in , , ,

Gynekologické záněty v dětství

Léčba a prevence gynekologických zánětů

Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vagíny). Jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje.

Tato onemocnění se mohou vyskytnout, i když velmi zřídka, už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (tj. do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy, s nástupem „ženských“ hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají většinou jen vulva a dolní třetina pochvy.

Vulvitidy – záněty poševního vchodu

Vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné nebo nedostatečné péče – příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také nedostatečně vymáchané plenky nebo jejich nedostatečná výměna. Na pravidelnou výměnu je třeba dbát i u papírových plen. Dítě totiž močí relativně častěji ve srovnání s dospělými, a i když plenka působí jako suchá, moč z ní může přece jen prosakovat nebo formou výparů dráždit dětskou pokožku a způsobit onemocnění močových cest a následně i onemocnění genitálu.

Mezi další příčiny vulvitid v dětském věku patří mykózy (plísňové záněty) a kandidózy (kvasinkové záněty) po antibiotikách, cukrovka a podráždění kůže způsobené bakteriálním zánětem. Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.

Záněty poševního vchodu se projevují většinou jen mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Pokud dojde i k zánětu pochvy, může se přidat i světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, případně na jeho doporučení dětského gynekologa. I při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a zdravotní stav dítěte nemusí být rodiči dobře odhadnut. Proto s vyhledáním odborné péče dlouho neváhejte!

Pokud jde o vulvovaginitidu – kromě vulvy postihuje většinou i dolní část pochvy – je paleta příčin onemocnění širší. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz to může být i střevní onemocnění, které se přenese na genitálie.

Gynekologické záněty v dětství důležitá je prevence i léčba infekce

V případě streptokokové infekce se často objevuje i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní paraziti, tedy roupi, kteří „přesídlí“ z konečníku do pochvy.

Vulvovaginitida se občas objevuje i jako průvodní onemocnění při některých infekčních onemocněních, např. při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a po očkování proti pravým neštovicím.

Při bakteriální infekci se objevuje řídký, krvavý, někdy až hnilobně zapáchající výtok. Tato infekce může být způsobena i poraněním, např. při hře, nebo se dítě škrábe při mykóze, protože bolest je pro něj snesitelnější než svědění. U malých dětí, které za hračku považují i své tělo, je třeba myslet i na cizí tělísko v pochvě. U opakovaných těžkých zánětů rodidel nejasné příčiny u děvčátek musí lékař zvažovat jako možnou příčinu i zneužívání dítěte a šetrně zaměřit pátrání po původu onemocnění i tímto směrem.

Léčba infekce

se liší podle toho, jaká je příčina onemocnění. Pokud je onemocnění způsobeno cizím tělesem, parazity nebo jiným základním onemocněním (cukrovkou, angínou ap.), lokální léčba po odstranění příčiny zpravidla není nutná.

Jinak většinou postačí sedací koupele s předepsanými přísadami (kyselina mléčná, hypermangan apod.), po kterých se u dětí pokožka ošetří dětským krémem, případně olejem (dětský zásyp se nedoporučuje). Starším děvčátkům s opakovanými záněty močových cest a pochvy doporučujeme močit na toaletě s široce roztaženýma nohama. Nejlépe toho docílíme, když si dívenky sednou na toaletu rozkročmo obráceně, nebo jim alespoň podložíme nožky stoličkou, aby jim nevisely ve vzduchu, ale aby se mohly o stoličku opřít.

V některých případech se zavádějí do pochvy maličké tyčinky (vaginální čípky) s obsahem kyseliny mléčné nebo jiným léčivem. Lékař pak naučí matku šetrně zavádět poševní čípky dívence doma, aby nemusela denně dojíždět k aplikaci léčby do ambulance. V případě potřeby vyrobí v lékárně speciální poševní čípky na základě lékařského předpisu tak, aby byly svou velikostí i složením přizpůsobeny dané věkové kategorii.

Při streptokokové nebo stafylokokové léčbě se užívají antibiotika i celkově (ústy). Přípravky na bázi estrogenů se užívají jen velmi výjimečně, protože mají v tomto věku určité nežádoucí účinky.

Důležitá je prevence

Je třeba zdůraznit, že i když zánětlivá gynekologická onemocnění v dětském a pubertálním věku nejsou častá, přece jen se mohou vyskytnout. Je třeba na ně myslet především v případech, které už byly vzpomenuty – po léčbě antibiotiky, při cukrovce, zánětu močových cest apod. Někdy si dítě stěžuje (např. při utírání po stolici) na štípání, přičemž původcem může být plísňové onemocnění, které se šíří z trávicího traktu a může přejít i na genitálie.

S ohledem na možné pozdější následky by rodiče měli věnovat pozornost i možnosti vzniku gynekologického zánětu u svých dětí a případné vyšetření neodkládat – čím později dítě do ambulance přijde, tím v horším je onemocnění stavu a vyšetření může být vnímáno jako o to více nepříjemné.

Je třeba dbát i na prevenci, např. při léčbě jiného onemocnění antibiotiky je třeba dětem podávat v době mezi jednotlivými dávkami antibiotik potravinové doplňky s Lactobacilem acidophilem, případně i bifidobakteriemi, nebo alespoň jogurty s probiotickou kulturou, které pomáhají udržovat správné složení střevní flóry a tím pomáhají předcházet i vzniku kvasinkového či plísňového onemocnění, ať už v trávicím traktu nebo na genitáliích.

Gynekologické záněty se často vyskytují i po návštěvě bazénu

U malých dětí, které nosí plenky, je třeba dbát na jejich pravidelnou výměnu a u látkových plen i na dostatečné vymáchání pracího prášku, což je dokonce důležitější než žehlení. Stále častěji se v posledních letech u děvčátek vyskytují tzv. synechie vulvy, tj. slepení, při pozdějším odhalení dokonce srůst sliznice poševního vchodu a tím až jeho uzavření, které se musí řešit rozrušením srůstů (v horších případech i elektrokauterem na specializovaném pracovišti).

Jistá česká studie dokázala, že u dětí, které nosí jednorázové plenky, byl zjištěn několikanásobně vyšší výskyt poměrně těžkých zánětů močových cest.

Dítě se totiž i po vymočení cítí, jako by plenka byla suchá, takže nepláče a rodič plenku nevymění. Moč v plence však chladne a může být příčinou nachlazení a následně i zánětu v oblasti močových cest. Onemocnění se může rozšířit i na genitálie jako takové, případně může vzniknout plísňové onemocnění následkem léčby antibiotiky. Z toho vyplývá, že jednorázové plenky je třeba často kontrolovat a měnit, u zdravého dítěte minimálně 6 x denně.

Při hře v trávě nebo na pískovišti je důležité dbát u dětí na vhodné oblečení, aby se zevní rodidla holčiček zbytečně neznečistila. Po návštěvě bazénu je třeba dítě vysprchovat nebo opláchnout v čisté vodě.

Na druhé straně není třeba péči o hygienu pohlavního ústrojí dětí přehánět, především co se týká přílišného používání mýdel a přísad do koupele, hlavně pokud jsou parfémované nebo přibarvované. U děvčátek od batolecího věku můžeme použít vhodné přírodní prostředky pro dětskou intimní hygienu, které jsou v dostatečném množství i kvalitě dostupné v lékárnách nebo specializovaných drogeriích.

Komentáře

Leave a Reply
  1. Bohužel i má dcera zažila tuto nepříjemnou záležitost. Měla to pravděpodobně z bazénu. Dělaly jsme sedací koupele z hypermanganu a protože už byla starší (5 let), léčila jsem jí i wobenzymem, který se k léčbě gynekologických zánětu doporučuje. Je mi těch cácorek líto :-(.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

Komentáře