Tato stránka se zobrazuje v libovolném prohlížeči, nejlépe však v prohlížečích podporujících HTML 4.0 a CSS 2. Pokud je tato správa čitelná, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku vidíte bez pokročilejšího formátování, ale s plně přístupným kompletním obsahem.




Dnes je 27. červenec 2016, svátek má Věroslav.
Přidejte se k fanouškům MÁMA a já na Facebooku. Pošlete nám svůj článek.



Zaregistrujte se a získejte přístup k novinkám!
Pokud se chcete odhlásit, klikněte sem

Zobrazit všechna fotoalbaVytvořit fotoalbumPřidat obrázekFotoalbum - nápověda


    Zdielat na Facebook-u    
         
 
Mgr. Maria Kopčíková, laktační poradkyně Odborná spolupráce: MUDr. Magdalena Paulová, CSc.

Kojení dítěte s rozštěpem



To, že se děťátko narodí s rozštěpem, se žena dozví obvykle již během těhotenství, a to na základě ultrazvukového vyšetření. Pokud takovou informaci maminka má, je vhodné ji využít a na kojení se pečlivě připravit – ať už konzultací s odborníky, lékaři, laktační poradkyní nebo hledat informace na odborných stránkách (velmi často spíše zahraničních než českých).

Co je rozštěp
Při rozštěpu rtu nebo patra se jedná o nedokončení vývoje jednotlivých částí těla během embryonálního vývoje. S ohledem na riziko vzniku rozštěpu se podle odborné literatury uvádí jako kritické období mezi 4. až 12. týdnem těhotenství, kdy se vyvíjí a formuje patro. Nejčastější příčinou vzniku rozštěpu bývají infekce v těhotenství (rubeola, herpesové viry) nebo požívání některých druhů léků (kortikoidů, diazepamu či antiepileptik). Jen asi třetina případů rozštěpů je dědičná.

Podle odborníků se rozštěpy dělí na:
Rozštěpy primárního patra
– patří sem rozštěp rtu nebo přerušení anatomické jednoty horního rtu a čelistního oblouku (alveolárního oblouku).

Rozštěpy sekundárního patra
zasahují tvrdé, měkké patro a klimatický čípek. Je to stav, kdy nesrostou obě kostěné části patra. Zřídka se vyskytují rozštěpy měkkého patra a jiných částí ústní dutiny. Pokud se podíváme dítěti s rozštěpem do úst, vidíme v horní části otvor. Ten pak může způsobovat problémy při dýchání nebo kojení. Při tomto rozštěpu se vytváří široká komunikace ústní dutiny s nosní.

Kompletní rozštěpy
– jde o kombinaci dvou předchozích skupin. Typický pro tuto skupinu je rozštěp rtu, alveolárního oblouku, tvrdého i měkkého patra s podnebním čípkem (uvula). Vzhledem ke komunikaci mezi ústní a nosní dutinou je při rozštěpu porušeno sání, dýchání, žvýkání, kousání a řeč.

Léčba rozštěpů je u každého dítěte individuální a probíhá v několika fázích. Na řešení tohoto zdravotního problému se podílejí plastičtí chirurgové a ortodontisté. V současnosti se prosazuje trend brzkého operování.

Výskyt rozštěpů se uvádí u asi 1 až 2 dětí na 1 000 narozených.

Budu moci dítě s rozštěpem kojit?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Informace z různých zdrojů (www.widesmiles.org, www.cleftline.org, www.llli.org, odborné stomatologické časopisy, diskuse rodičů, kteří problém s kojením při rozštěpu zažili…) jako by vedly k trochu černobílému vyjádření: pokud to bude rozštěp rtu, s kojením by neměl být žádný problém. Jestliže to ale bude rozštěp patra, krmení z prsu bude téměř nemožné.

Na diskusních fórech jsem se bohužel nesetkala s příběhem, který by toto vyjádření vyvracel. Maminky dětí s rozštěpem patra byly spíše hned od začátku vybízeny k tomu, aby mléko odsávaly a podávaly dítěti speciální lahví.

Pojďme se tedy podívat na věc blíže, zda se nedá aspoň vyzkoušet i něco jiného. Možná pro ženy, které děťátko s rozštěpem čekají, přineseme nějakou inspiraci. Obecně se uvádí, že rozštěpy mají v mnoha případech negativní vliv na přirozenou výživu dítěte, kterou je kojení. A čím větší rozštěp, tím obtížnější je příjem mléka. Navzdory potížím, které dítě má, je třeba, aby ho maminka k prsu přikládala. Zejména v prvních dnech po porodu má intenzivní kontakt mezi matkou a dítětem velký vliv na tvorbu mléka. I přesto, že dítě nedokáže hned efektivně sát, je vhodné, aby ho máma přikládala a dávala mu stále šanci. Může se stát, že se to najednou podaří a ono se dokáže samo najíst.

Zda se kojení takového dítěte podaří, ovlivňuje několik faktorů. Zásadní vliv na úspěch kojení má typ a rozsah rozštěpu, anatomický poměr bradavek a typ rozštěpu – velikost otvoru, který se vytvoří v dutině ústní děťátka. Zejména pokud se jedná o rozštěp měkkého patra, dochází téměř vždy k problému se sáním. Vzhledem k tomu, že otvorem v patře dochází k propojení ústní a nosní dutiny, je pro dítě velmi těžké, někdy nemožné, vytvořit podtlak, který je nezbytný pro dobré a efektivní sání. Důležité je odhodlání a dostatek trpělivosti na straně matky. Na druhé straně je to také dostatečná produkce mléka (o kterou se musí přičinit žena).

Má tedy význam se snažit o kojení? Určitě ano! To, že upozorňujeme na možné problémy, neznamená, že by kojení děťátka, které má rozštěp, bylo nemožné, alespoň částečně.

Co je dobré vědět?
Když se rodičům narodí dítě s nějakým problémem, obvykle nastávají chvíle zmatku a smutku – nemáme „perfektní dítě“, „budeme muset řešit spoustu problémů“. Pokud jde o problém, který by mohl ovlivnit kojení, pro mnoho žen je to navíc ještě spjato s jejich rolí „dobré“ matky. Protože v myslích mnoha žen schopnost kojit rovná se dobře se postarat o své dítě, dát mu to nejlepší. Na začátku, když se problém jeví „jako neřešitelný, těžký“, potřebuje žena hodně podpory, ujištění, že věci dělá správně a že má stále více možností (i co se týče krmení svého děťátka s rozštěpem).

Mějte na paměti:
Připravte se na to, že než přijde úspěch a vaše dítě se přisaje na prs, zažijete i těžké chvíle a pocit frustrace z nezdaru. Dítě i vy potřebujete dostatek času na učení! Proto nespěchejte. Dítě sice má instinkt, aby se přisálo, ale nemá v pořádku struktury, které by mu pomohly využít tento instinkt na úspěšné kojení. Musíte experimentovat, dokud se vám to nepodaří.

Měli byste vědět, jaké jsou znaky dostatečného příjmu mléka, abyste se vyhnuli možným problémům (6 pomočených plen, počet stolic, zbarvení moči), u dětí s rozštěpem bude možná nutné více sledovat váhové přírůstky.

Kojení umožňuje dítěti zklidnit se tím nejjednodušším způsobem. Zároveň snižuje krevní ztráty u matky a máma je pak rychleji schopna postarat se o děťátko, které má speciální potřeby. Děti s rozštěpem by měly být přikládány k prsu i z důvodu trénování svalů, které se nacházejí kolem úst. Kromě toho, že děti pak lépe zvládají pooperační stav, se tyto svaly zároveň sáním připravují (posilují) na to, že se dítě v budoucnu bude učit mluvit, artikulovat. Což vůbec není jednoduché, proto má mnoho dětí s rozštěpem zároveň problémy s rozvojem řeči.? Pokud se přes veškerou snahu a úsilí kojení nedaří, udržujte laktaci odstříkáváním a krmte své dítě mateřským mlékem pomocí některé ze speciálních laktační pomůcek. I tak je to pro něj velká výhoda. Dítě, u kterého je plánována včasná korekce rozštěpu rtu (první týdny po porodu), krmte některým z alternativních způsobů (lžičkou, hrníčkem, stříkačkou) – nácvik sání z prsu v pooperačním období bude jednodušší.

Jestliže se kojení nedaří ani po korekci rozštěpu, můžete využít pomůcky, které umožňují výživu těchto dětí. Např. láhev Haberman, která má dlouhý dudlík a možnost nastavení toku mléka.

Při krmení, ať už z prsu nebo z pomůcky, je třeba dbát na vyšší riziko aspirace (vdechnutí) mateřského mléka, což může vést k infekcím dýchacích cest.

Kojení dítěte s rozštěpem je vždy výzvou, ale opravdu se doporučuje o něj pokoušet, protože – kromě jiného – snižuje riziko vzniku zánětu středního ucha. Problémy, které se na začátku kojení u takového dítěte objevují, často vedou k předčasnému použití láhve. Je opravdu důležité být trpěliví a pokoušet se nejen jednou dvakrát, ale možná 20–30krát.

Co když dítě má jen rozštěp rtu?
Pokud má dítě jednostranný rozštěp rtu, mělo by být schopné kojení ještě před operací. Otázkou tedy není, zda můžete kojit, ale jaký si dítě najde způsob dostatečně vyvinout podtlak, aby se nakojilo efektivně. Mnoho žen experimentuje s polohou při kojení, až najdou tu, v níž to jde dobře, a v té už setrvávají. Doporučuje se při přikládání dítěte využívat spíše vzpřímenou polohu, kdy dítě „sedí“ na matčině stehně (aby při sání gravitace zabraňovala protékání tekutiny z úst do nosu), nebo boční fotbalové držení. Prs je nutné jemně přitlačit k rozštěpu a prstem překrýt rozštěp – abychom zabránili procházení vzduchu do pusinky dítěte, a tím pádem nemožnosti vytvořit dostatečný podtlak. V článku „Breastfeeding the infant with a Clef defect“ Sarah Coulter Danner uvádí: „Děti s jednostranným rozštěpem rtu se kojí lépe, pokud prsy podáváme do úst z té strany, na níž je – tedy dítě s pravostranným rozštěpem by mělo být drženo tak, že jeho pravá líce se bude dotýkat prsu.“

Zkusme si to reálně představit:
Kojíte dítě, které má pravostranný rozštěp horního rtu. Přikládáte ho v asymetrické poloze, čili držíte ho na levé ruce a kojíte ho z pravého prsu. Shora se díváte na rozštěp, který ještě jemně přitlačíte seshora prstem. Pokud tato pozice funguje, můžete pak dítě jemně přesunout jednoduchým pohybem do boční fotbalové polohy k levému prsu a znovu přitlačit rozštěp prstem. Sarah Danner dále uvádí, že děti s oboustranným rozštěpem rtu se lépe kojí ve vzpřímené poloze nebo v modifikovaném bočním fotbalovém držení, kdy dítě více „sedí než leží“.

Kojení při rozštěpu patra
Zde zůstává většina zdrojů na jednom bodě – do operace téměř nemožné. Problém je v tom, že je v ústní dutině otvor, který jednak neumožňuje dítěti rozvinout správnou techniku kojení, a jednak mléko obvykle přechází do nosní dutiny, což dítěti způsobuje problém, může ho vdechnout. V takovém případě se operační zákrok provádí až s odstupem několika měsíců. Do té doby se doporučuje krmit děťátko odstříkaným mateřským mlékem alternativním způsobem. Případně se používají speciální destičky – protézy, které oddělí nosní a ústní dutinu. V odkazech na webu najdete více informací, pokud zadáte slova „palata obturator“. Tyto „protézky“ se miminku vyrábějí na míru a jejich vhodnost je nutné konzultovat s odborníky. Úspěch ale většinou není zaručen.

Před operaci rozštěpu a po ní
Mnohé matky se domnívají, že operace znamená konec pro kojení jejich dítěte (kvůli narušení „režimu“, anestezii…). Není to pravda. Vždy je potřeba o tom promluvit s lékařem, který bude operaci dělat. Rozštěp rtu se obvykle provádí co nejdříve po porodu (zdroje uvádějí 1–4 týdny). Vzhledem k tomu, že mateřské mléko má mnoho ochranných látek, děti ho dobře snášejí a rychle tráví, lékaři podporují matky v tom, aby děťátko nakojily co nejblíže času operace (4 hodiny) a také co nejdříve po ní. Mateřské mléko obsahuje ochranné látky, které napomáhají rychlejšímu hojení rány. Kojení po operaci rozštěpu patra může být dočasně kontraindikováno. Někteří chirurgové upřednostňují přiložení k prsům co nejdříve po operaci, ale děti mohou týden či dva prs odmítat úplně. Během tohoto přechodného období mléko odstříkávejte a krmte dítě některým z výše zmíněných alternativních způsobů.

Na druhé straně, včasné kojení po operaci může být pro dítě velkým zážitkem. Bude schopné posouvat bradavku a dvorec směrem k patru a postupně nacházet způsob sání, který mu bude nejvíce vyhovovat. Je dobré dítěti pomoci stisknutím prsu. Celé kojení bude pravděpodobně trvat déle.

Kojení nám stále nejde
Navzdory velkému úsilí maminky a pomoci personálu nemocnice se kojení nemusí podařit, nebo ne zcela tak, aby si dítě dostatek mléka umělo samo vytáhnout z prsu. Buď se miminko neumí přisát, nebo je pro něj kojení po operaci velmi únavné. Důvodů může být mnoho. Přesto stojí za to mléko odstříkávat a krmit děťátko vaším odsátým mlíčkem.

Důvodů k tomu je hned několik: Mateřské mléko obsahuje látky, které mají protizánětlivé účinky a zabraňují podráždění nosní tkáně (pokud dítěti přejde mlíčko z úst do nosu). Děti s rozštěpem, které jsou krmeny umělým mlékem, mívají často infekce uší a dýchacích cest, protože reagují na proteiny, které jsou v kravském mléce. Děti, které jsou krmeny mateřský mlékem, jsou zdravější a mají silnější imunitní systém. To téměř vždy znamená, že lépe snášejí operaci. Pokud už je dítě po chirurgickém zákroku, mateřské mléko urychluje léčbu a hojení, dítěti není třeba podávat tolik tišicích přípravků jako dětem na umělé výživě. Mateřské mléko je lehce stravitelné, nezatěžuje tolik organismus dítěte.

Pokud by se děťátko neumělo přisát k prsu ani po operačním zákroku, je možné ho krmit speciálními lahvemi. Jak bylo již zmíněno, u nás se nejčastěji objevuje láhev Haberman, která má speciálně upravený dlouhý dudlík a možnost regulace toku mléka do úst dítěte. I kdybyste krmily své děťátko lahví, vazba mezi vámi dvěma se neoslabuje. V této situaci je mnohem důležitější, aby bylo dítě krmeno mateřským mlékem, než způsob, jak se k němu dostane. O všech výhodách krmení z prsu jsme se zmínili výše a je určitě třeba se o to pokoušet, vyhledat pomoc odborníků. Pokud se to z různých příčin nepodařilo, je dobré hledat cestu, jak dítě nakrmit svým mlékem, a zároveň si tyto chvíle s drobečkem užít bez stresu. V takovém případě je pak třeba počítat s tím, že se odsávání mléka na několik měsíců stane součástí vašeho každodenního programu.

Zmínili jsme láhev Haberman, která se u nás nejčastěji používá pro děti se slabým sacím reflexem a také pro děti s rozštěpem. Láhev navrhla Mandy Haberman, britská grafická designérka, jejíž dítě mělo rozštěp patra. Ve spolupráci s britskou asociací pro rozštěpy testovali tuto speciální láhev a ve většině případů se prokázaly pozitivní výsledky. Unikátní design umožňuje, aby se krmení začalo na podnět jazyka, tlakem na dudlík. Ten je vyroben z velmi měkkého silikonu a má možnost vytvářet tlakem na dudlík a pozicí znaku na bázi dudlíku různě velký otvor, který se přizpůsobuje potřebám dítěte. Dítě při krmení používá svaly obličeje, což by mělo usnadnit následné pokusy o kojení z prsu.

I když nebudete dítě krmit z prsu, je dobré, abyste je přikládaly stále, aby bradavku alespoň olizovalo, a vaše tělo tak mělo od děťátka imunologické informace. Vy pak budete schopna v mateřském mléce produkovat specifické protilátky proti případným chorobám, které dítě mohou potkat.

Osobní zkušenost
Magda: „Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda bude zasaženo i patro. Synek se narodil v červnu a měl rozštěp rtu a čelisti, patro bylo v pořádku. Přisál se hned na porodním sále, stačilo prsem zacpat dírku ve rtu. Pátý den byl operován, do té doby jsem jej kojila, pak byl 2–3 dny krmen sondou a dudlíkem, prý kvůli jizvě (na to jsou rozporuplné názory, ale respektovala jsem rozhodnutí lékařů). Po tyto tři dny jsem odsávala a podávali mu moje mléko. Jakmile to bylo možné, přiložila jsem ho opět k prsu. Synek se přisál a saje dodnes (má už půl roku).“