Hlavní stránka Píšete nám Vaše dopisy

Vážená redakce časopisu MÁMA a já,

před těhotenstvím, i v těhotenství jsem četla mnoho knížek. Potom už tolik času nebylo, tak čtu alespoň časopisy pro maminky. Během měsíce zvládnu celkem čtyři.

V lednovém čísle mě nejvíce zaujal článek o zkušenosti maminek s konkrétními porodnicemi. Sama mám za sebou dva porody. Oba proběhly v porodnici v Třebíči. Jelikož jsem v článku o Třebíči nic nenašla, ráda bych se podělila se zkušenostmi právě odtud. Třeba by to pomohlo mnoha maminkám v jejich rozhodování.

V prvním těhotenství jsem volila porodnici Třebíč z mnoha důvodů, a to dostupnost 10 min. cesty autem, také praxe jako zdravotní
sestra, tudiž znalost prostředí. V podstatě jsem nepřemýšlela, že bych šla rodit jinam. První porod trval skoro 27 hodin. Celou dobu se mnou byl manžel, střídavě na porodním boxu a v první době porodní. Byla jsem moc spokojena s přístupem lékařů, sester i porodních asistentek.

První syn Ondřej se narodil předčasně v 35. t. t. po odtoku plodové vody. Vážil 3 100 g a měřil 49 cm. Ihned po narození jsem ho skoro neviděla. Odnesli ho k prvnímu ošetření a pak hned do inkubátoru. Tam strávil 5 dní. Každé 3 hodiny jsme mu nosila odstříkané mlíčko. Dostal infekci, měl nitrožilně antibiotika. Náš pobyt se prodloužil na 14 dní. Sama jsem tehdy dostala zánět prsu. Vše jsme ale zvládli.

Po dvou letech jsem zde porodila druhého syna Kryštofa. Tentokrát byl porod v 38. t. t. a také mnohem kratší. Trval celkem 4 hod. od odtoku plodové vody. 6. 10. 2010 jsem jela ve 14.30 h na pravidelnou prohlídku do poradny. Po cestě mně praskla voda. Otočili jsme se, zavezli malého k babičce, vzali tašku a vyrazili.

Do porodnice jsme dorazli v 15.30 hod. Absolvovala jsem veškerá vyšetření, přijali mě, uložili na porodní box. Dostala jsem nitrožilně antibiotika. Kontrakce prozatím nebyli pravidelné. Byla jsem otevřená na 3 prsty. Zatím to k porodu tedy nevypadalo. V 16.50 hod. jsem začala mít pravidelné stahy po 3 min., pak po 2 min.

V 17.15 hod. mě sestřička vyšetřila a zhrozila se, že jsme v podstatě k porodu připraveni. Neměla moc času kolem mě běhat, protože vedle na boxu měli jinou maminku, kterou revidovali po porodu v důsledku silného krvácení. Stahy začaly být intenzivnější. V 17.50 hod. se ale uklidnily. Dostala jsem infúzi na posílení stahů. Začala jsem postupně tlačit.

V 18.47 hod. se narodil náš druhý syn Kryštof s porodní váhou 3 300 g a délkou 51 cm. Manžel byl celou dobu se mnou. Nesmírně mně pomáhal. Bez něj bych to všechno nezvládla. Manžel přestřihl pupeční sňůru a malého mi dali na břicho. Úžasný pocit. Při prvním porodu jsem toto nezažila. První ošetření malého proběhlo v pořádku. Sestřičky mi Kryštůfka donesly v zavinovačce. Užívali jsme si s manželem ten krásný pocit, že máme druhého syna. Zvládla jsem vše bez nástřihu, jen se dvěma stehy.

Dvě hodiny po porodu jsme s manželem a s Kryštůfkem strávili všichni spolu, rozesílali SMS a telefonovali tu radostnou novinu. V porodnici jsme strávili celkem 7 dní. Malý měl novorozeneckou žloutenku.

Pozitiva: skvělý přístup personálu, dobré jídlo, neomezené návštěvy.
 
Negativa: zastaralé prostředí (ale staví se nový pavilon), nedostatek prádla, možná i trochu hlučný personál
 
Moc bych všem maminkám doporučila porodnici v Třebíči. I když před několika lety proběhla v médiích zpráva o výměně holčiček, i přesto jsou zde erudovaní zdravotničtí pracovníci, kterých si moc vážím. Určitě bych volila znovu tuto porodnici.




Milá redakce,

právě jsem dočetla příběhy maminek v rubrice „Jak vybrat porodnici“ a musím k tomu přidat i svůj příběh.

Když jsem vybírala porodnici, na předporodním kurzu jsme se shodli, že vše záleží na personálu, který zrovna slouží. To je dle mého názoru nejpodstatnější část pro klid a pohodu u porodu a při pobytu v porodnici. I ve výborné porodnici může zrovna sloužit např. protivný lékař, a naopak i v té nejméně vybavené porodnici může být usměvavá a milá paní doktorka.

Já jsem obě své dcery porodila ve FN Bohunice v Brně. Byla jsem spokojená u obou porodů. U prvního jsem byla trošku naštvaná, protože mi dcerku odnesli hned po porodu na dvě hodiny a já nic nevěděla. Ale možná to bylo mým vyčerpáním, hodně nízkým tlakem, i když byl celou dobu přítomen tatínek. Třeba chtěli, abych si odpočinula. Naopak druhou dcerku jsem měla od první minuty po porordu u sebe a bylo to nádherné.

Obě holčičky (1,5 roku od sebe) nám shodou okolností porodila stejná porodní asistentka, moc příjemná, šikovná, taktéž paní doktorka i studentka medicíny na stáži byly moc hodné, milé a laskavé. Odpovídaly na jakýkoliv dotaz, pomáhaly se vším, co bylo potřeba, stále se usmívaly, zkrátka vytvářely to nejlepší prostředí pro porod.

U druhého porodu se nám se sestrou poštěstilo rodit úplně zároveň (ve vedlejším porodním boxu) a na naše přání nás potom daly do společného pokoje (rooming-in) na oddělení šestinedělí.

Na tomto oddělení si opět nemůžeme na nic stěžovat. Podrobný rozpis všech vizit a činností, které se během dne děly, byl na každém pokoji. Zároveň zde bylo podrobně popsáno, jak kojit, co dělat a co nedělat, veškeré základní otázky, které maminky zajímaly. Krom toho jsme mohly kteroukoliv denní i noční hodinu zajít na sesternu pro ledy na prsa, pro léky na bolest po šití, pro jakýkoliv dotaz, pro čistou košili, zkrátka vždy bylo vše ochotně splněno nebo alespoň porazeno.

Totéž novorozenecké oddělení – děti jsme tam vozily samy, např. na kontrolu kyčlí, ale když bylo třeba, opět jsme mohly kdykoliv zazvonit pro čistou košilku, zavinovačku nebo radu. Zkrátka z této porodnice mám jen ty nejlepší zážitky a pokud bych někdy v budoucnu ještě měla rodit, určitě bych si vybrala zase FN Bohunice.