| 23.11.2011 | Poslat | ||||||
|
|
Diskuze: 12 | Vytisknout |
Můj příběh: Krve by se ve mě nedořezali...

Vše začalo tím, že jsem šla na běžnou kontrolu, kde se panu doktorovi nelíbil monitor a tak si mě pozval ještě jednou na odpoledne, kde byl výsledek stejný a tak mi oznámil, že miminko přestala vyživovat placenta a budou mi muset druhý den porod vyvolat...
Druhý den jsem nastoupila ráno na příjem, vše se vyplnilo a odvedli mě na pokoj. Každou hodinu mi dělali monitor a nedokázali mi říct co se bude dít. Až v 16 hodin odpoledne za mnou dorazila doktorka, která mi říkala, to co doktor den před tím a rizika, která mohou nastat. Upozornila mě, že je možné, že mé dítě po porodu bude odvezené do jiné nemocnice kvůli nedostatečné vybavenosti této porodnice - Královské Vinohrady.
Šli jsme tedy na sál, kde mi napíchli plodovou vodu a rozjely se kontrakce. Porod jako takový probíhal celkem v pohodě (na prvorodičku), rodila jsem necelé 3 hodiny. První, co mě ovšem zaskočilo bylo to, že mi malou vůbec nepřiložili. Vlastně jen na chviličku mi ji ukázali a odvedli i přesto, že podle doktora bylo vše v narostém pořádku. Dceru jsem tedy potom viděla až druhý den ráno, kde mi ji přinesli se slovy "nekrmit, blije" a odešli.
Potom mi ji opět vzali s tím ať si odpočineme... Ještě ten den odpoledne přinesli mým spoluležícím dítě a mě nic a ani slovo o tom co se děje. Na mou otázku, kde mám já dítě mi řekli, že blinká, tak si ji nechají ještě u sebe a dají mi jí druhý den.
Druhý den jsem se opět ptala, kde ji mám a bylo mi řečeno, že mi ji odpoledne přinesou a že se za ní mohu řijít podívat (občas se stalo, že mi ani neotevřeli, ale to bych ještě pochopila).
A večer to přišlo! Na pokoj za mnou přilítla sestra se slovy: "Pojďte rychle se mnou..." Já vyklepaná neboť z výrazu její tváře bylo vidět, že se něco děje. Když jsme vyšly na chodbu tak mi sestra sdělila: "Vaše dítě přestalo dýchat, pojďte se s ním rozloučit..." v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal a nebyla jsem schopná ničeho jen jsem začala brečet a slyšela jsem jen jak sestra říkala, ať jim tam neřvu a jdu s ní...
Naštěstí, když jsme došly na novorozenecké tak jsem zjistila, že dcera je živá jen je potřeba jí někam převézt... Ani nevím, co mi doktorka v tu chvíli říkala, důležité pro mě bylo,že vidím svoji dcerku "v pořádku" .
Nakonec jsme se dozveděli, že dcerku přehřáli a tím jí vznikli pauzy v dýchaní a tudíž bylo nutné jí odvézt na jirp, kde byla napojená na plicní ventilaci s infekcí a já nevím čím ještě... Každý den jsme za ní dojížděli a modlili se, aby bylo vše v pořádku a my jí mohli mít doma.
Moc děkuji lékařům z nemocnice Ke Karlovu, kde se o dceru skvěle postarali. Dcerce je teď 2 a půl roku a dělá nám jen samou radost, ale po takovém zážitku už se výše zmíněné porodnici vyhnu velkým obloukem...
Druhý den jsem nastoupila ráno na příjem, vše se vyplnilo a odvedli mě na pokoj. Každou hodinu mi dělali monitor a nedokázali mi říct co se bude dít. Až v 16 hodin odpoledne za mnou dorazila doktorka, která mi říkala, to co doktor den před tím a rizika, která mohou nastat. Upozornila mě, že je možné, že mé dítě po porodu bude odvezené do jiné nemocnice kvůli nedostatečné vybavenosti této porodnice - Královské Vinohrady.
Šli jsme tedy na sál, kde mi napíchli plodovou vodu a rozjely se kontrakce. Porod jako takový probíhal celkem v pohodě (na prvorodičku), rodila jsem necelé 3 hodiny. První, co mě ovšem zaskočilo bylo to, že mi malou vůbec nepřiložili. Vlastně jen na chviličku mi ji ukázali a odvedli i přesto, že podle doktora bylo vše v narostém pořádku. Dceru jsem tedy potom viděla až druhý den ráno, kde mi ji přinesli se slovy "nekrmit, blije" a odešli.
Potom mi ji opět vzali s tím ať si odpočineme... Ještě ten den odpoledne přinesli mým spoluležícím dítě a mě nic a ani slovo o tom co se děje. Na mou otázku, kde mám já dítě mi řekli, že blinká, tak si ji nechají ještě u sebe a dají mi jí druhý den.
Druhý den jsem se opět ptala, kde ji mám a bylo mi řečeno, že mi ji odpoledne přinesou a že se za ní mohu řijít podívat (občas se stalo, že mi ani neotevřeli, ale to bych ještě pochopila).
A večer to přišlo! Na pokoj za mnou přilítla sestra se slovy: "Pojďte rychle se mnou..." Já vyklepaná neboť z výrazu její tváře bylo vidět, že se něco děje. Když jsme vyšly na chodbu tak mi sestra sdělila: "Vaše dítě přestalo dýchat, pojďte se s ním rozloučit..." v tu chvíli by se ve mě krve nedořezal a nebyla jsem schopná ničeho jen jsem začala brečet a slyšela jsem jen jak sestra říkala, ať jim tam neřvu a jdu s ní...
Naštěstí, když jsme došly na novorozenecké tak jsem zjistila, že dcera je živá jen je potřeba jí někam převézt... Ani nevím, co mi doktorka v tu chvíli říkala, důležité pro mě bylo,že vidím svoji dcerku "v pořádku" .
Nakonec jsme se dozveděli, že dcerku přehřáli a tím jí vznikli pauzy v dýchaní a tudíž bylo nutné jí odvézt na jirp, kde byla napojená na plicní ventilaci s infekcí a já nevím čím ještě... Každý den jsme za ní dojížděli a modlili se, aby bylo vše v pořádku a my jí mohli mít doma.
Moc děkuji lékařům z nemocnice Ke Karlovu, kde se o dceru skvěle postarali. Dcerce je teď 2 a půl roku a dělá nám jen samou radost, ale po takovém zážitku už se výše zmíněné porodnici vyhnu velkým obloukem...
MAMINKY, diskutujte pod článkem, protože ten, který vás nejvíce zaujme a bude mít nejvíce příspěvků v diskusi odměníme milým dárkem!
Příbuzné články



