Hlavní stránka Těhotenství a porod Porod

A je to tady. Ten tolik očekávaný okamžik, kdy se setkáte se svým děťátkem. Všechny ty představy, jak asi vypadá, komu je podobné, jak bude velké, dostanou konečně konkrétní obrysy a vy si budete moci po devítiměsíčním čekání pochovat své dítě. Pojďme si tedy říci, jak vlastně takový porod probíhá. Projděte si s námi krůček po krůčku celým procesem narození, abyste mohla být v den „D“ klidná – budete totiž vědět (alespoň zhruba), co vás čeká a nemine.

Jak poznám, že už porod začíná?
Začínající porod poznáte podle pravidelných stahů děložního svalu, které pocítíte v dolní polovině břicha jako tupý tlak trvající asi půl minuty (je možné, že tento tlak ucítíte i v křížové krajině). Nemusíte se obávat, že byste si stahů „nevšimla“, pokud budete během nich spát, vzbudí vás. Že se skutečně jedná o porodní stah, si můžete ověřit tak, že si během tlaku přiložíte ruku na dolní polovinu břišní stěny, měla byste cítit „ztvrdnutí“ dělohy.

Nutno říci, že jen 4% žen porodí přesně ve vypočítaném termínu porodu, proto není prospěšné se na stanovené datum spoléhat. Porod může začít i o 14 dní dříve, nebo několik dní po termínu.

Může se stát, že vás zmatou nepravidelné stahy, tzv. poslíčci, ty se objevují někdy i dva týdny před skutečným porodem. Možná budete cítit intenzivní stahy dělohy, ale nebudete se otvírat, v takovém případě se jedná o nepravé příznaky porodu – vaše tělo se pravděpodobně na přicházející porod „pouze“ připravuje. Pokud nastane situace, kdy jste blízko termínu porodu nebo máte dokonce po něm a máte bolestivé kontrakce, ale děložní hrdlo na ně nereaguje, musejí být všichni velmi trpěliví a případné zásahy do končícího těhotenství by měly být co nejšetrnější, protože v opačném případě by mohlo později dojít k prodloužení samotného porodu, nebo v krajní situaci dokonce k císařskému řezu.

Děložní kontrakce je činnost děložního svalu, kterou nemůže těhotná žena vlastní vůlí ovládat. Během děložních kontrakcí při porodu je plod tlačen porodními cestami.

Základem pro začínající porod jsou pravidelné stahy. Skutečný porod začíná v okamžiku, kdy jsou stahy pravidelné, ovšem intervaly mezi nimi mohou v počátku být i 30 minut (u každé ženy je to jinak). V každém případě je důležité si uvědomit, že porod začíná!

Odlišit tzv. poslíčky a pravé kontrakce není jednoduché. Jedině pomocí vaginálního vyšetření je možné zaznamenat změnu na děložním čípku a tím stanovit, že se již pravděpodobně jedná o začínající porod.

Pokud vám ovšem odteče plodová voda, na nic nečekejte a ihned odjeďte do porodnice. Stává se totiž, že vak blan, který obklopuje plodovou vodu, lůžko a plod v děloze, vlivem tlaku plodové vody praskne; a to i v případě, že se v něm objeví jen drobná trhlinka. Množství odtečené plodové vody může být různé, když odteče jenom přední plodová voda, je to cca. 1-2 polévkové lžíce, když hlavička plodu nebrání odtoku celé plodové vody, může to být i litr.

Odtok ucítíte jako náhlé zvlhnutí na stehnech. Situace je srovnatelná s lehkým únikem moči. Plodová voda se skutečně moči podobá, zejména svou barvou.

Možná vás napadne, proč při tak mírném odtoku pospíchat do porodnice. Důvod je jediný – když odteče „přední plodová voda“, hlavička dítěte sestoupí ještě níže do dolního děložního úseku a „uzavře ho“. Plodová voda, která neodtekla (umístěná nad hlavičkou), je zadržována v plodovém vejci a později odtéká jen po malých částech, nikoli všechna naráz. Vzniká tak riziko, že by se mohly choroboplodné zárodky dostat otvorem v plodových blanách z matčiny pochvy do plodového vejce a vniknout do úst plodu a do dýchacích cest. Nenarozenému dítěti by tak hrozilo vážné onemocnění. Kromě toho plodová voda brání utlačení pupečníku, po jejím odtoku je potřebné kardtiotokografické vyšetření na zjištění případné pupečníkové komplikace.

Po odtoku plodové vody by těhotná žena měla být pod neustálým odborným dohledem.

POZOR! Pokud vám odteče část plodové vody během těhotenství, musíte neprodleně odjet do porodnice. V případě, že byste si nebyla jistá, jestli se jedná skutečně o plodovou vodu, můžete si zakoupit v lékárně test nebo jet do porodnice „pro jistotu“ i tak. Nikdo se na vás jistě zlobit nebude.


První doba porodní – „otevírací“

Napadá vás, proč se první době porodní říká právě „otevírací“? Je to z toho důvodu, že v této fázi dochází k otevírání porodních cest.

Během první doby porodní už skutečně začínáte rodit, resp. začnete cítit pravidelné děložní kontrakce, při kterých se začnete otvírat a děložní hrdlo bude postupně zanikat. Samotné určení začátku porodu není v každém případě tak jednoduché. Děložní hrdlo se totiž může začít otevírat již několik dní i týdnů před samotným koncem těhotenství a v otevírání může pokračovat až do porodu. Zkušený porodník při vaginálním (vnitřním) vyšetření zjistí případné změny děložního hrdla.

V okamžiku zániku hrdla vznikne tzv. děložní branka, která postupujícím porodem bude zvětšovat svůj průměr. Zprvu bude propustná pro prst, poté pro dva prsty a další zvětšení se počítá na centimetry. Ve chvíli, kdy je branka dělohy tzv. zašlá a její průměr činí zhruba 10 až 12 cm, končí první doba porodní.

První doba porodní trvá u prvorodiček v průměru 10 až 12 hodin, u vícerodiček pak 6 až 8 hodin. Změny na děložním hrdle a postupujícím porodem poté na děložní brance jsou zprvu pomalé. Od chvíle, kdy začne porod, až do rozvinutí děložní branky na 3 až 4 cm v průměru uplyne zhruba 6 až 8 hodin. Poté se již branka rozvíjí rychleji – do úplného rozvinutí uběhnou 3 až 4 hodiny.

Rodící žena by během první doby porodní neměla ležet na zádech. Tato poloha způsobuje, že těžká děloha v břiše tlačí na velké cévy, a může dojít ke snížení průtoků krve do dělohy. Dále se také snižuje síla děložních kontrakcí, a tím může dojít k prodloužení celého porodního děje. Ideální je, pokud žena chodí, sedí nebo leží na boku. V porodnicích můžete využít např. vanu či sprchu, které vám během první doby porodní jistě uleví.

Co se děje během této doby s miminkem?
Dítě je stočené do klubíčka, hlavička je do samotného porodu nad pánví volně pohyblivá. Jakmile dojde k porodu, tak se díky děložním kontrakcím natlačí do porodních cest. Bradičku má dítě na hrudníčku tak, aby procházela hlavička nejmenším průměrem, a vytváří tzv. vnitřní rotaci (pohyb připomínající spirálu). Dítě samotné při porodu nevyvíjí žádný pohyb, kterým by se aktivně posunovalo dál do porodních cest a dál pánví, všechnu „práci“ za něj udělají právě děložní stahy.

•    Prasknutí nebo puknutí vaku blan:
Několik týdnů před blížícím se porodem se na základě občasných děložních stahů neboli „poslíčků“ rozepne dolní část dělohy a pomalu se začnou vyklenovat plodové obaly (dvě tenké průsvitné blány amnion a chorion) – vytvoří se vak blan. Vak blan před samotným porodem praskne nebo je protržen porodníkem, příp. porodní asistentkou, která tak učiní jemným háčkem při děložním stahu. Protrhnutí vaku je zcela bezbolestné a výkon samotný je bezpečný.

Může dojít k situaci, kdy je vak natolik pevný, že nepukne a vyklenuje se před poševní vchod. V takovém případě hrozí, že se intenzivním tahem blan předčasně odloučí placenta, což pro dítě představuje hrozbu. Vak blan zpravidla pukne během první doby porodní, může však puknout i dříve, pak hovoříme o předčasném odtoku plodové vody.

Plodová voda je pro ještě nenarozené dítě naprosto ideálním ochranným prostředím. Nejenže jej a placentu chrání před vnějšími tlaky, ale také před zevními traumaty a poskytuje dítěti volnost pohybu. Obsah plodové vody je zpravidla v termínu porodu 600 až 1 000 ml, při přenášení pochopitelně ubývá.

•    Kontrola plodové vody:
Plodová voda by měla být jednoznačně čirá. Je-li zabarvená nebo zkalená, může se jednat o ohrožení dítěte na zdraví. Zkalená plodová voda znamená, že dítě vypustilo smolku. Jedním z důvodů je krátkodobý nedostatek kyslíku, ještě před začátkem porodu. Žena je v takovém případě více sledována, dítě je až do porodu pravidelně kontrolováno monitorovacím zařízením a porod bývá (ale nemusí) proveden operativně.

•    Sledování srdečních ozev:
Monitorování srdečních ozev dítěte se provádí buď poslechem stetoskopem, nebo elektronicky. Přičemž elektronické sledování ozev je přesnější a zejména v případech, kdy je těhotenství rizikové, je tento druh sledování velmi užitečný. Díky přístroji dokážou lékaři v současné době velmi dobře určit, zda se dítěti v matčině břiše daří, nebo ne. Přístroj měří během porodu frekvence srdce dítěte.

•    Měření teploty, tepu a tlaku:
Sestra by měla během první doby porodní zaznamenávat teplotu, tep a tlak každé čtyři hodiny, protože tyto indicie mohou napovědět mnohé o průběhu porodu. Zvýšení teploty může signalizovat nedostatek tekutin nebo infekci. Při náhlém zvýšení tlaku je nutné pravidelnější sledování rodičky.

•    Jídlo a pití během první doby porodní:
Na toto téma se názory odborníků velmi liší. Obavy jsou založené na reálném riziku, že rodící žena bude muset být uspána při akutním císařském řezu nebo jiném operativním zákroku a při celkové anestezii vdechne žaludeční obsah. Vzhledem ke kyselosti žaludečního obsahu by v takovém případě hrozilo poškození plic a život matky by byl vážně ohrožen. Asi se shodneme, že na jídlo většinou člověk dokáže „zapomenout“, ovšem žízeň je „věčná“ a i průběh porodu občas vyžaduje přísun energie a tekutin. Lékaři v současnosti postupně upouštějí od absolutního zákazu pití během první doby porodní. Žena by ale měla pít pomalu po malých doušcích, nejlépe pak takové nápoje, které nezvyšují kyselost žaludku.

Názor odborníka, doc. MUDr. Jozef Záhumenský, Ph.D. vedoucí lékař porodnické části kliniky, Gynekologicko porodnické kliniky 3. LFUK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Snad největším nepřítelem zdárného a klidného průběhu porodu je stresový hormon adrenalin. Na jedné straně potlačuje intenzitu  kontrakcí, na druhé straně zvyšuje vnímání bolestivých podnětu. Proto by měla rodička přijít k porodu co nejvíce klidná a vyrovnaná. Při přenášení jsou velice rušivé neustálé kontakty a dotazy od příbuzných, které jenom zvyšují napětí a stres rodičky.

Poznání samotného začátku porodu může být někdy obtížné, protože poslíčky, které nevedou k efektivní změně nálezu na čípku můžou být i docela bolestivé a intenzivní a nedají se od rozvíjející se porodní činnosti odlišit. Při návštěvě porodnice lékař zjistí, že nález na čípku není „porodnický“ a pravděpodobně se jedná o falešní děložní činnost. Někdy pomůžou zklidňující medikamenty, které dokážou poslíčky potlačit a rodička usne a vyspí se, když se jedná o rozvíjející se porod, tak potlačením adrenalinu se činnost rozběhne a porod progreduje.

Při fyziologickém průběhu porodu je potřeba monitorovat ozvy plodu pomocí CTG každé dvě hodiny, mezitím může rodička volně chodit, nebo sedět na gymnastickém míči. V současné době již není opodstatněná úplná hladovka, vhodné je lehké jídlo a slazené nápoje. Ke konci I. Doby porodní začne rodička pociťovat i tlaky na konečník, jako u nutkání na stolici. Tlačit však může až u úplně zašlé branky, aby nedošlo k jejímu otoku a ke zpomalení progrese porodu.

Na závěr je potřeba říct, že v každé fázi porodu se dá rodičce ulevit od bolesti, proto není strach z bolesti na místě. Doprovod u porodu, případně i volba porodníka, výrazně zvyšuje komfort rodičky a snižuje napětí a strach, čímž klesá hladina adrenalinu, porod jde rychleji, je potřeba méně analgetik a je i lepší výsledek porodu, tak jako to prokázala nejedna studie v zahraničí.