Tato stránka se zobrazuje v libovolném prohlížeči, nejlépe však v prohlížečích podporujících HTML 4.0 a CSS 2. Pokud je tato správa čitelná, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku vidíte bez pokročilejšího formátování, ale s plně přístupným kompletním obsahem.




Dnes je 18. květen 2012, svátek má Nataša.
Přidejte se k fanouškům MÁMA a já na Facebooku. Pošlete nám svůj článek.

Zaregistrujte se a získejte přístup k novinkám!
Pokud se chcete odhlásit, klikněte sem

Zobrazit všechna fotoalbaVytvořit fotoalbumPřidat obrázekFotoalbum - nápověda


Jitka Hlinková

Epidurál - ano nebo ne?



Bezbolestný porod není výmyslem dnešní doby. Už primitivní kmeny znaly různé metody, které dokázaly rozbolavělé ženě alespoň trochu zpříjemnit příchod děťátka na svět.  Patřily mezi ně tlakové masáže, masáže zad, po celá dlouhá staletí se využívalo vodních koupelí a obkladů – pro zmírnění bolestí. Mnohem později pak přibyly rostlinné odvary a alkohol. Začátkem 19. století se rodičkám dokonce pouštělo žilou. Zvrat nastal v roce 1853 – tehdy rodila královna Viktorie svého syna Leopolda – porodník, dr. John Snow, podal své urozené pacientce chloroform. (Ten se pak začal koncem 19. století používat běžně při operacích jako inhalační anestetikum.) Dnes jsme naštěstí o pořádný krok dál – budoucí maminky můžou požádat o pomoc, která sice bolest neodstraní úplně, ale značně se přičiní o její utlumení. Ano, jistě jste uhodli – řeč je o porodní analgezii.

Mnohé rodičky, i ty, které se na porod poctivě připravovaly, jsou intenzitou porodních bolestí zaskočeny a popisují je jako bolest, kterou nikdy předtím nezažily. Je proto zcela na místě, že se ženy zajímají o to, jak lze bolesti zmírnit, aniž by tím bylo ublíženo miminku.

Rozvoj vědeckého poznání na konci dvacátého století rozhodujícím způsobem rozšířil naše znalosti o podstatě bolesti a o mechanismech, kterými bolest ovlivňuje průběh porodního děje. Toto poznání položilo základ poměrně mladé medicínské disciplíně – v úvodu již jednou zmiňované porodnické analgezii.

Protože hladký průběh porodu a odborně vedená porodnická analgezie umožní ženě pozitivní zážitek z narození dítěte a příjemnější přechod k šestinedělí, začaly mnohé porodnice nabízet maminkám řadu metod, které pomáhají ulevit od bolestí – především v první době porodní.

Bolest utlumí, pohyb umožní
V civilizovaných zemích snad není ženy, která by dosud neslyšela o takzvaném epidurálu.  Oč vlastně jde? Epidurální analgezie je přechodné přerušení nervových vzruchů podáním anestetika do epidurálního prostoru páteře (ten se nachází podél celé míchy mezi míšními obaly a vazy, které spojují jednotlivé páteřní obratle. V místě, kudy je veden vpich, se nachází velké množství cév – rozhodně tudy neprochází samotná mícha, jak se některé neinformované rodičky domnívají.)  Anesteziolog speciální jehlou pronikne postupně kůží a podkožím do epidurálního prostoru, kam se umístí katetr (cévka).  Výkon se provádí za sterilních podmínek. Rodička leží při aplikaci medikamentů na levém boku a záda má ohnutá do největšího oblouku (pamatujete, jak jste na základce cvičily „kočičí hřbet“? Tak to je přesně ono…)  Lékař poté provlékne jehlou tenkou pružnou cévku a jehlu vyjme. Touto cévkou pak vpraví do epidurálního prostoru dávku anestetika.  Anestetikum postupně prostupuje k míšním nervům a způsobuje blokádu nervového přenosu směrem k mozku. Zhruba čtvrthodinku po aplikaci pocítí rodička zjevnou úlevu od bolestí. V ideálním případě má epidurální analgezie ten efekt, že je bolest utlumena, ale rodička se dál může volně pohybovat, není tedy blokována motorická funkce svalů.

Komu pomáhá „epidurál“ nejvíc?
Prvotním přáním ženy je utlumit porodní bolesti. Analgezie je žádoucí především u rodiček, které o sobě vědí, že bolest zvládají jen velmi těžko. Bolesti jsou intenzivnější u rodiček, jejichž plod je uložen tak, že hlavička naléhá na bederní nervové svazky (zadní postavení plodu) a budoucí maminka cítí křížové bolesti. Zde by měla být porodní analgezie použita (není-li kontraindikace) vždy. Mezi další indikace ze strany matky patří různá interní onemocnění (plicní choroby, například asthma bronchiale, choroby srdce, epilepsie, oční nemoci, cukrovka atd). Z indikací na straně plodu je to pak předčasný porod, kdy je intenzita bolestí větší a organismus matky není na porod připraven, dále vícečetné těhotenství a porod plodu koncem pánevním, jehož vedení přirozenou cestou vyžaduje velké zkušenosti. Mezi další porodnické indikace patří vyvolávaný porod, protrahovaný porod, rizikový porod, kde očekáváme ukončení porodu císařským řezem, a porod mrtvého plodu.

Nejvhodnější dobu podání analgezie určuje porodník společně s anesteziologem. Je potřebné rodičku důkladně vyšetřit a podle toho, jestli je dostatečně otevřena porodní branka – u prvorodiček na 4 cm, u vícerodiček na 3 cm – lze přistoupit k analgezii. Přirozeně mohou nastat i situace, kdy je možné tento postup změnit – to se týká například nepostupujících porodů. Rodička má například kontrakce již deset hodin, ale branka je stále otevřena na dva centimetry. V tomto případě je budoucí maminka pravděpodobně vyčerpaná – nastal u ní stav, kdy kontrakce již nevedou k dalšímu otevírání. Po aplikaci epidurální analgezie často žena porodí do dvou hodin. Nepostupuje-li porod dál a je potřeba zvolit císařský řez, je možné jednoduše zvýšit dávku anestetika a tím přistoupit k epidurální anestezii – a mamince může být proveden císařský řez, aniž by musela být uvedena do celkové narkózy.

Je-li vám při klasickém porodu aplikována epidurální analgezie, můžete normálně pohybovat nohama, chodit. Při císařském řezu se prováděna epidurální anestezie – znamená to, že od pasu dolů nic necítíte, nemůžete hýbat nohama do doby, než epidural odezní – to jsou asi tři hodiny, ale doporučuje se dvanáctihodinový klid na lůžku.

Kdy se „epidurálu“ vyhnout?
Epidurální analgezie má, jako kterákoli jiná metoda používaná v medicíně, své kontraindikace – tedy stavy, kdy nesmí být aplikována. Mezi takovéhle stavy patří alergie na místní anestetikum, infekce či zánět v místě plánovaného vpichu, poruchy srážlivosti krve u rodičky, chybějící technické zázemí pro monitorování a resuscitaci těhotné a plodu. Mezi porodnické kontraindikace patří i stavy, které nesnesou odklad císařského řezu, například krvácení matky nebo nedostatek kyslíku a následné přidušení plodu.

I přes epidurální analgezii můžete tlačit, porodní asistentka vám poradí kdy a jak. Nezapomeňte se o „epidurál“ přihlásit tak brzy, jak to jen půjde - v momentě, kdy dítě sestoupí do porodních cest, již není aplikace anestetika možná. Ihned po příchodu do porodnice se informujte, zda je přítomen anesteziolog.

Vedlejší účinky epidurální analgezie
S každým medicínským úkonem mohou být spojeny komplikace – ani porodní analgezie není výjimkou. Naštěstí dnešní moderní jednorázové materiály a vysoce kvalitní anestetika riziko těchto komplikací velice snižují – a jejich výskyt je obecně velmi vzácný. Rozhodně přednosti epidurální analgezie převyšují její nevýhody (maminky mohou mít po porodu dočasné problémy s močením, protože po aplikaci anestetika může dojít k uvolnění svaloviny močového měchýře. Tento nepříjemný stav se ale během pár hodin upraví a rodičce pomůže jednorázové vycévkování. Některé rodičky také mohou pociťovat mírné svědění v oblasti břicha a obličeje a asi u jedné pětiny čerstvých maminek se objevuje po aplikaci analgezie třesavka. U mizivé části maminek se objevuje bolest hlavy – ta ale podle odborníků přichází pouze tehdy, byla-li špatně provedena punkce epidurálního prostoru a jehla pronikla až do míst, kde se nachází mozkomíšní mok, a trochu tohoto moku uniklo. Po správně provedené punkci by hlava rozhodně bolet neměla.

Na co se rodičky také ptají…

Přicházejí budoucí rodičky do porodnice s tím, že si přejí vyloženě „bezbolestný porod“?
  •     Jejich představy jsou mnohdy nereálné. Primárním cílem epidurální analgezie je dosáhnout zmírnění bolestí, zejména těch „ostrých, krutých nesnesitelných“ – takto jsou rodičkami nejčastěji charakterizovány. Po vpichu účinné látky dochází k podstatnému zmírnění bolestí, pocit tlaku ale většinou zůstává.


Jaká je největší výhoda epidurální analgezie?
  •     Porod – ve srovnání s porodem vedeným bez epidurální analgezie – probíhá obvykle v poklidnější atmosféře, bez zbytečných obav a bolesti navíc.


Jak je to s „epidurálem“ v případě, že žena rodí pod vlivem alkoholu nebo drog?
  •     Podmínkou bezpečné aplikace medikamentů je spolupráce pacientky s lékařem. Pokud není dostatečná, je ohroženo zdraví rodičky i dítěte.  Žena by měla – i za cenu, že se bude cítit před lékařem značně nepříjemně – přiznat přesné množství škodlivin, které se v jejím organismu vyskytují.

Je „epidurál“ rizikovější u obézních žen?
  •     U velmi silných rodiček může anesteziolog hůře identifikovat epidurální prostor, může mít i problém se zavedením epidurální cévky. V případě těžké obezity se může vyskytnout problém s nedostatečnou délkou standardní epidurální jehly.

Poměrně dost mladých žen má dnes na zádech tetování. Mohou i tyto rodičky podstoupit „epidurál“?
  •    Tetování samo o sobě medicínskému úkonu nebrání, ale pokud jsou v jeho bezprostředním okolí známky zánětlivých (popřípadě jakýchkoli jiných vážných) změn na kůži, je třeba situaci zvážit.



Epidurál – ano či ne?


Eva (32), dvě děti
Trpět při porodu určitě není nutné, ale já osobně mám snížený práh bolesti. Absolvovala jsem v naprosté pohodě dva přirozené porody, o „epidurálu“ jsem ani na chvíli neuvažovala.

Dita (29), jedno dítě, druhé na cestě?
Rozhodně doporučuji „epidurál“ všem maminkám, které se bolesti při porodu bojí, kdo se nebojí, ať klidně rodí bez něj. Je fajn, že dneska mají rodičky svobodnou volbu.

Jana (38), tři děti
Opravdu není nutné u přirozeného porodu trpět. Já jsem poprvé rodila bez „epidurálu“ (hrůza, naštěstí rychlá), podruhé s pozdě píchnutou analgezií (takže nezabrala a já si prožila další očistec ) a teprve potřetí jsem si porod doslova vychutnala. Já osobně na „epidurál“ – odborně a včas provedený! – nedám dopustit – proč zbytečně trpět, když vás může medicína bolestí šetrnými prostředky zbavit?

Dana (21), v 6. měsíci těhotenství
Rozhodně budu rodit bez epidurální analgezie, mám strach z injekce do páteře. Ale kdo ví, třeba v budoucnu, až na vlastní kůži poznám porodní bolesti, budu chtít rodit s „epidurálem“.


Jolana 30, dvě děti

Obě své dcery jsem rodila bez „epidurálu“ a porody proběhly bez jediného problému. Píchnutí analgetik mi připadá jako zásah do přirozeného běhu věcí, navíc jsem slyšela, že rozhodně není bez nebezpečí. Připadá mi, že v českých porodnicích už se stal „epidurál“ rutinní záležitostí, zatímco na Západě se v posledních letech naopak přiklánějí k co nejpřirozeněji vedenému, „nelékařskému“ porodu.

Andrea (28), dvě děti
Bolest podle mého názoru k porodu patří. Naše praprababičky byly schopné odrodit uprostřed práce na poli. Myslím, že dnešní ženy jsou zbytečně zhýčkané. Já jsem neměla zrovna lehké porody, epidurál mi byl nabízen, ale měla jsem v tom směru dopředu jasno.


 

 

 

Chci nakupovat v bazárku Chci prodávat v bazárku