Tato stránka se zobrazuje v libovolném prohlížeči, nejlépe však v prohlížečích podporujících HTML 4.0 a CSS 2. Pokud je tato správa čitelná, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku vidíte bez pokročilejšího formátování, ale s plně přístupným kompletním obsahem.




Dnes je 15. prosinec 2017, svátek má Radana.
Přidejte se k fanouškům MÁMA a já na Facebooku. Pošlete nám svůj článek.



Zaregistrujte se a získejte přístup k novinkám!
Pokud se chcete odhlásit, klikněte sem

Zobrazit všechna fotoalbaVytvořit fotoalbumPřidat obrázekFotoalbum - nápověda


PaedDr. Dagmar Baluchová

Polycystické vaječníky



Neplodnost v ekonomicky vyspělých zemích vzrůstá a v současnosti postihuje asi 10–15 % partnerských dvojic. Tedy každý 7. až 10. pár má problém s početím. Mezi nejčastější příčiny ženské neplodnosti patří porucha činnosti vaječníků – tzv. ovariální faktor, který se také označuje jako funkční sterilita.

Více z této problematiky nám přiblížil odborník na léčbu poruch fertility MUDr. Jan Pružinský, primář gynekologicko-porodnických oddělení.

Poruchy činnosti vaječníků patří dnes mezi nejčastější hormonální onemocnění u žen v plodném věku. Udává se, že postihují 25 až 40 % žen.

Zvláštní postavení mezi těmito poruchami má syndrom polycystických ovarií (vaječníků) – zkratka PCOS (nebo i hyperandrogenní syndrom). Uvádí se, že u žen v plodném věku jím trpí 7 až 10 % žen.

O co jde?
Syndrom polycystických vaječníků byl původně identifikován jako reprodukční porucha charakterizovaná zvětšením cystických vaječníků, menstruačními poruchami, obezitou, hirsutismem (nadměrným ochlupením mužského typu) a poruchou plodnosti.

Během posledních 25 let výzkum ukázal, že tento syndrom je součástí důležité metabolické poruchy s vysokým rizikem vzniku diabetu mellitu (cukrovky) 2. typu a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a aterosklerózy.

To vše vzniká na podkladě přítomnosti tzv. inzulinové rezistence – necitlivosti tkání na inzulin (nedostatečné odezvy tělních buněk na působení inzulinu). Inzulin je hormon slinivky břišní, který v organismu zajišťuje vstup a zužitkování glukózy v buňkách. Při inzulinové rezistenci dochází následně ke zvýšení tvorby inzulinu a zvýšení jeho hladiny v krvi.?Vysoké hodnoty inzulinu nepříznivě působí na vaječníky, v nichž se zvyšuje produkce mužských pohlavních hormonů. Důsledkem narušené hormonální rovnováhy ve vaječníku nerostou folikuly (dutiny, ve kterých zrají vajíčka) a nedochází k ovulaci (vajíčka se neuvolní).

Existují i další teorie vysvětlující příčinu PCOS, ty jsou však méně pravděpodobné. Novější poznatky poukazují na dědičný základ tohoto onemocnění. Na jeho vzniku se pravděpodobně podílí více genů a svoji roli hraje i vnější prostředí. V rodinách žen se syndromem PCOS se např. u mužů zjistila necitlivost tkání na hormon inzulin a předčasná plešatost.

Klinické příznaky

První příznaky onemocnění se mohou objevit už v pubertě, ale protože nejsou vždy typické a plně vyvinuté u každé ženy, pacientky obvykle vyhledají lékaře až po několika letech nebo když začnou mít potíže. Obvykle nemohou otěhotnět, a proto vyhledají gynekologa. Častým problémem, se kterým žena navštíví gynekologa, je nepravidelná menstruace a mohou, ale nemusí se přidružit i jiné příznaky onemocnění, jako je akné, obezita, nadměrné ochlupení mužského typu.

Diagnostika
Při vyšetření hormonálních hladin v krvi pacientky s podezřením na PCOS se zjistí:

  • zvýšené hladiny androgenů (mužských pohlavních hormonů),
  • změny v hladinách tzv. gonadotropních hormonů (FSH, LH),
  • porucha metabolismu cukrů.

Při ultrazvukovém vyšetření jsou přítomny:
  • typické zvětšené vaječníky (objem více než 10 ml), které obsahují četné (více než 12) folikuly (cystické), velké 2–9 mm,
  • nejsou zjištěny známky ovulace (uvolnění vajíčka).

Diagnózu jednoznačně potvrdí laparoskopické vyšetření, při kterém je možné současně udělat ošetření cystiček.Tyto typické klinické příznaky má vyvinuté jen asi 30 % pacientek. Ostatní mohou mít různé kombinace příznaků a nejednou se stane, že se diagnóza stanoví až při pátrání po příčinách sterility.

Přidružené komplikace

S hormonálními změnami, které doprovázejí polycystické vaječníky, jde ruku v ruce i zvýšená hladina inzulinu a hormonální a metabolické změny (zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů), které jsou rizikovými faktory některých závažných onemocnění, především cukrovky 2. typu, ischemické choroby srdeční a rakoviny děložní sliznice.

Léčba

Pro pacientky s polycystickými vaječníky je důležité vědět, že plně vyvinutý obraz tohoto onemocnění vylučuje spontánní otěhotnění bez předchozí hormonální stimulace vaječníků. Je důležité, aby se s léčbou začalo včas a správně, jinak onemocnění může vést k závažným komplikacím, včetně trvalé sterility. Ke každé pacientce je potřebný individuální přístup, který vyžaduje navázání dobrého terapeutického vztahu, stanovení cílů, které od léčby očekává, a samozřejmě dobrá spolupráce.

Způsob léčby závisí na tom, zda si pacientka přeje otěhotnět, nebo chce odstranit pouze vedlejší příznaky onemocnění (např. kožní příznaky). Na začátku léčby jsou nezbytná režimová opatření a změna životního stylu, která dokáže dramaticky zlepšit účinnost léčby. Jelikož tělesný tuk významně zasahuje do metabolismu hormonů, je třeba redukovat tělesnou hmotnost. Omezení tuků a jednoduchých cukrů (sacharidů) v potravě zlepšuje citlivost buněk na inzulin a následně i příznaky onemocnění. U některých žen už jen tato dietní opatření mohou navodit pravidelný ovulační menstruační cyklus a možné otěhotnění.

U většiny žen, které si přejí otěhotnět, je nutná kromě režimových opatření přísně individuální, dlouhodobá, kombinovaná hormonální léčba se stimulací vaječníků tabletami nebo hormonálními injekcemi. Dávkování se stanoví podle výsledků vyšetření.?Jelikož víme, že součástí syndromu může být také inzulinová rezistence, v indikovaných případech se podávají léky, které zvyšují citlivost buněk na inzulin.

Laparoskopie
Součástí diagnostiky, ale i samotné léčby je laparoskopie, při které je možné udělat tzv. diatermokoagulopunkci vaječníků (popálení cystiček a zhrublé povrchové vrstvy vaječníků), odstranění možných srůstů a stanovení průchodnosti vejcovodů

Asistovaná reprodukce
Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech ani výše uvedené postupy nejsou dostatečné a nevedou k otěhotnění, proto je namístě některá z metod asistované reprodukce. Závisí to od každého případu individuálně.

Těhotenství

Pacientky s polycystickými vaječníky jsou ve zvýšené míře ohroženy potraty, což však souvisí spíše s obezitou než se samotným syndromem. Takže i když se těhotenství podaří, je rizikové, s potřebou přísného sledování pacientky a hormonální podporou v prvních měsících.

Riziko polycystických vaječníků je vyšší u žen, které:
– mají nepravidelnou menstruaci,
– trpí nadváhou,
– mají nadměrné ochlupení,
– trápí je akné,
– mají za sebou potrat či potraty.



Byla i vaše cesta k vytouženému miminku komplikovaná? Napište nám o tom na adresu: redakce@mamaaja.cz heslo: SnažiPříběh. Nejzajímavější dopisy zveřejníme.