obchodě. Poproste zaměstnance, aby vás nechali odstranit nehodu, a požádejte o kyblík s hadrem. Možná budete mít štěstí, okolostojící to vezmou s humorem a kompetentní zavolají úklidovou službu.

3. Moje dítě – příšera!
„Dobrý den, tady je učitelka vaší dcery, víte, stala se taková věc – ona totiž kousla jinou holčičku do ucha a ránu bylo třeba zašít.“ Moje dítě – příšera?! Správná reakce: Ihned zavolejte rodině pokousané holčičky, omluvte se a při dalším setkání ji překvapte nějakou milou maličkostí – hrou, sladkostí, náramkem, který „poškozenému“ dítěti společně se svou dcerkou odevzdáte.

4. Je třeba všechno vysvětlovat?
„Mami, co je to ‚pi.a‘?“ – Mrtvé ticho v tramvaji. Dítě se právě naučilo číst a dešifruje všechna graffiti na zastávce. Vy jste si ve své výchově předsevzali, že budete na všechny dětské otázky odpovídat vždy otevřeně, čestně a ihned. Hm, co teď? Možná se přece jen trochu vyhnout odpovědi? „Ani já přesně nevím, co to znamená…“ – možnost, která vás v danou chvíli může zachránit.

5. Kojení s publikem
„Mami, chci mlíčko!“ – a šmahem jedné ruky je váš svetr vyhrnutý, prs obnažený a všichni v autobuse přihlížejí. Ano, děti mají být kojené dle potřeby, ale starší děti, které se ještě nedokážou vzdát mateřského mléka, se nechovají v těchto situacích tak decentně, jak by si jejich mámy přály. Zareagujte následovně: Použijte plenku, utěrku či svetr, abyste si s dítětem vytvořily kousek soukromí. Ostatní se určitě za chvíli začnou dívat jiným směrem.

6. Jaký hezký balon!
„Podívej, jaký hezký balon jsem našel, voní jako třešně a má i čepičku!“ – Nechte dítě ještě několik let ve víře, že je to obyčejný balonek, a dejte si předsevzetí, že napříště kondomy schováte lépe.

7. Kňourání v supermarketu
„Ale já chcíííí to kindervajíčkooo!“ naříká dítě ležící na zemi před pokladnou v obchodě, využívajíc svoje pěstičky k bouchání do nákupního koše. Tento malý zuřivec se vůbec nepodobá tomu malému andělovi, s kterým jste do obchodu před půlhodinou vstoupila. Prodýchat, napočítat do 10 a klidně, ale tak rychle, jak jen to je možné, opusťte jeviště s plačícím a vzdorujícím dítětem – ovšem bez vynucovaného předmětu. Na cestě domů mu vysvětlete, že doma máte sladkostí dost, ale takováto scéna v obchodě zaručeně zkazí všechny šance, aby z nich dostalo i jen jednu. Především však zůstaňte důsledná.

8. Dětská ústa – část první
„Mami, kdo je ta tlustá stará paní?“ Vaše sestřenice je sice o dva roky starší než vy, ale má dobré uši a přísně se podívá na dítě, které na ni právě v tu chvíli ukazuje prstem. Jaký je váš vztah k milému příbuzenstvu? Protože to ovlivní její reakci i další průběh rodinné oslavy. Šarmantní záchranná akce z vaší strany by mohla znít asi takto: „V očích dětí jsme všichni staří…“ Potomkovi pak v decentní vzdálenosti vysvětlete, že věty podobného typu nejsou vhodné – není pěkné upozorňovat na něčí nedostatky, u žen na věk apod.

9. Dětská ústa – část druhá
„Mami, proč je tak špinavý?“ ptá se vás dítě, když se vedle vás na koupališti objeví chlapec tmavší pleti. Dítěti vysvětlete, že lidé mohou mít různou barvu pokožky a že je to naprosto v pořádku. Slibte mu, že si doma spolu prohlédnete nějaké knížky (a na obrázcích mu ukážete i indiány, Asiaty, Eskymáky…). Pokud jsou v blízkosti rodiče toho dítěte, jednoduše jim vysvětlete, že je to pro vaše dítě nová zkušenost – možná se tomu společně zasmějete.

10. Nesprávný moment
„Mami, já nemůžu usnout!“ Prosím, ne teď, to je absolutně nevhodná chvíle, kdy se dítě objevilo ve dveřích ložnice – konečně jste měli jako pár čas na mazlení a podobné věci, vždyť kdy jindy se to dá, když ne pozdě večer, až dítě usne… A potom náhlé přerušení: „Můžu se jít i já s vámi pomazlit?“ – „Samozřejmě, zlatíčko, jen musím ještě rychle do koupelny…“ Nebojte se, další příležitost pro čas ve dvou už určitě vyjde.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře