Abeceda metod na zmírnění bolestí při porodu

Porodní bolesti jsou strašákem pro nejednu z nás. Abychom vaše obavy z nich zmírnili, seznámíme vás postupně se všemi možnostmi, jak se s bolestmi vypořádat, ať už jde o alternativní, nebo medicínské metody.

O vnímání bolesti

Je důležité hned v úvodu se zmínit, že účinná, absolutní úleva od bolesti není totéž jako vnímání osobní kontroly nebo satisfakce z porodu. Jinými slovy: žena může mít výraznou bolest během porodu, ale pociťovat kontrolu nad procesem porodu a mít úžasnou satisfakci v pozdějším období při rekapitulaci.

Na druhou stranu může mít dokonalou úlevu od bolestí během porodu, ale cítit se úplně mimo kontrolu, nešťastná a ošizená o vlastní zkušenost, zážitek, pocit extáze a euforie, když je vše již za ní.

Též je dobré zmínit, že v mnoha jazycích je proces rození popisován jako proces práce, nikoliv bolesti. Porodní bolesti jsou více než jen fyziologický proces, jejich zvládání je i emocionálním, a především komplexním dějem, který vyúsťuje v již zmíněné pocity naplnění a úspěchu ze strany ženy. Proto není satisfakce z porodu nezbytně spojována s účinnou úlevou od bolestí.

Všechny následné pomocné metody mají pomoci ženám projít porodním procesem a v různém rozsahu, který je závislý na individuálním vnímání prahu bolesti, snížit vnímání porodních stahů, ne však jejich vnímání anulovat, to je velmi důležitá informace pro vyjasnění tohoto tématu, kterým se budeme určitou následujících měsících zabývat.

Je zcela normální, že se v mysli ženy s blížícím datem porodu dostává do popředí otázka bolesti. Očekávání jsou ovlivněna jednak možnou minulou zkušeností s bolestí ať vlastní, či přátel a rodiny, ale rovněž prostředím, ve kterém žena rodí, a podporou, kterou přijímá od svých pomocníků a přátel. Ty během porodu budou mít vliv na její reakce ohledně bolesti a její schopnost se s ní vyrovnat. Bohužel není možné ženě dopředu odpovědět na otázky, jak bolestivý bude její porod a bude-li schopna jej zvládnout, protože intenzita bolesti, trvání porodu i ženina odpověď na bolest je velmi individuální záležitost a vše je ovlivněno nejenom výše zmíněnými okolnostmi.

Najdeme zde fyzické faktory, které mohou vyvolávat zmíněné bolestivé podněty, jako např. napínání hrdla děložního během jeho rozšiřování, napínání vejcovodů, vaječníků a podpůrných vazů děložních. Dále také tlak na močovou trubici či konečník nebo roztažení pánevního dna a hráze aj.

Neméně důležitý je ale i faktor emocionální, který velkou měrou ovlivňuje celý průběh porodu, ne jen vnímání bolesti, a který je více či méně stále podceňován jako činitel podílející se i na možném nezdaru porodu. Strach, vztek, zklamání mohou negativně zasáhnout do procesu na rozdíl od klidu, pohody, vyrovnanosti, neutrálního očekávání, které jej naopak nechávají probíhat plynule dál.


Jaký mají porodní bolesti smysl?

Ovšem pozitivní vliv se odehrává nejen na emoční úrovni, ale též i na biochemické. Aktivní stres a spuštění bolesti v těle umožňují produkci tzv. vnitřních opiátů (endorfiny a enkefaliny). Tyto tělu vlastní opiáty zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. Starají se i o pozitivní, vnímavý postoj matky k novorozenci během jejich prvního seznamování krátce po porodu.

K tomuto procesu, tj. k vyplavování přirozených opiátů, ovšem nedojde, pokud v těle spouštěcí impulzy (stres, bolest) chybí. Příkladem může být podání léků usnadňujících bolest, po kterém je ženě i jejímu dítěti ztíženo využít tohoto endorfinového vlivu.

Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon potřebný pro kvalitní děložní stahy.

Vliv normální porodní bolesti a stresu je patrný a prospěšný i pro samotné dítě. Látky, které se jejich působením vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.

Další zajímavý aspekt týkající se otázky bolesti je, že představy ženy ohledně porodní bolesti se liší v závislosti na jejím původu či kultuře. V některých zemích mohou ženy pokládat za zbytečné utrpení rodit bez nějaké medikamentózní formy snižující bolestivost kontrakcí nebo se bojí svých projevů během porodu anebo se nechtějí příliš do porodního procesu angažovat a chtějí ho mít co nejrychleji za sebou. Původ tohoto postoje bychom našli už v přístupu samotné společnosti k porodu a dále pak individuálně u jednotlivých žen, např. negativní zkušenost s bolestí či porodem v minulosti, zneužívání aj.

Naopak v jiných zemích, např. Holandsku a Japonsku, většina žen nepředpokládá podání léků na tišení bolesti při normálním fyziologickém procesu, jakým pro ně porod je. Bolest zde není považována za něco, na co by se měla zaměřit pozornost, v tomto případě jde o součást přírody a není důvod se jí obávat.


Erotikou proti porodním bolestem?

Porod může být ovšem i sexuálním zážitkem. Hormony porodu, zvuky, polohy a pohyby, změněné stavy vědomí – to vše se vztahuje k sexualitě. Bohužel důkaz tohoto spojení porodu a sexuality byl odstraněn již před více než desítkami let. Vím, že otevřením tohoto pohledu na porod, tj. sexuální stimulace a s ní spojené snížení bolesti během porodu, způsobím přinejmenším „zašumění“ v čtenářském davu, ale ať chceme či nikoliv, i ona může být součástí porodu, přestože jen malá skupina žen je natolik svobodná ji při porodu provádět, zjistí-li, že má pro ně přínos.

Ovšem např. u savců, včetně primátů, je možné se setkat s olizováním svých genitálií během porodu. Navíc je zde mnoho prapůvodních soch rodících bohyň manipulujících se svými genitáliemi (např. Sheela-na-gig, keltská bohyně, je zobrazována s rukama roztahujíc široce svoji pochvu během porodu). Netýká se to ovšem pouze klitoridální či jiné genitální stimulace, ale jsou zde zahrnuty i smyslné doteky na různých částech těla, jako vnitřní strana stehen, prsy, šíje, uši, prsty u nohou aj.) či líbání.

Ať už se žena rozhodne provádět stimulaci sama či s pomocí partnera, vždy je nutné přizpůsobit tomu prostředí, v kterém porod probíhá, zejména dostatek soukromí a atmosféru, které pomohou ženě uvolnit se a v klidu experimentovat. Jak jsem již napsala, většina žen si tento způsob snížení bolesti nedovolí provádět anebo nepociťuje potřebu jej provádět. Ovšem to neznamená, že se sexualita u porodu nevyskytuje. Ženy ji však instinktivně vyjadřují spíše dalšími reakcemi, jako je např. sténání či jiná vokalizace, pohyby pánví či provádění jiných aktivit, které jim pomáhají vypořádat se s intenzitou porodu a plně se otevřít chodu porodu.

Na závěr bych ráda uvedla pár slov k lidem, kteří doprovázejí ženy k porodu, protože i oni mohou být z chování ženy zaskočeni. Ovšem právě oni mohou svým přístupem přispět k dobrému, ale i opačnému dojmu ženy z porodu a především ji díky těmto informacím co nejlépe provést procesem porodu. Někdy je těžké pro zúčastněné u porodu pochopit, že rodící ženu není třeba hned zachraňovat, když se snaží naříkavě prodýchat stahy a za křiku přivede své dítě na svět.

Za léta praxe bylo zjištěno, že důvodem naříkání, klení, pláče či křiku není vždy to stejné, a to bezmoc. Je to i o vnitřní síle, která ženě pomáhá celý proces zrození zvládnout, mění ji, obohacuje.



A

Akupunktura

Název akupunktura pochází z latinského slova caus (jehla) a punctura (píchat). Označuje starou čínskou léčebnou metodu, při které se na přesně určená místa na těle vpichují do pokožky jehličky, čímž se dosahuje obnovení rovnováhy energie čchi, která je podle akupunkturistů základním předpokladem dobrého zdraví.

Akupunktura se mimo léčbu různých nemocí zaměřuje hlavně na zmírnění bolestivých stavů. Kromě základního slovíčka čchi operuje tato disciplína ještě jedním důležitým pojmem – meridiány, jde o tzv. energetické dráhy. Když propojíme 12 hlavních stimulačních bodů, vznikne 12 meridiánů a jimi se po těle přenáší životní energie čchi.

Použití při porodu

Akupunkturu lze využít v průběhu celého porodu, dosahuje velmi dobrých výsledků jak během první doby porodní, a to hlavně v její začáteční a střední fázi, tak při samotném porodu je rodička o hodně méně vyčerpaná, má více sil tlačit, lépe spolupracuje a komunikuje se zdravotníky.
Pokud se rozhodnete pro tuto metodu, je dobré navštívit akupunkturistu už během těhotenství. Doporučujeme výběr zkušeného odborníka.

Akupunkturista udělá vstupní vyšetření, které obsahuje velmi podrobnou anamnézu, která se zaměří na váš zdravotní stav, na stav některých vašich blízkých, ale i na váš citový život, plány do budoucnosti … atd. Potom následuje měření pulzu, které je zcela odlišné od měření u praktického lékaře. Trvá o hodně déle, a to proto, že akupunktura rozeznává 12 pulzů, na každém zápěstí je jich 6. Nakonec posoudí stav pokožky, očí, hlasu a držení těla. Po absolvování jednotlivých kroků se s vámi dohodne na dalším postupu, případně účasti či neúčasti při vašem porodu.


Akupresura

Také jde o starou čínskou léčebnou metodu, která je založena na stejných principech jako akupunktura, ale nepoužívají se při ní jehly a nejsou potřebné ani žádné jiné pomůcky, přípravky či přístroje.

Technika akupresury nemá přesný postup. Většinou si každý praktik vypracuje svůj vlastní. Body na těle aktivuje různými způsoby. Někdy používá bříško palce, jindy prsty, dlaň, loket, bříško dlaně pod palcem, koleno, případně chodidla. Síla a typ vyvíjeného tlaku závisí na mnoha činitelích, ale zejména na tom, jakého efektu chceme dosáhnout – povzbudit, nebo uklidnit. Síla tlaku závisí na místě, kde je třeba tlačit, a na tom, jak pacient reaguje.

Při aplikaci samoléčby: Tlak na body může trochu bolet. To znamená, že energie čchi tady protéká nedostatečně. Jestliže bolest v daném místě neustupuje, případně se zvyšuje, přestaňte.


Použití při porodu
 
Použití akupresury je možné ve kterékoliv fázi porodu. Všechny výše zmiňované techniky včetně shiatsu či reflexologie je možné úspěšně použít k relaxaci, a nejen pro ni, ke snížení bolestivosti stahů během porodu, ale i k jeho vyvolání. Pro tento případ, tj. vyvolání porodu, je dobré začít se stimulací bodů, které napomáhají celkovému uvolnění organizmu i mysli.

Dále je možné pracovat na endokrinním systému, zejména hypofýze, hypotalamu. A až později přejít ke stimulaci bodů podporující stahy dělohy. Ke stimulaci bodů se někdy používá speciální přístroj TENS vytvářející impulzy. Více informací o jeho využití lze získat u rehabilitačních pracovníků, a to i o jeho případném zapůjčení. Je však samozřejmostí konzultovat využití těchto metod se specialisty daného oboru v dostatečném časovém předstihu před porodem.

Opět doporučujeme sejít se s odborníkem už během těhotenství, aby mohl posoudit vaše požadavky, případně vás a vašeho partnera naučit, které body a jak stlačovat v jednotlivých fázích porodu. Akupresura mimo to, že účinkuje proti bolesti, odbourává i vnitřní napětí a pocity úzkosti.

O využití akupresury během porodu se dočtete na stránkách (v AJ):
www.childbirthsolutions.com/articles/birth/acupressure/index.php


Aplikace tepla a chladu

Teplo

Formy:

• teplý, vlhký ručník, termofor, gelové sáčky, rýžové sáčky na obklady dolní části břicha, třísel, stehen, dolních partií zad, ramen a hráze,
• teplá sprcha ramen, břicha a dolní části zad nebo ponoření do teplé vody ve vaně,
• teplá osuška nebo přikrývka ( i elektrická) okolo oblasti pánve a dolní části břicha a zad.

Teplo zvyšuje teplotu kůže, oběh i látkovou výměnu, naopak se podílí na snížení svalového napětí a zvýšení prahu bolesti. Místní aplikace tepla nebo teplá, nahřátá přikrývka, osuška zklidňuje ženu psychicky, která lépe přijímá případný dotyk nebo masáž, kterou doposud netolerovala. Malý zdroj tepla (např. termofor) aplikovaný na děložní fundus může přispět ke zvýšení
děložní aktivity.


Pomáhá:

• dokáže-li žena dobře určit místo bolesti,
• jsou-li na ženě patrné známky úzkosti nebo svalového napětí,
• má-li žena třesavku,
• je-li žádoucí navodit děložní aktivitu (přiložením teplého obkladu nebo termoforu na břicho přes fundus děložní),
• v 2. době porodní teplý obklad na hráz zlepšuje relaxaci pánevního dna a snižuje bolestivost.
  

Není vhodné:

• pokud žena vnímá teplo nepříjemně nebo má teplotu,
• jestliže personál nemá zkušenosti s aplikací tepla a bojí se jej využít.
  

Chlad

Formy:

• studené obklady, ledové sáčky, gelové sáčky, gumové rukavice naplněné ledem, vychlazený, vlhký ručník, zamrazená plechovka nápoje nebo pastová láhev s nápojem nebo vodou na dolní část břicha, hráz,
• lze si obstarat široký pás s gelovým sáčkem (možno získat v prodejnách sportovních nebo zdravotních pomůcek) na spodní část zad; umožňuje to svobodnější pohyb a volnost, 
• studená, mokrá žínka, ručník k osvěžení a ochlazení obličeje, krku, dekoltu, rukou ženy,
• gelový sáček na konečník k úlevě u bolestivých hemoroidů.
  

V obou případech je nutná tolerance ze strany ženy a použití ochranných obalů jako prevence popálení nebo omrzlin.

Chlad je nejvíce prospěšný u muskuloskeletární a kloubní bolesti. Snižuje svalový spazmus (mnohem déle než teplo). Umrtví oblast zpomalením přenosu bolesti a ostatních impulzů přes senzorické neurony. Též snižuje otok a zchlazuje pokožku.


Pomáhá:

• má-li žena bolesti zad a teplo jí nepřináší úlevu,
• cítí-li se přehřátá nebo zpocená,
• způsobují-li jí hemoroidy přílišnou bolest,
• po porodu jako chladivé obklady na hráz ke zmírnění otoku a snížení bolestivosti ze šití.
  

Není vhodné:

• vnímá-li žena, že použití chladu jí nepomáhá nebo to situaci ještě zhoršuje,
• má-li žena třesavku.

V příštím díle se podíváme na to, jak může při porodu prospět aromaterapie či terapie barvami a jak správně dýchat.



Autorky: porodní asistentky Stanislava Mikolášová a Olga Riedlová 

Zdroje: časopis Diagnóza v ošetřovatelství, Anne Frye – Holistic Midwifery, Ina May Gaskin – Ina May’s Guide To Childbirth, Aperio a kolektiv autorů – Porodní příběhy, Penny Simkám, Ruth Ancheta -The Labor Progress Handbook, www.zrozeni.cz