Vše o očkování dětí

Některá očkování jsou ze zákona povinná, jiná si mohou rodiče zvolit sami jako doporučená, ale nepovinná.

Povinná očkování jsou prováděná dle očkovacího kalendáře stanoveného vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem. K významné změně v kalendáři očkování došlo od 1. ledna 2007, kdy byla nově do povinného očkování zavedena tzv. hexavakcina. Tím došlo ke zjednodušení očkovacího schématu, snížení zátěže pro dětský organismus a podstatnému zvýšení šetrnosti v očkování.

Tzv. očkování na žádost rodičů (nepovinná) nejsou součástí očkovacího kalendáře a nejsou plně hrazená, často však na některá z nich zdravotní pojišťovny přispívají.

Jak očkování funguje?

Při očkování se do těla dostává očkovací látka, vakcina, která obsahuje oslabené nebo mrtvé zárodky nemoci. Očkovací látka nezpůsobí nemoc, ale přiměje organismus vytvořit protilátky, které ho v budoucnu před touto nemocí ochrání.

Očkování v porodnici

Před propuštěním z porodnice je zdravý, donošený novorozenec (s minimální hmotností 2 500 g) očkován proti tuberkulóze do kůže levého ramínka. Vpich nekrvácí a hojí se jizvičkou během následujících týdnů. Očkování není provázeno horečkou, může však dojít k hnisání v místě vpichu a zduření svodných mízních uzlin v levém podpaží. Kontrolu očkování provádí praktický dětský lékař.

Očkování nedonošených dětí

Pro nedonošené děti platí stejná doporučení jako pro děti donošené, jejich imunitní systém ovšem musí být dostatečně vyzrálý, aby očkování bylo účinné. Proto se předčasně narozené děti očkují většinou později než děti donošené, individuálně podle klinického stavu a podle výsledků imunitního profilu. U nezralých dětí může být také větší riziko nežádoucích reakcí.
Dříve mívaly děti reakce na očkování proti černému – dávivému kašli. Od roku 2007 byla klasická očkovací látka nahrazena hexavakcinou s tzv. acelulární složkou proti černému kašli. Tato smíšená vakcina chrání děti současně proti tetanu, záškrtu, dávivému (černému) kašli, hemofilovým infekcím typu HiB, žloutence typu B a přenosné dětské obrně. Očkování je nejen šetrné, ale s každou dávkou vakciny (očkuje se 4x) dostává dítě o dva vpichy méně než před lety, přitom je ovšem chráněno proti všem těmto zákeřným nemocem.

Povinná očkování

Podobně jako v jiných evropských zemích se i u nás provádí povinné pravidelné očkování podle očkovacího kalendáře. Jedná se o očkování proti tuberkulóze, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, spalničkám, příušnicím a zarděnkám, virové hepatitidě typu B a Haemophilu influenzae typu B.

Očkovací kalendář 2009

4. den až 6. týden	tuberkulóza
od 13. týdne (3 měsíce)	1. hexavakcina proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a invazivním onemocněním Haemophilem influenzae typu B, hepatitidě typu B + očkování proti dětské přenosné obrně
ve 4. měsíci	2. hexavakcina
v 5. měsíci	3. hexavakcina
15. měsíc	spalničky, příušnice, zarděnky (1. očkování)
11. až 18. měsíc	4. hexavakcina (6 měsíců po třetí dávce)
21. až 25. měsíc	spalničky, příušnice, zarděnky – 2. očkování v odstupu 6 až 10 měsíců po 1. očkování
5. až 6. rok	přeočkování proti záškrtu, tetanu a  dávivému kašli
10. rok	přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně – vakcinou Boostrix Polio, další očkování proti tetanu až ve 25 letech věku  (od 12. 3. 2009 je vyhláškou zrušeno přeočkování proti TBC)
12. až 13. rok	očkování proti virové hepatitidě typu B – určeno dětem, které jako kojenci nebyly proti této nemoci očkovány (3 dávky v rozestupu 0, 1 a 6 měsíců)
13. rok	dětská přenosná obrna – přeočkování pro děti, které nedostaly 5. dávku v 10 letech
14. rok	přeočkování proti tetanu, pro děti, které nedostaly v 10. roce věku vakcinu Boostrix Polio, další očkování proti tetanu vždy po 10–15 letech, pro děti očkované proti tetanu v 10. roce věku přeočkování až v 25 letech

Na trhu existuje alternativní vakcina proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Priorix Tetra, která může být v některých ohledech šetrnější, než je běžně používaná očkovací látka.Tato vakcina není hrazena ze zdravotního pojištění narozdíl od vakciny Priorix, která je nyní v plošném očkování (od 1. dubna 2009) pro očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a je tedy zdarma.

Co by měli rodiče udělat před očkováním?

Rodiče by měli sledovat alespoň týden před očkováním zdravotní stav dítěte a zaznamenat: zvýšenou teplotu, kašel, rýmu, vyrážku, projevy alergie, štípnutí hmyzem, bolesti hlavy, kloubů, průjem, zvracení, ale i nechutenství. Nemocné děti a děti v rekonvalescenci po akutních nemocech se neočkují. O jakýchkoli zdravotních obtížích má být lékař  informován před vakcinací. Rodiče by neměli podceňovat ani jakoukoli změnu chování a měli by sledovat spánek dítěte před očkováním.

O čem by měli rodiče informovat lékaře?

– Jaké léky dítě užívá.
– Kdy bylo dítě naposledy očkováno. Rozmezí podání jednotlivých vakcin je většinou 1 měsíc, u neživých vakcin je možné v případě nutnosti zkrátit dobu mezi očkováním na 14 dní.
– Zda mělo dítě reakci na předchozí očkování.
– Zda některý z členů rodiny, s nímž bylo dítě v kontaktu v posledních třech týdnech před očkováním, nebyl nemocen.

Co by rodiče měli udělat po očkování?

Po očkování by dítě mělo být v klidu, v den očkování se nedoporučuje slunění a sport ani větší fyzická námaha. Po dobu asi týdne je vhodné sledovat zdravotní stav dítěte. Po tzv. živých vakcinách se může horečka jako reakce na očkování objevit i za 2 až 10 dní. Lehké místní reakce v místě vpichu, jako je otok, zarudnutí nebo bolest, se neléčí, ale odezní samovolně.

Reakce po očkování

Je většinou přechodná a nezávažná.
Po očkování proti tuberkulóze se většinou v odstupu jednoho měsíce může objevit v místě vpichu hnisavá pustulka, která obvykle nevyžaduje žádnou léčbu. Může také dojít ke zduření uzlin v podpaží. O tom je třeba neprodleně informovat lékaře. Dokud není reakce na toto první očkování zhojena, další očkování hexavakcinou se nezačíná.

Po očkování smíšenou hexavakcinou dochází nejčastěji k přechodnému zarudnutí, případně zduření, otoku a bolestivosti v místě vpichu. První dva dny mohou mít děti i horečku do cca 38,5 °C, aniž by se objevily jiné známky nemoci. Někteří kojenci mohou být více spaví, případně mají sníženou chuť k jídlu. Po dobu několika dnů i týdnů může přetrvávat tzv. indurace, tj. nebolestivá hmatná "bulka" v místě vpichu, většinou na stehýnku dítěte. Nejedná se o komplikaci, jde o normální stav.

Po očkování smíšenou vakcinou v 5 letech může dojít ke vzniku bolesti spojené s pohybovým omezením té dolní končetiny, do které bylo dítě očkováno, případně i k otoku a hematomu v okolí vpichu. Reakce do několika málo dní sama odezní bez následků.

Po očkování proti virové hepatitidě typu B a proti dětské obrně se mohou přechodně objevit podobné reakce jako po očkování smíšenou vakcinou, nebývá však hematom, spíše bolestivost ramene, do kterého se očkuje. Obvykle do dvou dnů vymizí.

Po očkování vakcinou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám bývá místní reakce ve formě zarudnutí spíše vzácná. Později se může vyskytnout horečka, případně s projevy virózy (rýma, kašel, světloplachost) a vyrážkou. Pokud se rodiče obávají této reakce po očkování živou vakcinou, mohou dítěti zakoupit šetrnou vakcinu, po které bývají reakce jen ojediněle a spíše se zvýšenou teplotou než horečkou.

Lze očkování odmítnout?

Očkování je povinné ze zákona (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Pouze v případech tzv. kontraindikací, které existují např. při defektech imunity, transplantacích, těžkých neurologických chorobách, se neprovádí očkování v daném termínu, ale odloží se na dobu, kdy je onemocnění zhojeno. Když rodiče záměrně odmítají očkování svého zdravého dítěte, vyzve je k očkování jejich praktický dětský lékař a hygienická služba. Při neuposlechnutí výzvy hrozí soudní dohra a finanční pokuta.

Odborná spolupráce na článku: MUDr. Renáta Růžková

 Pokud byste měli jakékoli dotazy ohledně očkování, můžete kontaktovat dětskou praktickou lékařku MUDr. Noru Strukovou v naší webporadně. Vaše dotazy zodpoví do 7 pracovních dnů.