Home
SiteMap
MamaAJa.sk
Dnes je 18. květen 2012, svátek má Nataša.
Porodní traumatismus – poškození plodu a novorozence
Porodní traumatizmus je soubor projevů poškození plodu a novorozence účinkem mechanických sil v průběhu porodu (tlak, stahy dělohy, tah a točení).
Působí-li při porodu na rodící se plod nadměrně fyzikální vlivy, může dojít k poranění měkkých částí, kostí nebo vnitřních orgánů plodu. Častěji se vyskytuje u dětí s větší porodní váhou nebo po operačním ukončení porodu, jako např. při použití kleští nebo vakuumextraktoru.
Více se porodní traumatizmus vyskytuje také např. u dětí diabetických matek, které mají odlišné složení těla, a k poranění tak dochází častěji než u dětí stejné porodní váhy matek bez diabetu. Porodní traumatizmus je nebezpečnější u nedonošených dětí. Porodní poranění se mohou kombinovat s nedostatkem kyslíku a následky se u novorozence sčítají.
Rizikovými faktory mohou být:
- první porod
- nízká postava matky
- anomálie pánevních kostí matky
- nepostupující nebo urychlený porod
- poloha plodu koncem pánevním (zadečkem)
- nedostatek plodové vody
- nízká nebo nadměrná hmotnost plodu
- anomálie plodu, zejména ty, keré působí překážku porodu
V současné době je však řada těchto rizikových situací indikací k císařskému řezu, ať už indikací samostatnou nebo přidruženou. Nejdůležitější je těmto situacím předcházet.
Klinický obraz
Setkáváme se s:
- modřinami a pohmožděním kůže a podkoží
- poraněním měkkých částí hlavy a krku
- poraněním hlavových a periférních nervů
- poraněním kostí
- poraněním vnitřních orgánů
- poškozením centrálního nervového systému
MODŘINY A POHMOŽDĚNÍ KŮŽE A PODKOŽÍ
Může vzniknout při obtížnějším vybavování plodu. Mnohočetné modřiny se mohou podílet na zvýšené hladině bilirubinu, a tím zvětšovat novorozeneckou žloutenku. Šetrné vybavování plodu je velmi důležité zejména u nedonošených dětí. Někdy nacházíme v důsledku traumatu na kůži dětí drobné červené tečky (petechie), což jsou místa drobného krvácení do kůže.
PORANĚNÍ MĚKKÝCH ČÁSTÍ HLAVY A KRKU
Nejčastěji se setkáváme s tzv. porodním nádorem (caput succedaneum), což je difúzní prosáknutí měkkých tkání naléhající části hlavičky. Otok obvykle ustoupí během několika dní a je naprosto nezávažnou a častou komplikací.
Méně častými problémy jsou:
- Kefalhematom: krvácení pod okostnici kostí lebečního krytu. Objevuje se obvykle několik hodin po porodu, někdy bývá oboustranný. Neprojevuje se změnou barvy kůže. Při pohmatu hmatáme tekutinu pod kůží v oblasti lebeční kosti. Ustoupí až za několik týdnů. Může být spjat se vzestupem hladiny bilirubinu, který vzniká postupným vstřebáváním krve z kefalhematomu. Někdy, pokud je hematom rozsáhlejší a vstřebává se déle, můžeme na jeho okraji nahmatat zatvrdlý lem, který vzniká ukládáním soli vápníku. Stav si nevyžaduje léčbu.
- Krvácení pod spojivku oka, které obvykle nevyžaduje léčbu.
- Hematom nebo natrhnutí kývače hlavy (m. sternocleidomastoideus) může způsobit torticollis (dítě nedrží hlavičku ve střední poloze, má ji posunutou na postiženou stranu, na krku je hmatné zduření). Postižena je nejčastěji dolní část svalu. Léčba spočívá v rehabilitaci, po níž dochází k nápravě.
PORANĚNÍ HLAVOVÝCH A PERIFÉRNÍCH NERVŮ
Účinkem mechanických sil může dojít i k poškození nervů. Tato poranění jsou však velmi vzácná. Setkáváme se s poškozením lícního nervu po stlačení kleštěmi v průběhu porodu. Je charakterizováno typickou asymetrií úst novorozence při pláči. Postupně se upraví.
Dále může dojít k poškození ramenního pletence (plexus brachialis). Rozeznáváme dva typy svalové obrny:
1. Erb-Duchenne typ (horní typ): paralýza vzniklá poškozením 5. a 6. krčního nervu. Tento typ je charakterizován neschopností pohybu paže v rameni při omezeném pohybu zápěstí a prstů.
2. Klumpkeho typ (dolní typ): poškození 7. krčního a 1. hrudního nervu. Je vzácnější než předchozí typ. Hybnost v rameni je zachována, postiženy jsou ohybače zápěstí a prstů a vnitřní svaly ruky.
Prognóza závisí především na tom, zda při porodu došlo jen k otoku či zhmoždění nervových pletení, nebo k jejich poškození. Léčbou je dlouhodobá rehabilitace, nejlépe ve spolupráci s dětským neurologem.
PORANĚNÍ KOSTÍ
Relativně často se setkáváme se zlomeninou klíční kosti, která se obvykle hojí v průběhu 7–10 dní. Nevyžaduje žádnou fixaci ani léčbu, zhojí se sama.
Zlomeniny dlouhých kostí (stehenní, ramenní) jsou obvykle projevem hrubého násilí a dnes se s nimi téměř nesetkáváme. Při správném ošetření dochází k dokonalému zhojení bez deformací a zkrácení končetiny. O něco horší prognózu má poškození kosti v oblasti růstové ploténky. Může dojít ke vzniku deformity končetiny nebo poruše růstu kosti. Stejně tak závažné může být vtlačení nebo prasknutí kosti lebky. Vznikne-li jednoduchá prasklina, nemusí mít klinické příznaky a ani další následky.
PORANĚNÍ VNITŘNÍCH ORGÁNŮ
Dojde-li k poškození vnitřních orgánů (natržení jater, sleziny), znamená to vždy život ohrožující stav, který si vyžaduje operační řešení.
POŠKOZENÍ CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU
U donošených novorozenců může vlivem traumatu dojít ke krvácení do centrálního nervového systému. Krvácení může vzniknout v oblasti mozkových obalů (epidurální, subdurální a subarachnodiální). Krvácení do oblasti mozkových obalů souvisí s poškozením cév vedoucích v této oblasti. Krvácení do CNS u donošených novorozenců je však naštěstí velmi vzácné.
Závěrem lze říci, že vzhledem k stále se zlepšující péči porodníků a větším vyšetřovacím možnostem (ultrazvuk apod.) dramaticky ubylo těžkých porodních poranění, na druhé straně lehčí poranění nelze zcela eliminovat.
Nahoru