Co se děje s miminkem na porodním sále?

Zdravý plod na konci gravidity je funkčně plně připravený začít samostatnou existenci mimo matčino tělo. 

* * * * *

Možnost přizpůsobit se extrémním změnám prostředí je omezenější než v pozdějším životě. Proto je nutné zajistit po porodu optimální podmínky pro novorozence, aby byl stres, kterým porod pro dítě vždy je, redukován na co nejmenší míru.

V novorozenecké části porodního sálu provádí první ošetření novorozence dětská sestra nebo porodní asistentka. K odsávání plodové vody se přistupuje jen v nutných případech. Na porodním sále se lékař i sestra snaží zabránit ztrátám tepla a sledují celkový stav a projevy dítěte. S dítětem se manipuluje šetrně, bez prudkých pohybů, hluk je eliminován na co nejnižší míru.

Plenou, ve které je dítě zabalené, se setřou zbytky mazu, plodové vody, případně krve z pokožky dítěte a novorozenec zabalený do vyhřátých plenek se uloží na vyhřívací lůžko nebo přebalovací stůl pod zdroj tepla. Ošetří se pupeční pahýl. Podvazuje se zpravidla pružnou prádelní gumou nebo speciální svorkou, čímž se zabrání krvácení z pupečních cév. Potom se ranka ošetří vhodným dezinfekčním roztokem a pupečník se zabalí do gázy. 

Dětská sestra  pravidelně kontroluje krvácení. Během prvního ošetření se vykoná také tzv. kredeizace – do očních spojivek každého novorozence se aplikují oční kapky s antiseptickým účinkem jako prevence gonokokového postižení očí.

Koupání na porodním sále se nedoporučuje, dítě se jen osuší  plenkou. Miminko se koupe až po stabilizaci, podle tělesné teploty, dvě až tři hodiny po porodu na novorozeneckém oddělení.

K prvnímu ošetření patří také identifikace – označení číslem, jménem, měření délky a hmotnosti dítěte, obvodů hlavy a hrudníku. Některé porodnice označují své novorozence speciálními identifikačními štítky. Zjišťuje se průchodnost konečníku a měří se tělesná teplota. Každému dítěti se po narození podává do svalu vitamín K jako prevence krvácivé (hemoragické) nemoci novorozence. Rovněž se zaznamenává první odchod smolky a moči.


První vyšetření

První vyšetření novorozence je zaměřeno na hodnocení základních životních projevů (tzv. skóre Apgarové), přítomnost viditelných vrozených vad, porodních úrazů (tzv. porodní traumatizmus), probíhá také hodnocení zralosti dítěte.

Skóre podle Apgarové (pojmenováno dle americké lékařky Virginie Apgarové) se používá k posouzení poporodní adaptace novorozenců. Při určování skóre se posuzuje 5 projevů novorozence (dýchání, srdeční činnost, svalové napětí, barva pokožky a reakce na podnět), každý je ohodnocen nulou, jedním nebo dvěma body. Body za všech pět kritérií se pak sečtou. Maximálně může novorozeně získat 10 bodů.

Stav novorozence se posuzuje v 1., 5. a 10. minutě po porodu, dle potřeby se sleduje i v dalších intervalech. Normální hodnota skóre dle Apgarové bývá 8–10 bodů. Během prvních minut života se stav děťátka přirozeně upravuje, proto bývají hodnocení z 5. a 10. minuty obvykle vyšší. Obecně je možno říci, že hodnocení 8–10 bodů značí zdravé miminko, známka mezi 4–7 napovídá, že dítě potřebovalo pomoc, např. inhalaci kyslíku. 0 bodů znamená, že se miminko narodilo bez známek života.
 
Při celkovém vyšetření dítěte sleduje lékař jeho chování, polohu, pohyblivost a přítomnost základních reflexů. Ve snaze vyloučit přítomnost vrozené vývojové vady nebo jiného patologického stavu postupuje systematicky od hlavy směrem k dolním končetinám – hodnotí lebku a fontanely, dutinu ústní, nos, uši, klíční kosti, horní končetiny a prsty, na hrudníku žebra, nález na srdci a plicích, břicho, genitálie, konečník, dolní končetiny a páteř.
Součástí prvního vyšetření je i hodnocení zralosti plodu, tzv. gestační věk. Ten lze v těhotenství odhadovat na základě gynekologických vyšetření, z data poslední menstruace, prvních pohybů plodu a výsledků ultrazvukových vyšetření.

Po narození se zralost hodnotí soustavou tělesných (somatických) znaků a vývojových funkčních odpovědí novorozence. Ze somatických znaků se hodnotí zralost pokožky – její tloušťka, barva, olupování, stav nehtů, přítomnost ochlupení na těle, rýhování plosek nohou, přítomnost a velikost prsních žláz, tvarování boltců a přítomnost chrupavek na boltcích a také zralost genitálií.



Typické znaky novorozence


HLAVA

Zvláštní tvar hlavy je způsoben tlakem v porodních cestách. O pár dní později by měla hlava mít obvyklý tvar.
Fontanely (neboli lupínky) jsou měkká místa na temeni, která nejsou srostlá. Obvykle bývají dvě – vpředu na temeni hlavy a vzadu v týle. Nemusíte mít obavy, při normálním zacházení děťátku nezpůsobíte zranění, fontanely jsou pokryté tuhou vazivovou blánou.

VLASY

Děti se mohou narodit úplně holohlavé, stejně jako s bujnou kšticí. Vlasy po narození náhle vypadnou nebo jsou postupně nahrazovány novými, které mohou mít úplně jinou barvu. Zejména předčasně narozené děti mívají na hlavičce lanugo (novorozenci jej mívají po celém těle), tj. jemné chmýří. Tyto vlásky v průběhu dvou až tří týdnů obvykle vypadají.

OČI

Barva očí je po narození tmavomodrá, skutečná barva se ukáže do šesti měsíců.
Šilhání je u novorozenců běžné, postupně by se mělo zlepšovat a do půl roku věku dítěte zmizet úplně.
Červené oči a opuchlá víčka jsou také poměrně častým jevem vzniklým v důsledku tlaku v porodních cestách.

JAZYK

Může být uzdičkou zčásti přirostlý k dolní části ústní dutiny, dítě ho pak neumí dobře vypláznout. Kdysi se uzdička jazyka jemně nastřihla, dnes se tento úkon nevykonává, dokonce ani když je překážkou při sání mléka z prsu. V průběhu prvního roku se zkrácená jazyková uzdička obvykle natáhne a pohyby jazyka se upraví. K chirurgickému řešení se sáhá až kolem 2. roku, tedy v době, kdy by zkrácení omezovalo mluvení.

POKOŽKA

Novorozenecký maz je mastná bílá látka, která chrání pokožku dítěte v děloze. Po narození jím bývá dítě pokryté. Dá se lehce utřít olejem.

Chloupky na těle (lanugo) jsou častým jevem u předčasně narozených dětí. Vyskytují se hlavně na zádech. Ztratí se po několika dnech či týdnech.

Vrásčitá mokrá pokožka, jako kdyby bylo dítě dlouho ve vodě, je typická pro děti narozené několik dní po očekávaném termínu porodu. V dalších týdnech se tento stav upraví.

Olupující se pokožka je také častým jevem, hlavně na dlaních a chodidlech, zmizí do několika dnů.

Tzv. novorozenecká vyrážka se projevuje červenými nebo růžovými skvrnami, někdy se žlutavým středem na pokožce. Skvrny nejsou infekční, nevyžadují léčení, samy během několika dní zmizí.

Mateřská znaménka mohou být trvalá nebo dočasná (přesnou odpověď vám dá váš dětský lékař). Trvalé znaménko = skvrna jasně červené nebo purpurové barvy připomínající portské víno. Dočasná znaménka, tj. červená znaménka na tváři, která většinou zmizí do jednoho roku. Zvětšující se znaménka připomínající jahodu zmizí pravděpodobně do pěti let.

Modré skvrny (tzv. mongolské skvrny) se vyskytují u dětí s vyšším obsahem pigmentu v kůži. Vzniknou v důsledku dočasného nahromadění pigmentu pod kůží. Zmizí po několika letech.

POHLAVNÍ ORGÁNY

Výtok z pochvy bývá způsoben přítomností matčiných hormonů v organismu děvčátka po porodu. Výtok může být bílý a sklovitý, někdy i s příměsí krve (tzv. pseudomenstruace) a ustoupí po několika dnech zároveň s postupným snižováním hormonů matky v těle dítěte.

Nesestouplá varlata se vyskytují především u předčasně narozených chlapců. Varlata se vyvíjejí v břišní dutině a u zralého a donošeného chlapce těsně před porodem sestoupí do šourku. Jestliže varlata nesestoupí do šourku během 6–12 měsíců po porodu, poraďte se s dětským endokrinologem.

PRSA

Zvětšené prsní žlázy, případně vytékající mléko (u děvčat i chlapců) jsou důsledkem hormonální reakce. Jde o nezávažnou hormonální reakci. Někdy může dojít k zarudnutí mléčné žlázy, v tomto případě se  ihned poraďte se svým dětským lékařem.

KONČETINY

Namodralé končetiny v prvních 24 hodinách života dítěte jsou důsledkem zatím nedostatečně fungujícího krevního oběhu, což se časem upraví.

Nehty mohou být dlouhé, hlavně u později narozených dětí. Stříhají se co nejpozději, nejlépe až po propuštění z porodnice. Nejlépe se to dělá, když dítě spí, nůžkami namočenými v lihu.