Tato stránka se zobrazuje v libovolném prohlížeči, nejlépe však v prohlížečích podporujících HTML 4.0 a CSS 2. Pokud je tato správa čitelná, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku vidíte bez pokročilejšího formátování, ale s plně přístupným kompletním obsahem.




Dnes je 18. květen 2012, svátek má Nataša.
Přidejte se k fanouškům MÁMA a já na Facebooku. Pošlete nám svůj článek.

Zaregistrujte se a získejte přístup k novinkám!
Pokud se chcete odhlásit, klikněte sem

Zobrazit všechna fotoalbaVytvořit fotoalbumPřidat obrázekFotoalbum - nápověda


Ingeborg Nikol Kavečanská

Zůstala jediná naděje


Marie vypráví:

Na návštěvu k lékaři jsme přišli klidní a přesvědčení, že ať už budou výsledky jakékoliv, zvládneme to. Oba jsme přece dospělí, rozumní a rozvážní lidé – žádná panika nám tedy nehrozí.

Lékař nás přivítal s úsměvem, ale se slovy, po kterých nás zamrazilo: „Nemám pro vás dobré zprávy.” Větu, která následovala, si budu pamatovat po celý zbytek života: „Vzhledem k vašim předcházejícím diagnózám a vyšetřením, které jste v uplynulých týdnech absolvovali, nám, zdá se, zůstává už jen jedna možnost – asistovaná reprodukce.”

Když jsem si uvědomila, jaký ortel doktor vyslovil, zatočila se mi hlava a jako film mi před očima proběhl náš dosavadní společný život. Roky užívání antikoncepce v době studií, abychom předešli nechtěnému předčasnému těhotenství... A teď netoužíme po ničem víc než po vlastním dítěti a marně čekáme, že se na testu objeví dvě čárky místo jedné. Jaká ironie...

Jak je to vůbec možné? Proč to potkalo právě nás? Kdejaká hloupá holka otěhotní v sedmnácti, ani neví jak, a mně se to nepodaří ani tolika letech a při velké snaze a disciplinovanosti? Copak na světě není ani kapka spravedlnosti?

Lékař otevřel okno, podal mi sklenici vody a já jsem se vrátila do reality... Navzdory všem předsevzetím jsem nebyla schopná potlačit slzy.

Sedíme v kavárně. Zírám na manžela, jako bych čekala, že právě on má odpovědi na všechny otázky, které se bojím vyslovit. O centrech asistované reprodukce jsme spolu sice mluvili, ale vždy jako o něčem, co je tu pro nějaké jiné nešťastníky, ne pro nás. Čekali jsme na něco, co se ukázalo být jen chimérou, jen naším toužebným přáním.

Takže neplodnost! Jsem naštvaná, frustrovaná a nešťastná. Mám pocit, že o centrech už víme všechno, co jsme potřebovali vědět. Opravdu víme? Nikdy jsme to nebrali jako něco, co budeme muset skutečně podstoupit. Chci tam vůbec jít? Manžel v tom má, tuším, jasno a překvapeně se mě ptá, nad čím přemýšlím a proč váhám. Ano, děťátko chceme, už několik let se o ně marně pokoušíme. Ale já mám v sobě nějaký blok...A nevím, jak mu to říct.

Jsem totiž přesvědčená, že věcem by se měl nechat přirozený průběh – vlastně byla jsem o tom přesvědčená, dokud jsem měla jiskřičku naděje, že jednoho dne se mi přece jen podaří otěhotnět. Ale teď jsem úplně mimo. Není nic příjemného zjistit, že pokud nám někdo jiný nepomůže, není na co čekat.

Obracím se k partnerovi s otázkou, která ve mně hlodá od chvíle, kdy lékař vyslovil ta osudná slova: „Není to proti přírodě, proti Bohu, když se to rozhodneme podstoupit?” Manžel udiveně zvedl obočí, ale klidně odpověděl: „Musíš se rozhodnout sama podle toho, jak to cítíš ty. Podle mě to není nic proti ničemu, protože je 21. století a my v posledních letech po ničem jiném netoužíme. Budu stát při tobě, ať se rozhodneš jakkoliv...“

Jeho slova mě pohladila po duši, ale nepomohla mi. Jak se mám rozhodnout jen tak – sama? I když... kdo jiný by to měl udělat? Je to přece moje tělo, můj život, já se budu o to maličké stvoření starat po celý zbytek života! Nezbývá mi opravdu nic jiného, než se rozhodnout. Ale jak???

Divíte se Marii, proč v situaci, ve které se ocitla, váhá? Není jí co závidět. Co byste udělala vy? Zažila jste nebo zažíváte něco podobného? Pokud ano, napište nám o tom na redakce@mamaaja.cz.



* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Pojďte s námi nahlédnout za dveře Centra asistované reprodukce (IVF), které lékař doporučil Marii jako poslední možnost porodit vlastní vytoužené děťátko. Základní otázky jsme položili vedoucí lékařce centra IVF v ÚPMD v Praze Podolí, MUDr. Jitce Řezáčové.

Kolik je v České republice center asistované reprodukce (CAR)?
V současnosti je u nás 28 center.

Liší se nějak služby soukromých center od nabídky státních?
Státní centra jsou většinou součástí gynekologicko-porodnického oddělení fakultních nemocnic. Nabízejí tedy komplexní péči ve stejném zařízení včetně péče o těhotné a po porodu.

Někteří partneři třeba váhají, pro jaké centrum se rozhodnout. Existují nějaké statistiky, jak je které pracoviště úspěšné?
Většina center má na internetu webové stránky, kde zveřejňuje a aktualizuje své výsledky.

Pokud k vám pár přijde z antisterilní poradny s diagnózou neplodnost, ověřuje se dalšími vyšetřeními, že skutečně neplodný je?
Záleží na tom, jaká a jak stará vyšetření partneři přinesou.

Co partnery v CAR čeká? Jaká je posloupnost jednotlivých vyšetření a výkonů?
V první řadě čeká pár pohovor s lékařem, který podrobně zjišťuje rodinnou a osobní anamnézu. Následuje gynekologické vyšetření pacientky včetně ultrazvuku, odběry krve – u ženy na hormonální profil a zjištění, zda nemá sexuálně přenosné choroby (STD), u muže na STD. Embryolog zhodnotí spermiogram partnera.
Tato vyšetření považujeme za základní. Z výsledků můžeme zjistit příčinu poruchy plodnosti a doporučit léčbu nebo navrhneme další vyšetření například imunologické, endokrinologické či genetické.

Co předchází umělému oplodnění a zavedení embryí do dělohy (IVF-ET)?
Jestliže je partnerům na základě vyšetření doporučena in vitro fertilisace (IVF), pak ženu čeká hormonální příprava s cílem získat větší počet vajíček. Odběr vajíček se provádí v celkové narkóze nebo v tzv. sedací analgézii vpichem přes postranní poševní klenbu pod ultrazvukovou kontrolou. Tentýž den odevzdá partner spermie. Následuje práce embryologa, který se stará o to, aby byla vajíčka oplodněna. Za 48 až 120 hodin po odběru zavádí gynekolog oplodněná vajíčka ženě do dělohy tenkým katetrem skrz hrdlo děložní – embryotransfer (ET).

Je při umělém oplodnění nutná hospitalizace?
Výkon se provádí semiambulantně, žena odchází za 2–3 hodiny v doprovodu partnera domů.

Jaký je rozdíl mezi oplodněním čerstvým embryem (embryotransferem) a rozmraženým (kryoembryotransferem)?
Čerstvá embrya se zavádějí za 48 až 120 hodin po odběru vajíček, rozmražená buď v přirozeném cyklu, jestliže žena ovuluje, nebo po estrogen-gestagenní přípravě sliznice děložní u neovulujících žen. Po zavedení čerstvých embryí je statisticky větší úspěšnost než po kryoembryotransferu.

Je po umělém oplodnění větší riziko potratu nebo těhotenských komplikací?
Po asistované reprodukci je dvojnásobně zvýšené riziko potratu ve srovnání s těhotenstvím po přirozeném početí. Také těhotenské komplikace a operačně ukončené porody jsou po umělém oplodnění častější.

Kolik procent dětí se v ČR rodí po IVF?
Přibližně 3 % dětí.

Co všechno si musí partneři v CAR hradit sami, jestliže podstupují oplodnění ve zkumavce?
Základní tři IVF-ET hradí českým ženám ve fertilním věku jejich pojišťovna.
Pojišťovny nehradí tzv. mikromanipulační techniky, kam patří intracytoplasmatická injekce spermie – ICSI (zavedení spermie přímo do vajíčka pod mikroskopem) a asistovaný hatching – AH (seříznutí části obalu embrya, což usnadní jeho proklubání). Partneři si také sami platí prodlouženou kultivaci embryí (kultivace delší než 48 hodin, maximálně dlouhá 120 hodin) a operační získávání spermií z varlete či nadvarlete, když muž nemá žádnou pohlavní buňku v ejakulátu.
Pojišťovny buď plně hradí nebo se z větší části spolupodílejí na úhradě hormonálních přípravků, které se při asistované reprodukci užívají.


Uvolněte se pomocí jógy

Nabízíme vám konkrétní cviky, které vám pomůžou dobře prokrvit pánevní dno a vnitřní orgány a prohloubit uvědomění si sebe samé...

Poloha klíště – eliminuje úzkost a prokrvuje pánevní dno.

*   Sedněte si a natáhněte nohy před sebe.
*   Dlaněmi natažených rukou se posunujte po nohách směrem ke kotníkům.
*   Pod koleny ruce ukotvěte – chyťte se za kolena zespodu.
*   Nakloňte se co nejblíže ke kolenům a polohu udržujte (jako klíště).
*   Snažte se ji udržet co nejdéle, aspoň 8 nádechů a výdechů, hlubokých a nenásilných.
*   Po 8 cyklech nádech – výdech se narovnejte a opět se rozdýchejte.
*   Cvik opakujte 8x.

Cvik kobra

*   Lehněte si na břicho, ruce ohněte v loktech a položte dlaně na podložku v úrovni ramen.
*   Pomaličku s nádechem zvedejte hrudník a hlavu nahoru. Podbřišek a nohy zůstávají na podložce bez pohybu.
*   Až se vysunete tak vysoko, jak dokážete, vydržte od 3 do 8 nádechů a výdechů – podle zdatnosti. Ani při této poloze se nepřepínejte!
*   Spusťte se opět dolu do původní polohy a čelo si opřete o zem.
*   Vydýchejte se a uvolněte.

Zvedání pánve

*   Lehněte si na záda s nataženýma nohama, rukama podél těla a dlaněmi položenými na podložku.
*   Maximálně zvedněte pánev a hrudník. Ramena a hlava zůstávají na zemi.
*   Opakujte 8x.

Most

*   Lehněte si na záda, dlaně položte na podložku vedle hlavy, mírně ohněte kolena.
*   Z lehu se snažte zvednout tělo do mostu tak vysoko, jak vám to půjde.
*   Na začátku cvičení stačí zopakovat cvik 3x. Máte-li už tělo rozcvičené, můžete cvik opakovat častěji?

Na závěr cvičení nikdy nezapomínejte na RELAXACI!


 

DISKUZE K ČLÁNKU (0)
Přidat první příspěvek
 
 

 

Chci nakupovat v bazárku Chci prodávat v bazárku