Rozvod, nebo ne?

Před nějakou dobou jsem psala článek. Obdivoval ženy, které z nějakého důvodu zůstaly s dítětem (dětmi) samy. Ani jsem v té době netušila, že „obdivuji“ sama sebe za nějaký rok…

S manželem jsme spolu ve vztahu manželském čtyři roky, které byly všelijaké. Zvládli jsme získat jeho děti do péče, zrekonstruovali jsme byt a pořídili si společné dítě. Vše vypadalo celkem ok, ale když to tak vezmu zpětně…  dělala jsem vše sama a on si pan manžel užíval svých zájmů, svých peněz a svých potřeb. Váhala jsem, jestli si můžu dovolit manželství opustit, když jsme si už pořídili dítě, ale posledních pár měsíců mi ukázalo, že to byla jediná možná varianta.

Je někdo v podobné situaci? Hledáte důvod, který by byl dost velký, a nezdá se vám vzhledem k rodině žádný takový? Tak dámy, mám tu pár věcí k zamyšlení. Samozřejmě: pokud ho milujete, dejte mu tu šanci vám dokázat, že to s vámi myslí vážně. Ale v tom případě mu JASNĚ A JEDNOZNAČNĚ (chlapi to jinak nepojmou a naznačování nikam nevede) nadiktujte podmínky, za jakých zůstanete. Pokud si uvědomí nebezpečí a taky to, že žádný vztah není naprosto 100%ní (i kdybyste si den předtím řekli, že se nikdy neopustíte), pak je šance, že se dá vztah zachránit a můžete se spolu snažit vychovávat rodinu, kterou jste si pořídili.

Vy jste jeho žena a on váš muž. Čas patří vaší rodině, pak je na řadě vaše osobní pohodlí a vaše potřeby nad rámec běžného života. Pokud po takové rozmluvě nenastane změna, pak si myslím, není šance, že vztah bude o VÁS obou, ale jen o NĚM…jako doposud.

Kdy máte důvod žít svůj lepší život? Pokud tráví víc času na internetu než s dětmi. Pokud vás na internetu „podvádí“. Pokud tráví více času se svou matkou než s vámi. Pokud si kupuje věci a předměty, které nejsou nezbytné, a ono to nabourá váš rodinný rozpočet. Pokud opakovaně neposlouchá vaše názory a námitky ohledně dětí, protože je v TV seriál nebo dokument o něčem, co pro váš život zásadní rozhodně není (např. výroba doughnutů). Zní to velmi banálně, ale jasné je, že časem se všechno prohlubuje; a stejně jako se zhoršuje naše zdraví, tak všechny tyto vlastnosti také.


Mám tedy 2 vzkazy:

První pro matky, které nevěří, že se to spraví. Neposlouchá výstrahu? Nedá na váš názor na vztah a výchovu dětí? Pak počkejte na muže, který vám dá pocit, že jste ve vesmíru ta jediná, že vám snese modré z nebe. Ale hlavně – který má na prvním místě rodinu. Zůstávat v manželství jen proto, že se to očekává… to asi nebude ono.

Budete nešťastná? Pak i vaše dítě bude, protože ti naši drobečci přesně cítí, jak nám je a co prožíváme. Odchod je těžký, velmi psychicky náročný ale zároveň (pokud není jiné východisko) osvobozující. Nemluvím ale o tom, že se všude válí ponožky, že se NĚKDY zapomene na pivu, že zapomene na něco důležitého a na stole jsou denně drobky… to jsou muži. Ovšem – pokud by vás měl jeho přístup jakkoli ponižovat nebo omezovat, proč v tom setrvávat?

Nemyslete na okolí a na to, co si řeknou lidé kolem. Oni to budou řešit jen pár dnů/týdnů, pak budou mít důležitější věci na práci. Je to váš život a vy si řekněte: CHCI TO TAKTO PO ZBYTEK ŽIVOTA? DOVEDU SI PŘEDSTAVIT JEŠTĚ DALŠÍCH 20, 30, 50 LET POUZE S TÍMTO MUŽEM?

Život máme jen jeden, ale mužů je spóóóóusta  a ten pravý opravdu existuje, jen ho nepřehlédnout! Našla jste ho a vaše odpověď na otázky je ANO? Pak vám ze srdce gratuluji a moc vám to přeji! Budete nejspíš jedna z mála!

Druhý vzkaz je lidem, kteří mě (nás) odsuzují, aniž by věděli, co se v našem vztahu doopravdy stalo. Slyšela jsem kolem sebe spousty narážek a útoků na svoji osobu. Jak jsem si to mohla dovolit – opustit děti, nedat mu šanci apod. Vážení spoluobčané, vy jste v naší domácnosti nežili, a pokud danou věc slyšíte pouze z jedné strany, pak prosím, nesuďte!

Pevné nervy, hodně lásky a hlavně šťastný život našim nejmenším bez blbosti dospělých

přeje všem čtenářům Gabriela.

Máte také něco na srdci, o co byste se ráda podělila s ostatními čtenářkami našeho webu? Napište nám na adresu: webeditor@mamaaja.cz. Publikované příspěvky oceníme malým dárkem.